Norsko sází na další digitalizaci, řeší kyberbezpečnost a potřebuje kvalitní řešení

Kontinuální vylepšování a posilování již tak robustní digitální infrastruktury je jednou z priorit nejen centrální vlády, ale i jednotlivých obcí. Poptávka po digitalizaci dalších odvětví či služeb je v Norsku značná, tento proces navíc úzce souvisí s probíhající zelenou transformací.

Například na rok 2024 vyčlenila vláda téměř 140 milionů eur jen na nové digitalizační projekty. Odhady zároveň uvádějí, že v roce 2030 bude Norsko potřebovat o 40 000 více kvalifikovaných pracovníků v oboru ICT než dnes. To s sebou přináší řadu příležitostí pro české experty a firmy, které mohou ke kontaktům s potenciálními norskými zájemci využít mimo jiné různé veletrhy jednotlivých oborů, pro něž jsou kvalitní ICT řešení a produkty vysoce relevantní.

ExportMag.cz: Digitrony slaví comeback. Český startup uspěl s technickou stavebnicí

Poptávka neochabuje

Příležitosti v sektoru ICT v Norsku zdaleka nejsou vyčerpány, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pokročilá digitalizace je skutečností, na které si norská společnost velmi zakládá a zvykla si na ni. Poptává proto další rozšiřování nabídky digitálních řešení a služeb. Jen pro rok 2024 vláda z rozpočtu vyčlenila historicky nejvyšší částku (kolem 140 milionů eur) například na rozvoj širokopásmového připojení v odlehlejších obcích či na rozvoj digitálních řešení ve zdravotnictví. Probíhá dlouhý proces digitalizace katastru nemovitostí, nové projekty se připravují v segmentech jako e-government či fintech.

Digitalizace je zkrátka jednou z vládních priorit – dalším důkazem budiž fakt, že norská vláda aktuálně připravuje novou digitalizační strategii, která bude zveřejněna během roku 2024 a očekává se, že vytyčí další ambiciózní projekty v tomto segmentu. Velkou politickou pozornost získalo v Norsku téma rozvoje umělé inteligence – jejímu dalšímu využití, včetně velmi pečlivého posouzení dopadů tohoto fenoménu na fungování demokratické společnosti, bude ve vládní strategii věnován podstatný prostor.

Pět nadějných oborů

Nejvíce příležitostí pro další rozvoj ICT technologií v Norsku předpokládáme v dalších letech v následujících pěti oborech: zdravotnictví, energetika, doprava, akvakultura a kybernetická bezpečnost. Jak konkrétně by mohly vypadat příležitosti pro inovativní české ICT společnosti v těchto oborech?

V prvně jmenované oblasti, tedy zdravotnictví, je jednoznačným trendem distanční zdravotnická péče („digital care“), v rozlehlé zemi se značnými vzdálenostmi reagující na zvyšování poptávky po zdravotnických službách vlivem stárnutí populace a s tím spojeným tlakem na personální kapacity zdravotníků. Do budoucna bude snahou přesouvat zdravotnické poradenství do virtuálního prostředí, a na dálku tak řešit maximum možného. Vláda za tímto účelem podporuje vědecko-výzkumné projekty a připravuje vydání tematické bílé knihy, zabývající se rozvojem tohoto trendu. Nabídka kvalitních IT řešení na podporu rozšiřování distanční péče proto v Norsku určitě najde dlouhodobé uplatnění.

V energetice najdou využití rozmanité monitorovací a kontrolní systémy veškeré energetické infrastruktury (např. těžebních plošin, přepravních kapacit, terminálů na zpracování surovin nebo přenosové soustavy). Norský dopravní sektor trvale poptává moderní IT systémy využitelné v řízení dopravy. Elektrifikace hromadné i osobní dopravy je velmi pokročilá a nese s sebou potřebu kvalitního souvisejícího softwarového vybavení (např. dobíjecích stanic). Uplatnění najdou také senzorové a monitorovací technologie (např. monitoring sesuvů půdy). V akvakultuře existuje široké využití pro monitorovací a měřicí systémy vodního prostředí (sledující fyzikální či chemické charakteristiky), ale i software pro krmné, čerpací či dezinfekční systémy.

Obrana proti kyberútokům

Významnou samostatnou kapitolou je kybernetická bezpečnost. Dalo by se říci, že prostupuje i všemi výše uvedeným obory a uplatní se v každém z nich. V souvislosti se současnou mezinárodně-politickou situací si Norsko zřetelněji uvědomilo strategický význam zejména své energetické infrastruktury a její zranitelnost vůči sabotážním aktům a kybernetickým útokům. Státní i soukromí aktéři proto posilují bezpečnost svých ICT a monitorovacích systémů. Plánuje se přijetí nové legislativy za účelem posílení kybernetické bezpečnosti datových center. Vláda také připravuje zprovoznění nového národního systému mobilního varování.

Výše uvedené příklady rozhodně nepředstavují vyčerpávající výčet příležitostí. Digitalizace probíhá například i v oblasti recyklace materiálů a surovin – vyvíjejí se databáze umožňující digitálně trasovat výrobky a materiály s vysokým potenciálem opětovného využití („digitální pasy“ produktů). Zajímavý může být norský trh i pro firmy v herním průmyslu. Všeobecnou poptávku v sektoru ICT navíc dále umocňuje chronický nedostatek kvalifikované pracovní síly v oboru.

Pro české firmy, které mají zájem o sledování možností na norském trhu, je velmi efektivním nástrojem norský portál veřejných zakázek Doffin. Právě tam státní správa i samospráva průběžně zveřejňují související poptávky. Řada příležitostí existuje i v soukromém sektoru. České subjekty, jež výše uvedené příležitosti zaujmou, mají možnost využít několik pravidelných příležitostí k navázání kontaktů s norskými partnery. Každoročně se v září koná Oslo Innovation Week, akce zaměřená především na startupy a inovátory. V průběhu roku pak lze zavítat i na další veletrhy jednotlivých oborů, pro něž jsou kvalitní ICT řešení a produkty vysoce relevantní.

Další informace může poskytnout zahraniční zastoupení CzechTrade ve Stockholmu (jež pokrývá i teritorium Norska) či Velvyslanectví ČR v Oslu.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko). Autor: Ondřej Fiala, zástupce velvyslance.