Neomezené volno získává na popularitě. Jak vlastně funguje?

I když jde nadále o spíše raritní benefit, řada firem zavedení neomezeného volna – i kvůli větší konkurenceschopnosti na pracovním trhu – zvažuje. Jeho přínos potvrzují i společnosti, kteří tuto zaměstnaneckou výhodu nabízí dlouhodobě. „Je to benefit, který při pohovorech řeší drtivá většina uchazečů už v prvním kole,“ říká Eliška Štěpánková, HR manažerka ze společnosti Fidoo, která se zabývá automatizací zaměstnaneckých výdajů.

Označení neomezené volno je ovšem chápáno různými způsoby. „Lidé jej občas vnímají tak, že neomezené volno se rovná neplacené volno. V naší firmě ale znamená dovolenou hrazenou zaměstnavatelem,“ vysvětluje Eliška Štěpánková. Ne každá firma to ale musí mít nastavené stejně. Vzhledem k tomu, že se jedná o benefit nad rámec zákoníku práce, tak si může zaměstnavatel určit, jestli bude hradit toto neomezené volno stejně jako klasickou dovolenou.

„Z pohledu zákoníku práce jde o jinou překážku v práci, kterou zaměstnavatel dobrovolně zaměstnanci kompenzuje, i když by podle zákona nemusel. Pokud se však má jednat o plnohodnotné placené volno, pak tuto dobu bude z pohledu mzdy počítat zaměstnavatel jako výkon práce a poskytne za ni mzdu. Takže to bude posuzováno stejně, jako kdyby v ten den zaměstnanec pracoval v kanceláři. Nic sice teoreticky nebrání tomu, aby zaměstnavatel zvolil kompenzaci nižší, nicméně to už by podle mě popíralo smysl tohoto institutu a zřejmě by to dost snižovalo i jeho atraktivitu,“ vysvětluje advokát David Šupej z kanceláře SEDLAKOVA LEGAL.

Zavádění neomezeného volna naštěstí neznamená změnu všech zaměstnaneckých smluv. „Pracovní smlouvy nebude nutné měnit, neomezené volno může zaměstnavatel zavést administrativně jednoduše – například vnitřním předpisem jako jakýkoli jiný hromadný benefit (podobně jako například sick-days),“ říká David Šupej, podle kterého bude tou hlavní výzvou v tomto ohledu spíše nastavení, kontrola a organizace práce, a s tím související nastavení pravidel neomezeného volna – tedy kdy ano, kdy ne, kdo to schvaluje, že u neomezeného volna neexistuje nic jako přenášení do dalšího roku.

Vzhledem k tomu, že jde o zaměstnaneckou výhodu, která je poskytována nad rámec zákoníku práce, je v zásadě na zaměstnavateli, jak si pravidla čerpání nastaví. „Z praktického pohledu se jeví jako vhodnější začít poskytovat neomezené volno až po vyčerpání řádné dovolené. Jedním z důvodů může být právě i to, aby se nevyčerpané dny řádné dovolené nepřeváděly do dalšího roku. Občas se totiž zapomíná na to, že pokud k tomu není nějaký vážný důvod, řádná dovolená by se měla celá vyčerpat v příslušném kalendářním roce, a za dodržení této povinnosti odpovídá podle zákoníku práce zaměstnavatel,“ upozorňuje Šupej ze SEDLAKOVA LEGAL.

Jedním z nejdůležitějších úkolů je ale nastavení transparentních pravidel pro možnost využití neomezeného volna, což úzce souvisí s pracovní kulturou u zaměstnavatele a také nezbytnou důvěrou. To potvrzuje také Štěpánková z Fidoo, podle které je možnost využití placeného volna závislá na větší míře autonomie a zodpovědnosti na straně zaměstnanců. „Když si zaměstnanec naplánuje, že chce na měsíc odjet, pracovně se podle toho zařídí. To znamená, že dokončí rozpracované projekty a zároveň se zkoordinuje se svými kolegy,“ dodává Štěpánková.

Redakčně upravená tisková zpráva