Německo se proto ve své nové strategii chce soustředit na podporu šesti vybraných odvětví nových technologií.  Mezi novými high-tech odvětvími, která Německo považuje za klíčová pro budoucí prosperitu, jsou AI a cloudové technologie, kvantové počítače, mikroelektronika včetně čipů, biotechnologie, zelené technologie a mobilita (včetně jaderné fúze a autonomní dopravy).

Navíc jako strategické výzkumné oblasti Německo definuje letectví a kosmonautiku, zdravotnický výzkum, výzkum v oblasti bezpečnosti a obrany, klima a udržitelnost.

ExportMag.cz: Startup spojil zdravotní rehabilitaci, hru a virtuální realitu

Ohledně umělé inteligence strategie stanovuje cíl, že 10 % HDP do roku 2030 má být vytvořeno „s podporou AI“. Podniky a výzkum (zejména ve farmacii a medicíně) mají být cíleně podporovány v jejím využívání. V Německu by měla být také umístěna jedna z pěti evropských AI Gigafactories. Má být také posílena pozice země jako největšího evropského producenta čipů a centra jejich designu.

Nové satelity i autonomní MHD

Vláda plánuje podpořit rozvoj AI, autonomních systémů a vesmírných technologií i jako „klíčový zákazník“ skrze další konkrétní investiční projekty a akvizice, které mají obranně-bezpečnostní charakter. Plánuje vybudovat „satelitní konstelaci“ pro vojenské a zpravodajské účely, AI řízený systém zpracování dat a integrovaného řízení bojiště či projekt bojového dronu s dosahem 1000 km.

Berlín již avizoval navýšení dobrovolných příspěvků do Evropské vesmírné agentury (ESA). Už letos na její projekty a činnost přispěje částkou 939 mil. eur, plus 300 milionů eur na národní vesmírný program. Německo chce nadále využívat do roku 2030 vesmírnou stanici ISS a podílet se na projektu její nástupkyně. Německo dále jedná s Francií o zřízení agentury pro vojenský výzkum, která by byla analogická k americké DARPA. Podporuje projekty autonomní městské dopravy (stupeň 4 má být v provozu od roku 2026 v Hamburku) a autonomní obsluhy logistických parků a přístavů.

Méně byrokracie, více soukromého kapitálu

Německé vládě rozhodně nechybí důraz na high-tech agendu, záměry strategie jsou ambiciózní a podpořeny konkrétními programy financování. Překoná ale Německo domácí úskalí, která brzdí inovace a která ve strategii také jasně pojmenovává? Jde zejména o místy přeregulované a byrokratizované prostředí, nižší míru soukromých investic rizikového kapitálu a už zmíněné přenastavení finanční podpory státu vice k novým technologiím.

Oliver Falck, expert na inovace a digitalizaci z IFO Institutu říká, že Německo vědu, výzkum a inovace podporuje poměrně vydatně, ale ne dost cíleně. Rychlý vývoj technologií nedovoluje přistupovat k podpoře inovací dosavadním způsobem, naopak vyžaduje od státu větší odhodlání, méně byrokracie a více důrazu na výsledky a soutěž mezi žadateli.

Vláda slibuje ekonomice a výzkumu odbourání byrokracie, digitalizaci i zjednodušení pracovní migrace pro vysoce kvalifikované vědce a pracovníky. S pomocí iniciativy WIN se pokouší také více mobilizovat soukromý kapitál bank a penzijních fondů pro investice do technologických firem a startupů. Zda se podaří dobře míněné a jasně formulované záměry prosadit, nepochybně ovlivní globální konkurenceschopnost a bezpečnost širší Evropy.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Berlíně (Německo). Autor: Erik Siegl, ekonomický diplomat.