Analytici tato čísla očekávali (v prosinci roste počet lidí bez práce vždy), někteří ale varují před nebezpečným trendem, který posiluje například propouštění v průmyslu. Většina ekonomů je nicméně optimistická.

„Prosincová míra nezaměstnanosti vzrostla v souladu s naším i tržním očekáváním na 4,8 procenta a ve srovnání s listopadem se zvýšila o 0,2 procentního bodu,“ připomíná analytička Raiffeisen Bank Tereza Krček. Lidí bez práce přibylo ve všech krajích. Za celý loňský rok dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti 4,4 procenta, což je o 0,6 procentního bodu více než v roce 2024.

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval v Česku k 31. prosinci 2025 celkem 354 314 uchazečů o zaměstnání, což je asi o 13 tisíc více než v listopadu a o 47 836 lidí hledajících práci více než loni v prosinci. Volných pozic v nabídce ubylo, jejich počet se meziměsíčně snížil přibližně o 3200 na 87 422.

„V praxi se už začíná projevovat flexinovela zákoníku práce. Z dat lze vyvodit, že přibylo uchazečů o zaměstnaní, kteří požádali o podporu až od ledna. Míru dopadu budeme moci přesněji vyhodnotit na konci ledna 2026,“ popisuje Tereza Krček.

Českým firmám chybějí lidé do výroby, řemeslníci, ale i manažeři a výzkumníci

Část lidí, kteří podali žádost o zprostředkování zaměstnání ještě před koncem roku 2025, se rozhodla vyčkat s podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti až na leden 2026, kdy vstupují v účinnost klíčové změny, včetně motivujícího zvýšení maximální výše podpory na 80 procent v prvním období.

Celkem 1 953 uchazečů, zaevidovaných do konce roku 2025, podalo žádost o podporu až v lednu. Ve stejném období předchozího roku šlo pouze o 352 osob, což představuje výrazný meziroční nárůst spojený s účinností nové právní úpravy, doplňuje k tomu Úřad práce (ÚP ČR).

Češi si zvykají na rekvalifikace

Češi se ale také stále častěji rekvalifikují. Za rok 2025 se skrze úřady práce podařilo podpořit v rekvalifikacích a dalším vzdělávání rekordních 143 tisíc lidí.

S pozvolným růstem nezaměstnanosti je podle ÚP ČR nezbytné posilovat jak prevenci nezaměstnanosti, tak cílenou podporu osob se ztíženým uplatněním na trhu práce.

„Podstatnou roli může hrát v blízké budoucnosti také větší nabídka flexibilních pracovních úvazků, jež usnadňují návrat těchto lidí do pracovního života. Zaměstnavatelé si vzhledem ke stárnutí populace nemohou dovolit přehlížet skupinu pracovníků ve vyšším věku, kteří tvoří přibližně třetinu osob aktuálně hledajících zaměstnání,“ sděluje ředitelka odboru zaměstnanosti Úřadu práce ČR Kateřina Budínová.

Průmyslové firmy a jejich subdodavatelé postupně přecházejí z režimu akutního nedostatku lidí do fáze opatrné konsolidace

Michal Španěl, JenPráce.cz

Pokud začnou více pracovat s jejich potenciálem a vytvářet jim podmínky odpovídající jejich možnostem, může to podle ní významně pomoci situaci na trhu práce. „Rozvoj dovedností a průběžné doplňování znalostí bude nyní přirozenou součástí pracovního života napříč generacemi,“ doplňuje Budínová.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných zaznamenaly v prosinci 2025 okresy Most (9,9 %), Karviná (9,6 %) a Bruntál (8,5 %). Naopak velmi nízkou nezaměstnanost pod tři procenta eviduje Úřad práce ČR tradičně v okresech Praha-východ a Praha-západ a také Rychnov nad Kněžnou.

Hradil: Nezaměstnanost už letos výrazně neporoste

„Prosincový nárůst nezaměstnanosti na 4,8 procenta odpovídá tradičnímu sezónnímu výkyvu, který je typický pro závěr roku. Firmy omezují nábory, dobíhají krátkodobé smlouvy a část pracovních míst v oborech, jako je stavebnictví, logistika nebo zemědělství, se dočasně uzavírá. Meziměsíční nárůst o 0,2 procentního bodu proto nelze vnímat jako náhlé zhoršení kondice trhu práce, spíše jako očekávaný vývoj v zimním období,“ tvrdí Michal Španěl z portálu JenPráce.cz.

Ve výrobě, logistice a navázaných technických profesích se na trhu objevují uchazeči, kteří byli ještě před rokem nedosažitelní, a firmy tak mají větší prostor zpřesňovat požadavky a stabilizovat týmy.

Česká ekonomika nebrzdí. MF očekává letos i v roce 2026 růst přes dvě procenta

Nábory ve výrobních provozech jsou méně hektické, častěji se řeší kvalifikace, spolehlivost a dlouhodobá udržitelnost směn. „Strukturální uvolnění pracovní síly je patrné zejména v regionech s vyšší koncentrací průmyslu, kde se růst nezaměstnanosti kombinuje s poklesem počtu nově otevíraných pozic,“ dodává Michal Španěl.

Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika je aktuální meziměsíční zvýšení o 0,2 procentního bodu mizivé, a to především s ohledem na mírné ochlazování trhu práce, které bylo patrné v průběhu celého roku 2025. 

„Největší podíl na tom pravděpodobně měl průmyslový sektor, který se dlouhodobě potýká se slabou poptávkou a úměrně tomu snižuje stavy zaměstnanců. Z historického i evropského srovnání nicméně tuzemská nezaměstnanost zůstává relativně nízká. V roce 2026 předpokládáme její stabilizaci a zopakování loňského výsledku, tedy průměrně 4,4 procenta,“ domnívá se ekonom.

Část lidí míří z průmyslu do služeb

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je ovšem nárůst varovný. I on souhlasí s tím, že je za vyššími čísly situace v průmyslové výrobě.

„Důvodem je zejména již delší dobu trvající snižování stavů v průmyslu, které souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti evropského průmyslu, stále poměrně vysokými cenami energií, emisními povolenkami, přeregulovaností či prosazováním nákladné zelené agendy,“ tvrdí Kovanda.

V dalším průběhu letošního roku se bude nezaměstnanost snižovat v návaznosti na solidní růst české ekonomiky a oživení aktivity ve zpracovatelském průmyslu

Miroslav Novák, CitFin

Situace v českém průmyslu se ale začíná zlepšovat, firmy poprvé za několik let avizují, že skončí s propouštěním a začnou nabírat nové zaměstnance. Pomoci by mohl růst poptávky (včetně zahraniční) a postupně se zlepšující situace na trhu našeho největšího obchodního partnera, tedy Německa.

Část lidí propouštěných v průmyslu nalézá podle Kovandy uplatnění zejména ve sektoru služeb, ale ani tato zásobárna pracovních míst není podle něj bezedná. „Míra nezaměstnanosti by měla kulminovat v únoru, kdy dosáhne 5,1 procenta, načež se s nástupem jara vrátí zpět pod úroveň pěti procent, a to díky sezónnímu zaměstnávání,“ odhaduje ekonom.

Co přinese flexinovela Zákoníku práce?

„Zatímco v listopadu tradičně vrcholí předvánoční nákupy a zvyšuje se poptávka po zaměstnancích v logistice a e-commerce, prosincová míra nezaměstnanosti signalizuje každoročně výraznější meziměsíční nárůst. Ten bývá způsoben končícími sezónními pracemi, kdy ve stavebnictví nebo v zemědělství ubývá nabídky práce. Na úřady práce se registrují také živnostníci, kteří svou činnost přeruší jen dočasně,“ dodává analytička Raiffeisen Bank Tereza Krček.  

Predikce banky předpokládá, že tento trend bude pokračovat i v lednu. V roce 2026 jej  navíc může posílit flexinovela zákoníku práce a zmíněná štědřejší podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících. Někteří zaměstnanci totiž mohou kvůli tomu záměrně čekat se svou výpovědí na leden či únor.

Podle analytika společnosti CitFin Miroslava Nováka lze najít v prosincových statistikách i několik pozitivních bodů. Nezaměstnanost sice vzrostla, avšak méně, než by odpovídalo obvyklému sezónnímu vývoji v tomto období.

„Za druhé se podle mě začíná pomalu chýlit ke konci trvalý pokles zaměstnanosti v průmyslu. První vlaštovkou je například prosincový index výrobní aktivity PMI, ve kterém průmyslové firmy poprvé po více jak třech letech uvedly, že kvůli růstu produkce přijímaly pracovníky na plný úvazek. Poptávka po pracovnících v průmyslu by měla růst v průběhu letošního roku v návaznosti na silnější oživení tuzemského průmyslu,“ nešetří optimismem analytik.

 Ten předpokládá, že nezaměstnanost bude kulminovat v 1. čtvrtletí roku 2026 s podílem nezaměstnaných osob v blízkosti hladiny pět procent. „V dalším průběhu letošního roku se bude nezaměstnanost snižovat v návaznosti na solidní růst české ekonomiky a oživení aktivity ve zpracovatelském průmyslu,“ myslí si Novák.

jap