Norsko chce být globálním premiantem přechodu k zelené ekonomice

Přestože je elektřina v zemi vyráběna 100% z obnovitelných zdrojů (90 % zajišťují vodní a 10 % větrné elektrárny), Norsko stále nemá v oblasti ochrany klimatu zcela „čisté svědomí“. Místní ropný průmysl, páteř norské ekonomiky, totiž stále produkuje značné uhlíkové emise.

V Norsku se proto rozbíhá státem řízená zelená tranzice. Země má ambici zařadit se mezi globální premianty přechodu k zelené ekonomice a vláda stanovila ambiciózní klimatické cíle – např. do roku 2050 má být petrolejářský průmysl v Norsku bezemisní. Stát proto investuje významné prostředky do „ozelenění“ produkce ropy a zemního plynu (zejména elektrifikace těžebních plošin).

Poptávka po elektřině v Norsku (a i za jeho hranicemi) bude i proto v dalších desetiletích významně narůstat. Norské energetické společnosti očekávají, že spotřeba elektřiny v Norsku se v roce 2050 oproti současnosti téměř zdvojnásobí. Asi třetinu elektrické energie v zemi by měly kolem roku 2050 produkovat právě větrné elektrárny.

Nové větrné parky

Vzhledem k délce norského pobřeží a místním klimatickým podmínkám se odhaduje, že země má zdroje a kapacity na to, aby v budoucnu zajišťovala třetinu z celkové evropské produkce offshorových větrných elektráren. Prozatím největší světový projekt na výstavbu plovoucích větrných elektráren Hywind Tampen, který bude elektřinou zásobovat dvě těžební pole, by měl být dokončen ke konci roku 2022.

Řada dalších podobných projektů (na moři i na pevnině) se připravuje. Vláda vytyčila v Severním moři dvě další zóny pro rozvoj offshorových větrných elektráren. V oblastech Utsira Nord a Sørlige Nordsjø II budou v nadcházejících letech na ploše zhruba 3 500 km² instalovány výrobní kapacity na produkci elektrické energie o výkonu až 4 500 MW. Tato energie by měla kromě zásobování norských domácností sloužit k další elektrifikací těžebních plošin a také k výrobě čistého vodíku. Tyto větrné parky by měly začít s produkcí někdy v období 2025–2030.

Vláda zároveň deklarovala cíl urychlit proces výstavby offshorových parků (v současnosti i s administrativou trvá uvedení do provozu zhruba 10 let). Významným impulsem v tomto směru jsou i aktuální evropské snahy zbavit se energetické závislosti na Rusku. Norský příspěvek k tomuto úsilí je již nyní značný a rozvoj větrné energetiky mu může přidat na významu.

Turbíny i vodíkové technologie

Vzhledem k významu a rozsahu budování větrných elektráren v Norsku zde vzniká řada dlouhodobých příležitostí i pro české strojírenské či stavební firmy a výzkumné instituce. Jedná se jak o dodávky klíčových komponent (větrné turbíny a jejich součásti, generátory, ložiska, atd.), tak o subdodávky typu stavebních prací na plochách kolem pevninských větrných parků či práce na položení kabelů a připojení elektrárny k síti.

Vzhledem k tomu, že část větrné energie má v budoucnu sloužit i k výrobě čistého vodíku, mají potenciál také příležitosti v rámci vodíkového klastru, silná poptávka je i po spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje vodíkových technologií.

Další informace k tématu může poskytnout zahraniční zastoupení CzechTrade ve Stockholmu (který pokrývá i teritorium Norska) nebo obchodně-ekonomický úsek českého velvyslanectví v Oslu.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko). Autor: Ondřej Fiala, ekonomický diplomat.