V roce 2024 zahájila provoz největší africká rafinerie – Dangote Refinery – s cílem dosáhnout do roku 2026 kapacity 650 000 barelů za den. Rafinerie má potenciál snížit závislost země na dovozu pohonných hmot, která v roce 2023 přesahovala 90 %. Vláda zároveň zrušila většinu palivových subvencí, což vedlo ke zdražení, ale také otevřelo trh konkurenci a soukromým investicím.

Na základě zákona Electricity Act z roku 2023 došlo k zásadní změně – pravomoci v oblasti výroby, přenosu a distribuce elektřiny byly převedeny z federální na státní úroveň. Vznikl tak víceúrovňový trh s elektřinou, v němž mohou státy uzavírat smlouvy s nezávislými producenty a investovat do decentralizovaných zdrojů, zejména solárních, plynových a hybridních elektráren.

ExportMag.cz: Odkaz Bati žije, exportéři zavádějí jeho systém vedení firmy

Navzdory tomu, že má Nigérie instalovaný výkon přes 13 GW, pro výrobu elektřiny se většinou využívá jen menší část zdrojů, a to zejména kvůli zastaralé infrastruktuře, výpadkům přenosových sítí a nedostatku plynu. Více než 30 % obyvatel (cca 70 milionů lidí) tedy k elektřině prakticky nemá přístup.

Země disponuje šestými největšími zásobami zemního plynu na světě (přes 200 bilionů kubických stop) a plánuje zvýšit podíl LNG (zkapalněného zemního plynu) na exportu. Hlavním hráčem je společnost Nigeria LNG Limited (NLNG), jejíž terminál v Bonny Island aktuálně operuje se šesti exportními linkami (Train 1–6), přičemž sedmá linka je aktuálně ve výstavbě. Výroba LNG však čelí problémům kvůli krádežím plynu, nestabilní infrastruktuře a pomalým investicím.

Turbulence kolem ropné společnosti

Letos v dubnu prezident Bola Tinubu překvapivě odvolal výkonného ředitele státní ropné společnosti Nigerian National Petroleum Company Limited (NNPC) Mele Kyariho a kompletní vedení. Tento krok přišel po kritice neschopnosti zabezpečit dostatek surové ropy pro novou rafinerii Dangote, která kvůli tomu musela odložit zahájení výroby benzínu.

Odvolání vedení je součástí širšího úsilí o depolitizaci a profesionalizaci řízení státních firem, které formálně prošly transformací na akciové společnosti v rámci ropného zákona Petroleum Industry Act (2021). Cílem je zvýšit efektivitu a odpovědnost podniku, který zůstává klíčovým hráčem v sektoru, přestože působí formálně jako komerční subjekt.

Zajímavostí je i složení správní rady (Board of Directors) NNPC, které nyní zahrnuje kromě vládních zástupců nově i zástupce soukromého sektoru: Shell Petroleum Development Company (SPDC) má nepřímo vliv prostřednictvím společných podniků, nikoli však přímé zastoupení v boardu NNPC. Dozorčí radu tvoří převážně nigerijští odborníci z ropného a finančního sektoru, včetně několika zástupců bývalého top managementu mezinárodních firem. Zástupci privátního sektoru byli jmenováni jako nezávislí ředitelé (například Pius Akinyelure, dlouholetý ropný konzultant), avšak výběr je často kritizován pro politické vazby.

Mezinárodní firmy jako ExxonMobil, TotalEnergies nebo Eni spolupracují s NNPC spíše na projektové bázi formou joint ventures (JV) nebo Production Sharing Contracts (PSC), nikoli skrze správní radu. NNPC tak zůstává státní firmou se snahou o komerční model, v praxi je totiž stále silně ovlivněna vládní politikou. Otázka plné transparentnosti a nezávislosti řízení je stále předmětem domácí i mezinárodní kritiky.

Ekonomický kontext a „rebasing“ HDP

Nigérie v roce 2024 dokončila tzv. „rebasing“ HDP – tedy revizi základního roku, ze kterého se odvozují národní statistiky. Nově se počítá na základě roku 2018 (namísto 2010), což vedlo k nárůstu oficiální velikosti ekonomiky o 54 % v nominálním vyjádření. Důvody tohoto kroku zahrnovaly potřebu přesněji reflektovat aktuální strukturu hospodářství (větší váha ICT, fintechu a služeb) a posílit důvěryhodnost údajů vůči mezinárodním investorům a věřitelům.

Dopad rebasingu je dvojí: pozitivní, kdy dochází ke zlepšení ukazatelů jako poměr veřejného dluhu k HDP (nominálně klesl); negativní, kdy reálný růst zůstává nízký, zatímco inflace (33,2 % v březnu 2025) a nezaměstnanost nadále zatěžují domácnosti i podniky.

Příležitosti pro české firmy

Nigérie rozšiřuje elektrizační síť a podporuje decentralizaci výroby – očekává se růst spotřeby energie o 2,3 % ročně. Vláda podporuje investice do obnovitelných zdrojů, přechod na plyn jako přechodné palivo a výstavbu mikrosítí (minigrids).

České firmy se mohou uplatnit zejména v následujících oblastech: technologie pro zpracování ropy a plynu (včetně LNG, CNG); solární, hybridní a plynové elektrárny pro decentralizované systémy; distribuční, měřicí a IT řešení pro elektroenergetiku; řízení logistiky a bezpečnosti v ropném a plynovém sektoru; vzdělávání, školení a transfer know-how pro energetický management.

Navzdory strukturálním výzvám zůstává Nigérie klíčovým trhem s dlouhodobým potenciálem. Geopolitické změny, liberalizace trhu a technologický posun vytvářejí nové příležitosti pro firmy, které se orientují na dlouhodobé partnerství a lokální přítomnost. Českým exportérům se otevírá prostor tam, kde flexibilita a technická kompetence mohou být výhodou oproti větším hráčům.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Abuji (Nigérie). Autorka: Marie Nwanyanwu, ekonomická diplomatka.