Nesnesitelně krátká sezóna. Trhy i farmáři čelí další krizi

Slunečné a teplé počasí přilákalo v sobotu 24. října na farmářské trhy na pražském Rašínově nábřeží tisíce lidí. V médiích se následně objevily titulky jako „Lidé vzali náplavku útokem“ nebo „Promořování u vody“. 

V době, kdy testy odhalovaly třináct tisíc lidí nakažených covidem-19 denně, ignorovali pořadatelé doporučení pražského primátora Zdeňka Hřiba, který je vyzval ke zrušení akce. Nezabraly ani úpěnlivé apely premiéra Babiše, aby lidé zůstávali doma a chodili jen do práce.

Optický klam? 

U stánku s masem a uzenářskými lahůdkami postává krátce po poledni asi patnáct lidí. Až na dva mladíky konzumující klobásy mají nasazené roušky, požadované dvoumetrové rozestupy ale nedodržují. 

Podle organizátorů je ovšem riziko nákazy minimální. „Snímek z úhlu, kde se celá dlouhá náplavka opticky smrskne do krátkého proužku, působí vždy jako dav a hlava na hlavě. Stačí ale sejít dolů na náplavku a tam to vypadá jinak. Optický klam přestane působit a vy vidíte dodržování rozestupů, žádné mačkání,“ tvrdili pořadatelé ze spolku Archetyp na svém facebookovém účtu. 

První listopadový víkend už se nicméně zhruba polovina trhů v Praze ani dalších českých městech nekonala. Vláda je sice – tak jako na jaře – nezakázala, podmínky ale zpřísnila tak, že se pořadatelům ani farmářům nevyplatí. Ti společně považují některé restrikce za absurdní a nespravedlivé. 

„Pro ostatní maloobchod neplatí žádná omezení počtu osob na metr čtvereční. Dvacet metrů na člověka je skutečný luxus, který v obchodech typu Penny, Lidl nikdo dodržovat nemusí. Nákup na farmářském trhu je přitom bezpečnější než v obchodech pod střechou.“ Tomáš Popp, Asociace farmářských tržišť ČR

Hořký konec sezony

Ve středu 28. října vláda v Česku zakázala prodej na trzích právě s výjimkou farmářských tržišť, kde je ovšem možné nabízet jen potraviny původem z České republiky. Povolen je aktuálně také prodej z pojízdných prodejen. 

Lidé nově nemohou na trhu konzumovat jídlo ani nápoje, stánky musejí být minimálně dva metry od sebe a na 400 metrech čtverečních se může potkat nejvíce dvacet lidí. 

Pravidla určující maximální počet lidí na dané ploše považuje místopředseda Asociace farmářských tržišť (AFT ČR) Tomáš Popp za likvidační. 

„Především je to ale nařízení neférové. Pro ostatní maloobchod neplatí žádná omezení počtu osob na metr čtvereční. Dvacet metrů na člověka je skutečný luxus, který v obchodech typu Penny, Lidl nikdo dodržovat nemusí. Nákup na farmářském trhu je přitom bezpečnější než v obchodech pod střechou. Dle všech dostupných studií se virus šíří úspěšněji právě v uzavřených prostorách,“ připomíná Tomáš Popp. 

Pro provozovatele to znamená především snížení počtu stánků. Musejí si tedy hodit korunou – vybírat nebo střídat prodejce. 

„Farmáři se právem ptají, proč jsou na ně kladeny takové požadavky a na ostatní maloobchod nikoli. Pokud pořádáte trhy například na náměstí, které je průchozí, je povinnost hlídat počet lidí na trhu problém. Je to prostě absurdní,“ rozčiluje se místopředseda AFT ČR.

Asociace se proto nedávno otevřeným dopisem obrátila na vládu. Její zástupci připouštějí, že některá opatření jako zákaz konzumace nebo povinné rozestupy dávají logiku, zároveň ale požadují, aby kabinet zrušil restrikce, které smysl nedávají.  

„Na každého člověka má připadat plocha v průměru 4 × 5 metrů, což mnohonásobně převyšuje obecně předepsaný dvoumetrový odstup (čili plochu 2 × 2 metry) nařízený například pro vnitřní prostory supermarketů,“ napsala AFT ČR vládě.

Na rozdíl od kamenných obchodů je navíc organizátor přímo odpovědný za to, kolik lidí se na tržišti pohybuje.

„Navrhujeme revizi platnou pro supermarkety, jinak hrozí, že organizátoři za těchto podmínek farmářský trh nebudou raději pořádat. Znovu by se naplnil statut diskriminace, proti kterému jsme společně na jaře bojovali,“ uzavírá se v dopise.

Ministerstvo zemědělství ale o zmírnění opatření jednat odmítá, a to minimálně do doby, než začne klesat počet lidí, kteří onemocněli virem SARS-Cov-2. 

Jedinou „útěchou“ pro farmáře a především pro pořadatele trhů je, že hlavní sezona spěje ke konci. Přes zimu bývají farmářské trhy uzavřené. 

„Samozřejmě je to výhodnější situace. Už na jaře jsme ale přišli o zhruba měsíc pořádání trhů. Obchody byly otevřené, farmářské trhy ne. A dvojí metr pokračuje i na podzim,“ dodává místopředseda AFT ČR.

Pokračujeme? Jak kde

Pořadatelé, kteří se ještě v listopadu rozhodli bojovat s osudem, snižují počty stánků, omezují sortiment a zvyšují dohled nad dodržováním pravidel. Milionové pokuty rozhodně platit nechtějí. 

„Pořadatel je plně odpovědný za dodržování vládních nařízení a v případě, že dodržena nebudou, vystavuje se hrozbě sankce až do výše tří milionů korun,“ připomíná pražský primátor Zdeněk Hřib. A kontroly jsou stále častější. I proto se už letos Pražané na trhy na náplavce nevypraví. 

Podle organizátora farmářských trhů v Ústí nad Labem, Děčíně a Teplicích Adama Webera bude ještě potřeba některá vládní nařízení vyjasnit. „Nikdo stále úplně neví, co přesně znamenají,“ říká.

Tomáš Popp je mimo jiné pořadatelem trhů v Plzni. Vedení města jim (na rozdíl od pražského magistrátu) vychází vstříc, a tak si vzali jen týdenní pauzu: „Trhy jsme 30. října neotevřeli, protože bylo vše dost nejasné. Už 7. listopadu jsme je ale pokusně uspořádali. Museli jsme ovšem omezit počet prodejců zhruba o polovinu. Tržiště jsme navíc roztáhli do prostoru pět tisíc metrů čtverečních.“ 

Ne každý si ale může dovolit obsadit půl hektaru. „Díky spolupráci s městským obvodem Plzeň 3 a městem Plzeň máme skutečně možnost prostor trhu pružně upravovat,“ pochvaluje si Popp.

Radnice v Brně hodlají dodržování nových opatření kontrolovat důsledněji než dřív – stejně jako třeba Jičín nebo České Budějovice. „Požádal jsem městskou policii, aby situaci na Piaristickém náměstí při farmářských trzích častěji monitorovala a případně nás upozornila na nedostatky,“ říká v rozhovoru pro ČTK šéf odboru správy veřejných statků českobudějovického magistrátu Tomáš Kubeš.

Už v říjnu farmářské trhy preventivně zrušili v Táboře, Frýdku-Místku, Novém Jičíně, Bohumíně, Chomutově nebo Žatci.

Do červených čísel…

Pořadatelé farmářských trhů, ale i drobní farmáři letos přišli až o desítky procent na tržbách. Vláda totiž na jaře na šest týdnů trhy zrušila. Drobní zemědělci odhadují, že za měsíc ztratili až 80 procent tržeb. Vedle zákazníků u stánků jim totiž ze dne na den ubyli i všichni odběratelé z oblasti gastronomie. A podobný scénář se opakuje i v říjnu a listopadu.

Pesimistické odhady, podle kterých mělo skončit až 40 procent malých českých farmářů a také některé tradiční trhy, se nicméně nenaplnily.

Katastrofický scénář tehdy zveřejnila právě Asociace farmářských tržišť. Nebylo tedy strašení záměrně přehnané? ptáme se Tomáše Poppa.

„Na jaře se povedlo včas přesvědčit vládu o tom, že farmářské trhy musejí z mnoha důvodů pokračovat. Farmáři jsou na nich skutečně existenčně závislí. Podařilo se je obnovit za pět minut dvanáct,“ domnívá se pořadatel plzeňských trhů. 

Podle AFT ČR vláda tehdy pochopila logické argumenty, že riziko nákazy je venku daleko nižší než v uzavřených prostorech kamenných obchodů. „Už proto nerozumíme tomu, že to nechápe nyní,“ glosuje předseda asociace Jiří Sedláček. 

„Znovuotevření farmářských trhů bylo důležité hlavně pro menší zemědělce, z nichž řada na farmářských trzích prodává většinu své produkce,“ připouští i ministr zemědělství Miroslav Toman.

Trhy měly navíc to štěstí, že se je vláda rozhodla otevřít jako vůbec první segment, a to 20. dubna – ve stejném termínu jako provozovny řemeslníků, autobazary nebo psí salóny. Daleko hůře dopadli například restauratéři či kadeřníci, kteří směli otevřít až o měsíc později. 

Strach z třetí vlny

Farmáři ani provozovatelé trhů ale nemohou přes zimu klidně spát. Obávají se, co přijde v březnu 2021. Pokud by znovu začalo rychle přibývat nakažených, může se scénář z jara 2020 opakovat. 

„Pokud stát ponechá otevřené prodejny potravin a zakáže provoz farmářských trhů, je tím diskriminována významná skupina producentů, především rodinných farem. Primárně nám jde o zdraví našich zákazníků, myslet ale musíme i na odbyt našich farmářů,“ říká Jiří Sedláček. 

Prodej na tržišti je podle něj pro většinu menších farmářů naprosto dominantní součástí jejich byznysu. „Situace farem může být zoufalá. Nemají možnost, jak jinak to prodat, nemají smlouvy s řetězci. Když se jich chopí nějaký obchodník, sebere jim až padesát procent marže. To je neúnosné,“ říká Sedláček. Při prodeji u stánků na trzích jsou výdaje farmářů daleko nižší – zhruba dvacet procent z utržených peněz.

„Doufáme, že se na jaře nic nestane. Každý soudný člověk musí vidět ohromný rozpor mezi nákupem bez omezení počtu osob na metr čtvereční například v Tescu a na farmářském trhu, kde trávíte čas na čerstvém vzduchu. Snad už vláda pochopí, že farmářské trhy nejsou volnočasová aktivita, ale plnohodnotný prodejní kanál pro stovky farmářů, pekařů, uzenářů a dalších,“ doplňuje Tomáš Popp.

Přesun do online světa

Koronavirová krize možná do budoucna změní návyky drobných zemědělců. Řada z nich totiž během restrikcí přesunula své prodeje jinam. Aktivní jsou na sociálních sítích, online tržištích, nebo si dokonce otevírají vlastní e-shopy. 

Příkladem může být malá rodinná farma v Držovicích. „Podařilo se nám v době koronové spustit náš mééShop a internetovým prodejem a rozvozem našimi chlaďáky nahradit několikatýdenní výpadek farmářských trhů,“ popisuje spolumajitel farmy Jakub Laušman.

Na sociálních sítích vznikají od března skupiny farmářů, které se vzájemně podporují. Rodina Jakubcova, jež obvykle svou zeleninu prodává na trzích, je součástí jedné z nich. Se zákazníky čile komunikuje i na vlastním facebookovém profilu a blogu, kam přidává recepty či fotografie.

Výrazně přibylo i prodejců, kteří si oblíbili online tržiště. Jedním z nich je platforma Scuk.cz.

Scuk.cz nabízí lidem produkty především menších lokálních farmářů a výrobců a zákazníky sdružuje do takzvaných nákupních skupin, z nichž každá má svého organizátora a vlastní nákupní místo, kam si lidé z nejbližšího okolí jezdí pro produkty z českých luk a polí.

„Korona nás vystřelila vysoko. V lednu 2019 jsme měli 68 nákupních skupin, v lednu 2020 jich bylo 190, a na konci dubna už neuvěřitelných 363. Náš růst se z února na duben ztrojnásobil, v porovnání s dubnem 2019 byl najednou desetinásobný,“ říká CEO Scuk.cz Kamil Demuth.

„Mnoho z našich dodavatelů se ovšem přesunulo na internet i po vlastní ose, což je skvělé. Rádi vidíme, jak rostou. Víme o několika, kteří si během posledního půlroku založili e-shop a v online sféře fungují naprosto bez problémů,“ dodává v rozhovoru pro Profit Demuth. 

Ten se zároveň neobává, že by klasické farmářské trhy přišly o klienty. „Farmářské trhy jsou kulturní záležitostí. Není to jen o nákupech potravin, je to o osobním kontaktu s farmářem i jeho produkty, o kvalitním jídle do ruky a o celkové atmosféře. Myslím, že velká část farmářů bude chtít i nadále prodávat na trzích a online budou mít jen jako doplňkový prodejní kanál,“ doplňuje.

S tím souhlasí i Tomáš Popp: „Osobní kontakt farmářů se zákazníky na trhu se nedá ničím nahradit. Naopak počet nakupujících stále roste a ani v době pandemie k nám nechodí méně lidí. Pokud všichni dodržují opatření 3R (roušky, rozestupy, hygiena rukou), jsou trhy naprosto bezpečné. Zhruba deset let budujeme infrastrukturu farmářských trhů jako alternativu k běžnému maloobchodu. Za tuto dobu se vytvořil jakýsi jemný ekosystém vztahů mezi farmáři, provozovateli trhů a zákazníky. Musíme udělat vše pro to, abychom tyto vztahy nezpřetrhali.“

Pokud s prodejem na trzích pod širým nebem zemědělci na začátku sezony počítají, každý výpadek je znát. Podle Poppových slov si podle toho plánují i další investice. „Pro mnoho z nich představuje prodej na trhu až 80 procent celkových příjmů,“ dodává místopředseda AFT ČR. 

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.