Nezaměstnanost zůstala v červenci na 3,7 %, počet uchazečů klesl

Podíl nezaměstnaných osob činil 3, 7 %. To je stejně jako v předchozím měsíci a o 0,1 p.b. méně než v červnu loňského roku. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat  EUROSTATU (za červen 2021) nejnižší v celé EU, a to 2,7 % (průměr EU 6,8 %).

Zaměstnavatelé v ČR mají zájem o zaměstnance v dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví a o pracovníky v rámci sezónních činností, zejména ve stavebnictví, v zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišné a potravinářské výrobě. V některých regionech už také téměř naplno fungují obory, jako je pohostinství, služby či doprava. Tedy obory, ve kterých došlo v uplynulých měsících ke značným hospodářským ztrátám. 

„Obvykle v červenci nezaměstnanost v souladu se sezonním vývojem stagnuje nebo nepatrně vzroste. Letos zůstala na stejné hodnotě jako v červnu. V tomto ročním období je často aktivita firem v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených utlumená. Oživení pracovního trhu se dá očekávat opět v září,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. 

Pokud jde o letní brigády – zaměstnavatelé většinou hledají brigádníky prostřednictvím internetové inzerce, sociálních sítí či vlastních zaměstnanců, proto se jejich nabídka objevuje v evidenci ÚP ČR v menší míře. 

„Jedná se např. o místa pro prodavače rychlého občerstvení a zmrzliny, kuchaře a obsluhu v restauracích, obsluhu čerpacích stanic, pracovníky call center, sběrače ovoce, plavčíky, pracovníky v zahradnictvích, recepční apod. Zaměstnavatelé tak řeší především zástupy za dovolené,“ dodává Viktor Najmon.

V rámci všech krátkodobých pracovních poměrů (včetně letních brigád) nabízeli zaměstnavatelé v červenci celkem 31 995 pozic, mimo jiné také pro pomocníky ve výrobě, stavebnictví, v dopravě a skladování nebo třeba pro uklízeče a montážní dělníky.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v červenci v Ústeckém, Moravskoslezském (shodně 5,5 %) a Karlovarském (5 %) kraji. Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v červenci loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,3 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Plzeňském a v Pardubickém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti červenci 2020 poklesl o 0,4 p. b. na 2,9 %, resp. 2,3 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Pelhřimov a Rychnov nad Kněžnou (oba 1,7 %), Jindřichův Hradec, Praha-východ a Jičín (shodně 1,8 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (9 %), Most (7,1 %) a Ostrava-město (6,7 %). 

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53,2 % ženy, což představuje 144 834 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 4,1 % a mužů 3,4 %. U žen došlo k meziměsíčnímu nárůstu o 0,1 p. b., naopak u mužů k meziměsíčnímu poklesu o 0,1 p. b. Rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen se zvýšil nejen během července, ale i posledního roku – v červnu 2020 činil u mužů 3,7 % a u žen 4 %. 

Průměrný věk nezaměstnaných byl v červenci 43,4 roku, zatímco loni to bylo 42,3 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám. 

V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,8 p. b. (o více než 5 200 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 7. 2021 celkem 99 163 a tvořili 36,4 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání se základním vzdělání a s vyučením bez maturity. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 3 506) a uchazečů se střední školou (o 2 127). 

Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci července bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 78 734.  

V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v červenci hlásit čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekává ÚP ČR jako každý rok v září. V tomto ohledu tedy v meziročním srovnání k výrazné změně nedošlo. K 31. 7. 2021 evidoval Úřad práce ČR celkem 9 510 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to více o 62 osob, meziročně pak více o 289 lidí. Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 6 575 absolventů (červen 2021 – 6 345, červenec 2020 – 6 023, červenec 2019 – 5 126). 

V červenci zaznamenal Úřad práce ČR také každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství. Celkem se jich do evidence přihlásilo 1 106 (červen 2021 – 227, červenec 2020 – 1 051), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 74. Celkem jich úřad evidoval 4 076 (červen 2021 – 2 970, červenec 2020 – 3 633), z toho nejvíce bylo učitelů středních škol (kromě odborných předmětů) včetně konzervatoří a 2. stupňů ZŠ (810) a dále učitelů v oblasti předškolní výchovy (759) či specialistů a odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání (657). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 2 327 volných pracovních míst v tomto oboru (červen 2021 – 2 448, červenec 2020 – 2 637). Školy měly zájem hlavně o učitele na středních školách, konzervatořích a na 2. stupních ZŠ (490 míst) a o lektory a učitele jazyků (409 míst).

Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR se za posledních 12 měsíců změnila. Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v červenci 2021 v meziročním srovnání vzrostl o 14,1 p. b. na 33,7 %, tedy celkem na 91 659 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19.  Průměrná délka evidence se ve srovnání s červnem prodloužila o 4 na 497 dnů.

Volná pracovní místa

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 358 152 volných pracovních míst, o 2 540 více než v červnu a o 23 869 míst více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (10,4), Most, Ústí nad Labem a Sokolov (shodně 4,8). U přibližně 74 % z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 72,2 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé nejčastěji hledají pracovníky v oblasti výroby a stavebnictví. Zájem mají o dělníky výstavby budov, montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocníky ve výrobě nebo uklízeče a řidiče nákladních automobilů. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (96 249 míst) a ve Středočeském kraji (64 933). 

V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé 47 985 nových volných pracovních míst, což je o 2 577 více než loni, odchodem zaměstnanců se uvolnilo 2 544 míst. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 47 989 volných pracovních míst.