Německo se pře o státní podporu pro firmy jako Adidas nebo Lufthansa

Koronavirová pandemie se silně dotýká německé ekonomiky: dle průzkumu německých obchodních a průmyslových komor (DIHK) mezi podnikateli je insolvencí v důsledku koronaviru ohrožena každá pátá firma.

Přestože německá spolková vláda sestavila balíček finanční pomoci firmám na zmírnění ekonomických dopadů koronavirové pandemie o celkovém objemu 650 miliard eur, který schválil ve zrychlené proceduře Bundestag a který mimo jiné obsahuje i prostředky na podporu likvidity formou zvýhodněných kreditů státní banky KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau) v neomezené výši, nabízí se otázka, zda vládní pomoc opravdu směřuje správným směrem – tedy firmám, které jsou reálně postiženy koronakrizí.

Otázkou, proč Německo zachraňuje „špatné“ firmy, se ve svém článku pro berlínský zpravodajský server ntv.de zabývá reportér Hannes Vogel, který nemilosrdně poukazuje na velké nadnárodní firmy čerpající právě zmiňované kredity státní banky.

Vogel mimo jiné uvádí, že možnost získat zvýhodněný kredit dala naději například řetězci restaurací VAPIANO, který však vykazoval záporná čísla již delší dobu před vypuknutím koronavirové pandemie a než stihl o zvýhodněný kredit zažádat, byl nucen začátkem dubna vyhlásit insolvenci. Podobný scénář se opakoval v případě sítě obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof, která na podporu nedosáhla včas a nejspíš bude nucena zavřít značnou část svých poboček, zanikne tak až 5000 pracovních míst. Že směřovat vyhrazené finance v rámci záchranného balíčku správným směrem nebude jednoduché Vogel dokresluje uvedením dalších konkrétních případů firem, které na státní peníze dosáhly i přes svou ziskovost.

Sportovní gigant Adidas, který se v uplynulém roce pyšnil rekordním obratem 2 miliardy eur, odmítl platit nájmy za své obchody a vzápětí zažádal a dosáhl na půjčku v hodnotě 3 miliardy eur od státní banky. Ve stejném gardu reagovala konkurenční značka Puma, jejíž generální ředitel Björn Gulden přiznává, že přidělenou částku 900 milionů euro ze státní kasy nejspíš ani celou nepotřebují a jedná se spíše o záchrannou pojistku pro případ, že by krize trvala déle. Dalším případem je i přes aktuální situaci zisková síť autopůjčoven SIXT, která si zajistila od státní banky půjčku v hodnotě 1,7 miliard eur.

Samostatnou kapitolou je Lufthansa. Aerolinka, která v důsledku cenové války s konkurenčními přepravci a nízké vytíženosti má problémy již delší dobu, aktuálně jedná se spolkovou vládou o záchranném balíčku v hodnotě 9 miliard eur, na stole je i její převzetí státem. Autor ve svém článku nešetří ani Deutsche Bahn, která sice v důsledku pandemie přišla o velkou část cestujících, červená čísla jako výsledek silné konkurence a častých zpoždění a výpadků spojů však vykazovala již před pandemií.

Státní banka zatím poskytla německým firmám kredity v hodnotě 35 miliard eur. Ukazuje se však, že zatímco 40 % z částky bez problému získalo 19 velkých korporátů, pro menší a střední podniky je i v době koronavirové výrazně obtížnější na státní pomoc dosáhnout. Vogel poukazuje na to, že peníze navíc často směřují do rukou firem, které se s potížemi potýkaly již před vypuknutím pandemie a pohybují se v odvětvích s nízkou perspektivou ziskovosti a dalšího růstu. Z krize tak nejvíce těží velké firmy, které finanční injekci „nepotřebují“ a firmy, které by bez pandemie byly odsouzeny k zániku.

Hlavním motivem státu pro poskytování finanční podpory firmám, ať už potřebným či nepotřebným, je především záchrana pracovních míst. Že se však nevyplatí udržovat při životě firmy, kterým by hrozila insolvence i při standardním vývoji, dokazuje Čína, která se právě díky politicky motivovanému poskytování kreditů dostala do dluhové pasti, která brzdí inovace a růst ekonomiky.

Zdroje: Wirtschaftswoche, NTV

Pravidelné novinky e-mailem