Podíl čistší energie se má do roku 2030 navýšit až na 40 %, a to za současného odklonu od drtivě převažujícího uhlí ze stávajících 77 % na 60 %. Nejvíce obnovitelné energie se bude získávat pomocí větrných elektráren, avšak celou řadu příležitostí pro investory představují i oblasti energie solární, vodní či tzv. „waste-to-energy“.

Situace na poli energetiky lze v JAR považovat za dlouhodobě znepokojující. Jedním z hlavních důvodů je státní energetický monopol Eskom, který se pod tíhou své korupční (ne)správy ocitl v zadlužení astronomické výše, a sice přibližně 700 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že JAR oplývá značnými zásobami uhlí, zhruba 77 % elektřiny se generuje v uhelných elektrárnách, přičemž většina z nich již překročila svůj životní cyklus a vyžaduje esenciální revitalizaci či vyřazení z provozu.

Vlivem častých poruch a mnohdy přetížené rozvodové sítě dochází k tomu, že dle rozvrhu a momentální potřeby je často přerušována dodávky elektřiny (tzv. „load shedding“), což má pochopitelně dalekosáhlé dopady na místní obyvatelstvo, podnikatele a celkově tak negativně přispívá k hospodářské situaci a sociálnímu napětí v JAR. Vlivem globálních trendů a Pařížské klimatické dohody, nejsou již nadále jihoafrické finanční instituce ochotny financovat energii z fosilních paliv, a proto mnohé uhelné elektrárny budou po vyřazení z provozu naprosto bezcenným aktivem.

Nová energetická strategie JAR (Integrated Resources Plan 2030) má proto jasný cíl, a sice vyřešit současnou neuspokojivou situaci a zároveň vytvořit dostatečně důvěryhodný rámec pro  investory k jeho realizaci. Cesta vpřed je dle strategie jasná a představuje ji mix jak čistší energie z uhlí, tak zejména zvyšující se procento energie z obnovitelných zdrojů, zemního plynu či tzv. „waste-to-energy“.

Výroba čistší energie má do roku 2030 narůst na 40 %, přičemž nejvyšší podíl bude zaujímat energie větrná (18 %), dále pak vodní (8 %), solární (7%), dále pak energie ze zemního plynu a jaderná energie. Samozřejmě většina, tj. 60 %, energie se bude i nadále generovat z uhlí, avšak počítá se s postupných zaváděných opatření vedoucích k čistší formě této energie. Mimo jiné se bude jednat o technologie zachycování, využívání a skladování emisí CO2 (CCUS). Dále se pak počítá s výstavbou několika menších a účinnějších uhelných elektráren, jelikož revitalizace mnohých stávajících by byla nerentabilní.

Nová energetická strategie dále počítá s tím, že místní samosprávné celky využijí příležitosti generovat energii z odpadu, a to zejména z biomasy, bioplynu a směsného odpadu. V nadcházejících letech budou mít tedy české společnosti možnost ucházet se o řadu veřejných zakázek, týkajících se technologií „waste-to-energy“.

Posun se odehraje i na poli nezávislých producentů energie (IPP), jelikož se pracuje na jejich důsledném vymezení vůči Eskomu a možnosti samosprávných celků vykupovat jejich elektřinu přímo, nikoliv pouze skrze Eskom. V současné době působí v JAR 64 nezávislých producentů energie již napojených do sítě, přičemž toto číslo by se mělo brzy zvýšit na 112. Nezávislí producenti v tuto chvíli generují přibližně 3,9 GW (6,4 GW jakmile dojde k zapojení všech 112), což je v porovnání s 36,4 GW z uhlí relativně zanedbatelné číslo.

Postupné nahrazování dieselových záložních elektráren plynovými je pak další značnou příležitostí pro společnosti z této oblasti podílet se na vybudování zcela nové infrastruktury i samotných zařízení. V neposlední řadě je pak velmi významnou příležitostí i nabídka řešení v oblasti ukládání energie z obnovitelných zdrojů (tzv. „energy storage“).

Pro bližší informace se neváhejte obrátit na ekonomický úsek velvyslanectví ČR v Pretorii.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Pretorii (Jihoafrická republika). Autor: Viktor Dolista, ekonomický úsek velvyslanectví.