Nizozemská ekonomika během pandemie a její výhled do roku 2023

Nizozemská ekonomika poklesla v roce 2020 o 3,7 % (tj. stejně, jako po finanční krizi v roce 2009). Zejména 8,4% pokles druhého čtvrtletí 2020 oproti čtvrtletí předcházejícímu byl historicky významný, stejně jako následné 7,7 % oživení ve třetím čtvrtletí.

Od podzimu 2020 ovšem ekonomiku zasáhla druhá (červenec 2020 až leden 2021) a třetí vlna epidemie (únor až květen 2021), což vedlo k dalším omezujícím opatřením. Během posledního čtvrtletí roku 2020 tak bylo hospodářské oživení přerušeno a obnovilo se až koncem druhého čtvrtletí roku 2021.

V prvním čtvrtletí roku 2021 se reálný HDP ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2020 snížil o 0,5 %. S poklesem HDP ve čtvrtém čtvrtletí 2020 (-0,1 %) došlo v důsledku pandemie již podruhé k hospodářské recesi, třebaže tentokrát již mírné. Pokles prvního čtvrtletí byl způsoben zejména poklesem soukromé spotřeby; na druhé straně nárůst investic a vývozu pomohly tento pokles částečně ztlumit.

Z pohledu vývoje HDP si nizozemská ekonomika od čtvrtého čtvrtletí roku 2019 v mezinárodním srovnání vede dobře. Nizozemský HDP byl v prvním čtvrtletí roku 2021 o 3,4 % nižší než před pandemií, ve srovnání s 5,1% poklesem v eurozóně jako celku. Pro tento vývoj existuje několik důvodů, zejména: a) nizozemská ekonomika je méně závislá na odvětvích, která byla nejvíce ovlivněna opatřeními omezujícími kontakty (cestovní ruch, apod.); b) podpůrné balíčky významně přispěly ke zmírnění hospodářského útlumu; c) nizozemská ekonomika je relativně více digitalizovaná a je tak schopna se rychleji přizpůsobit novým okolnostem.

Očekává se, že k obnovení oživení dojde ve druhé polovině roku 2021. Toto oživení pak bude pokračovat do roku následujícího; růst HDP v roce 2022 je odhadován 3,7 %. S očekávaným růstem 1,9 % se pak v roce 2023 tempo růstu vrátí na průměrnou úroveň v období 2014–2019. Oživení v roce 2021 bude do značné míry podpořeno vývozem a vládními výdaji. V případě vývozu to souvisí s rychlým oživením globálního obchodu se zbožím, což pro otevřenou nizozemskou ekonomiku představuje jednoznačný přínos.

Růst vládních výdajů je pak zapříčiněn primárně náklady souvisejícím s bojem proti pandemii. V roce 2022 bude růst tažen naopak zejména oživením soukromé spotřeby. Kromě toho se očekává, že v letech 2021 a 2022 dojde k nárůstu podnikatelských investic, a to díky oživení zahraniční i domácí poptávky. V roce 2023 se konečně očekává vyváženější složení růstu HDP, které bude podobné jako složení HDP před pandemií.

V případě výsledků obratu firemní sféry došlo v roce 2020 ke značnému poklesu. Míra zasažení společností a průmyslových odvětví je ovšem velmi rozličná. Největší pokles zaznamenala odvětví pohostinství, dopravy a skladování, zatímco ve stavebnictví došlo ve skutečnosti k růstu. V důsledku nepříznivého vývoje výroby a prodeje se obchodní investice do fixních aktiv roku 2020 snížily o 4,7 %. Pro rok 2021 se očekává, že se tento pokles obchodních investic promění v silný růst ve výši 7,0 % v roce 2021 a 6,8 % v roce 2022. V roce 2023 se pak očekává růst investic na úrovni 2,0 %.

Plné znění zprávy (v nizozemštině) naleznete na webu De Nederlandsche Bank.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Haagu (Nizozemsko). Autor: Petr Kvaček, ekonomický diplomat.