Do projektu strategického paliva budoucnosti se zapojil také největší německý zbrojní dodavatel Rheinmetall, pro něhož jde o geopolitické rozhodnutí snižující závislost na dodávkách fosilních paliv.

Výroba syntetických paliv probíhá a do budoucna má být rozvíjena na čtyřech produkčních místech. CAC Chemnitz již rozběhla výrobu syntetického benzinu a kerosinu. Testovací výrobu prováděl v posledních letech Synthelion poblíže Kolína nad Rýnem ve spolupráci s DLR a Spolkovým ministerstvem hospodářství a energetiky. Atmosfair ve spolupráci se Siemensem chystá výrobu u dolnosaského Cloppenburgu. Při výrobě leteckého benzinu je zde využíván přímý záchyt oxidu uhličitého ze vzduchu.

ExportMag.cz: Digitrony slaví comeback. Český startup uspěl s technickou stavebnicí

Poslední z výroben syntetických paliv je závod Ineratec ve Frankfurtu nad Mohanem, s nímž zavřel smlouvu o spolupráci právě Rheinmetall. Již v loni zde bylo dosaženo produkce 3,5 milionu litrů leteckého paliva. V rámci Evropy se potom nachází po jednom produkčním místě ve Velké Británii, Francii, Španělsku a Dánsku, dvě produkční místa zatím fungují ve Švédsku. Počítá se ale spíše s velkou koncentrací výroby.

Německá koalice s e-fuels počítá

Koaliční smlouva nové německé vlády počítá s rozvojem syntetických paliv (e-fuels) jako nástrojem pro snížení emisí v odvětvích, které se budou těžko zbavovat závislosti na uhlíku. Pro výrobu syntetických paliv je zapotřebí vodíku, ideálně obnovitelného, a velkých množství odpadního CO₂, jakož i infrastruktura k přepravě obou těchto produktů do jednoho místa. Je nezbytný také velký odběr syntetického paliva a ideálně také potrubní propojení k odběrateli.

Velké studie již v minulých letech ukázaly, že v Evropě bude míst výroby e-fuels jen několik. Právě Německo díky své strategické poloze, velikosti celé ekonomiky a robustnosti chemického průmyslu, má největší šanci stát se centrálním výrobcem. Dlouhodobě si pak osvojí technologii, kterou bude moci nabízet jiným zemím.

Poptávka po syntetickém palivu je zatím symbolická – kvůli extrémně vysoké ceně e-fuels zatím letecké společnosti ozeleňují třeba 1 % své spotřeby, což je sympatický příspěvek k zelenému logu firmy. Přechod na 6 % v roce 2030 a 20 % v roce 2035 již bude znamenat podstatné zdražení letecké dopravy. Přibližně tato procenta vyžaduje unijní nařízení ReFuelEU.

Výroba syntetických paliv v Česku je spíše okrajovým tématem, což ale neznamená, že (i s ohledem na naše předpokládané přepravní propojení plynovody) nemohou být do byznysu zapojeny i české subjekty. Probíhá spolupráce mezi českými podniky, které sbírají německé know-how a mohou se do procesu zapojit. Řada německých firem je s českým chemickým průmyslem provázána.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Berlíně (Německo). Autor: Lukáš Janura, ekonomický diplomat.