English version
Plány německé kancléřky Angely Merkelové na kompletní přechod k zelené energetice dostávají reálné obrysy, poslední uhlí by se v německých elektrárnách mělo spálit už v roce 2038. Přechod na méně znečišťující energetickou produkci je pro Němce o to složitější, jelikož se s uhlím vzdávají i jaderné energetiky. Ta by měla ve spolkových zemích skončit už za dva roky.
Součástí plánu ohledně přechodu od fosilních paliv k obnovitelné a více udržitelné energetice je i finanční balíček ve výši 50 miliard eur, které půjdou na kompenzace regionům, zaměstnavatelům, vlastníkům elektráren a dolů a konečně i samotným pracovníkům z uhelných provozů. Vysoký objem peněžních kompenzací má za cíl zmírnit dopady změn. V současnosti je v uhelné energetice zaměstnáno kolem 33 tisíc zaměstnanců.
Zatím ale Německo uhlí stále využívá, leč těžbu už od prosince 2018 neprovozuje – uhlí tak musí dovážet z okolních zemí a enviromentální dopady těžby tak „detašuje“ do jiných světových regionů. Celkový podíl uhlí na energetickém mixu Německa byl za rok 2019 28,2 procenta, oproti roku 2018 jde o pokles 10 procent, mohou za to hlavně obnovitelné zdroje (46 procent produkce) a stále levnější zemní plyn (15 procent).
Rusko v roli hlavního dodavatele
Kvůli utlumení těžby jsou Němci nuceni veškeré uhlí do elektráren dovážet. Hlavním dodavatelem je překvapivě Rusko, které dováží 45 procent německé spotřeby. Následují Spojené státy s 19 procenty, ze zemí Evropské unie dováží jen 11 procent. V uplynulých měsících se debatovalo o nadcházejícím dokončení plynovodu Nord Stream 2, který by podle některých expertů mohl zvýšit závislost Německa na ruských dodávkách a na Rusko jako takovém. Přitom zemního plynu odebírá Německo z Ruska zatím stále menší podíl (40 procent) i celkový objem, než je tomu u uhlí.
Přechod k šetrnějším způsobům výroby energií by tak mohl být pro Německo příležitost, jak se závislosti na ruských dodávkách zbavit. Avšak pokud vše bude probíhat dle plánu Berlína, tak Němci v podstatě vymění závislost na ruském uhlí za větší závislost na ruském plynu, ovšem s tím, že plyn se na výrobě německé elektřiny podílí výrazně menším podílem, než je tomu u uhlí. Obchodování s energiemi mezi Rusy a Němci je tak mnohem komplexnější, než jak se může z běžných diskuzí v posledních měsících zdát.
„Zezelenění“ evropské energetiky má jako jeden z cílů i současná Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Některé členské státy i europoslanci by chtěli, aby byly evropské plány na opuštění fosilních paliv více ambiciózní, to však u zbytku Unie naráží na odpor. V následujících letech chce Komise pomoci finančních impulsů podpořit členské unijní státy v přechodu na obnovitelné zdroje, finanční pomoc by se měla podobat té, kterou německá vláda plánuje pro své regiony.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: Filip Zelenka
