Nezaměstnanost v prosinci mírně vzrostla

Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat  EUROSTATU (za říjen 2021) nejnižší v celé EU, a to 2,6 % (průměr EU 6,6 %). Situace na pracovním trhu odpovídala v prosinci dlouhodobému stavu, ročnímu období a také běžnému vývoji ke konci roku, kdy nezaměstnanost pravidelně roste. 

„S příchodem zimy postupně končí sezónní práce zejména v zemědělství či ve stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost. Nezaměstnanost během celého loňského roku kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezónní vlivy. Na rozdíl od roku 2020 byla navzdory trvající epidemické situaci a přijímaným bezpečnostním opatřením příznivější. Oproti stejnému období prosince předchozího roku došlo k poklesu počtu nezaměstnaných a naopak meziročně vzrostl počet volných pracovních míst,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.  

Celkový počet evidovaných uchazečů o zaměstnání je podle generálního ředitele ÚP ČR stále nižší než počet volných pracovních míst, která zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR nabízejí. Přesto se ale Úřad práce ČR připravuje na možnost rostoucí nezaměstnanosti a přijímá taková opatření, aby propouštění zaměstnanci co nejrychleji přešli k novému zaměstnavateli.  

Míra nezaměstnanosti v ČR stoupla loni v prosinci na 3,5 procenta, což je horní hranice expertních odhadů. I tak jde o relativně příznivý výsledek, zejména z pohledu zaměstnanců. Zaměstnavatelům a jejich svazům či asociacím naopak spíše přidělává vrásky na čele, takže umocňují své volání po zjednodušení zaměstnávání zahraničních pracovníků. To je ovšem trnem v oku třeba odborům.

Lukáš Kovanda, Trinity Bank

Nezaměstnanost v regionech 

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v prosinci v Moravskoslezském a v Ústeckém (5,1 %) a dále v Karlovarském kraji (4,2 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v prosinci loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,4 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob oproti prosinci 2020 poklesl o 1,3 p. b. na 4,2 %.

V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Praha-východ (1,3 %), Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou a Benešov (1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,5 %), Bruntál (6,5 %) a Most (6,2 %).  

Růst počtu uchazečů o práci je pro závěr roku typický zejména z důvodu konce sezonních prací. Nelze to považovat za vyloženě negativní změnu, při meziročním srovnání je uchazečů o zaměstnání o 0,5 p.b. méně. Současně vzrostl také počet volných pracovních míst, a tak noví uchazeči mohou vyčerpaný trh práce alespoň trochu oživit. Většina z nich najde uplatnění velice rychle.

Radovan Hauk, Moore Czech Republic

Struktura uchazečů o zaměstnání 

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 51,3 % ženy, což představuje 132 543 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 3,7 % a mužů 3,3 %. U žen došlo k meziměsíčnímu nárůstu o 0,2 p. b, u mužů o 0,3 p. b.  

V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 37 915 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,7 % z celkového počtu nezaměstnaných. 

Průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 43,5 roku, zatímco loni to bylo 42,6 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.  

V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 3,2 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 3 542 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31.12. 2021 celkem 96 957 a tvořili 37,6 % z celkového počtu nezaměstnaných. 

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2022

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 13 175) a uchazečů se střední školou (o 9 853).  

 Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci prosince bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 76 911.   

Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 12 408 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 585, meziročně pak méně o 1 239 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,8 % (listopad 2021 – 5,3 %, prosinec 2020 – 4,7 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci prosince v evidenci ÚP ČR 8 886 absolventů. 

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V prosinci 2021 vzrostl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 9,9 p. b. na 33,4 %, tedy celkem na 86 145 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19.  Průměrná délka evidence se ve srovnání s listopadem zkrátila o 21 na 501 dnů. 

Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny na www.mpsv.cz/web/cz/mesicni.