Tento tříletý projekt s alokací téměř 250 milionů korun znamená nejen zásadní investici do výzkumu a inovací, ale především systémovou změnu přístupu k lázeňské péči — jak v České republice, tak na evropské úrovni.

Zrušením Výzkumného ústavu balneologického v roce 1993 se pozastavila výzkumná činnost v oblasti lázeňství a balneologie, což vedlo ke stagnaci českého lázeňství v rámci rezortu zdravotnictví. Hlavním cílem projektu je proto vybudování prostředí a infrastruktury pro realizaci vědecko‑výzkumných aktivit v oblasti lázeňství a balneologie s vysokým aplikačním potenciálem.

Realizace projektu probíhá pod záštitou výzkumných institucí, mezi které patří Akademie věd, České vysoké učení technické a Západočeská univerzita. Pozornost předních výzkumných institucí ČR bude upřena směrem k výzkumu v oblasti lázeňství. Tento model interdisciplinární spolupráce umožní generování nových poznatků a technologií, které budou mít přímý dopad na transformaci celého lázeňského segmentu.

Struktura projektu je rozdělena na tematické priority, kde dochází ke kombinaci lékařských, environmentálních a socioekonomických věd, ale také vzdělávání, transferu znalostí a technologií nebo komunikace. Jednotlivé výzkumné pilíře projektu tvoří vzájemně provázaný celek, jehož společným jmenovatelem je zodpovědná transformace lázeňství na základě důkazů, dat a strategického plánování.

Výzkum jako priorita

Jedním z klíčových pilířů projektu CLV je oblast medicínského výzkumu, jenž je zcela zásadní pro obnovení a rozšíření role lázeňství v preventivní a léčebné medicíně v České republice. V souvislosti s rozšiřováním tzv. civilizačních chorob, mezi které řadíme obezitu, hypertenzi, psychické potíže včetně syndromu vyhoření a deprese, hraje lázeňská péče významnou úlohu v boji s tzv. primárními rizikovými faktory, jako je nedostatek aktivního pohybu, nesprávná životospráva, stres, negativní vlivy životního prostředí.

Zatímco v minulosti se účinky procedur opíraly především o tradici a subjektivní zkušenost pacientů, dnes přichází do lázeňství moderní medicína. V rámci projektu probíhají klinické studie zaměřené na diabetes mellitus, onemocnění ledvin a ženskou infertilitu. Právě tyto indikace se v karlovarských lázních léčí tradičně, ale chyběla k nim systematická vědecká data v rozsahu, který by obstál v mezinárodním srovnání.

Zásadním přínosem je vytvoření jednotné metodiky klinického výzkumu v bal neologii, která v českém prostředí dosud neexistovala. Další oblastí zaměření je objektivizace účinků terénních kúr za účelem zvýšení efektivity outdoorové aktivity v lázeňské léčbě, aktivního zapojení pacienta v rámci rehabilitace a zlepšení celkové kondice pacienta v rámci komplexního lázeňského pobytu.

Přírodní léčivé zdroje jsou základem

Environmentální větev projektu CLV se zaměřuje na souběžné studium přírodních léčivých zdrojů, krajiny a jejich synergického účinku na lidské zdraví. Přírodní léčivé zdroje mají pro existenci lázeňských míst životně důležitý význam, proto je nutné zavést a realizovat metodiku zaměřenou na ochranu, správu a rozvoj krajinné ho pokryvu lázeňských míst a začlenit tuto problematiku do stávajících i budoucích politik rezortů životního prostředí a zdravotnictví.

Lázeňství je z ekonomického hlediska nejen zdravotnickým odvětvím, ale též součástí nabídky cestovního ruchu, zvláště v případě západočeských lázní, které jsou zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Mnohé příklady ze světa i z ČR jasně vypovídají, že cestovní ruch v případě, že není limitován ani kontrolován, způsobuje mnohé negativní dopady a může vést k poškození životního prostředí ve formě změn v krajinném pokryvu, což do budoucna může ohrozit přírodní léčivé zdroje.

Výzkum i vzdělávání

V oblasti socioekonomické je smyslem projektových aktivit výzkum vybraných socioekonomických aspektů lázeňství. Výzkumný tým se zaměřuje především na výzkum existence lázeňského místa a jeho rozvojový potenciál jak v makroekonomické, tak v regionální perspektivě. Výzkum řeší současné i budoucí profily návštěvníků lázní, spokojenost návštěvníků lázní, spokojenost rezidentů v lázeňských místech. Dále se budou realizovat propočty socioekonomických dopadů vybraných aktivit v rámci lázeňství.

Získané výstupy budou dostupné kromě jiných platforem v informačním systému – datovém portálu, který bude provozovat Institut lázeňství a balneologie. Výsledky výzkumu umožní přesněji kvantifikovat dopady lázeňství na region, realizovat rozhodnutí na základě dat, odkrývat potenciální příležitosti, ale i hrozby pro lázeňská místa.

Zcela klíčovou oblastí projektu je také oblast vzdělávání, ve které ILaB připravil komplexní vzdělávací systém, který nabízí odborné semináře pro zdravotnický personál, tematické workshopy zaměřené na inovace, rekvalifikační kurzy pro pracovníky lázeňských zařízení a výuku v demonstrační laboratoři, která simuluje lázeňský provoz. Zásadním úspěchem roku 2024 bylo také navázání spolupráce v oblasti vzdělávání s FBMI ČVUT.

Od roku 2025 začala v Karlových Varech výuka odborného předmětu Fyzioterapie v lázeňství pro studenty bakalářských a magisterských programů. V plánu jsou další předměty a do budoucna i vznik komplexního studijního oboru. Karlovarský kraj by se tak postupně měl stát akademickým centrem pro vzdělávání nových odborníků v oblasti lázeňství.

Věda nesmí zůstat v laboratořích

Jedním z hlavních cílů institutu je, aby věda nezůstala jen v publikacích a laboratořích, ale skutečně zlepšila kvalitu služeb, zvýšila efektivitu a přinesla inovace do běžného provozu. V projektu CLV má tento princip pevné místo – prostřednictvím oblasti transferu znalostí a technologií. Transfer ale není jednosměrný, lázeňská zařízení se podílejí na tvorbě výzkumných projektů, sdílejí své zkušenosti a potřeby a vzniká tak obousměrný tok informací mezi vědou a praxí. Tento přístup pomáhá budovat dlouhodobé partnerství mezi ILaB a provozovateli lázeňské péče.

Nejvýznamnější událostí v této oblasti se stala mezinárodní konference Moderní technologie v lázeňství, která proběhla 15. 4. 2025. Konference se zúčastnilo více než 250 odborníků z České republiky i zahraničí – výzkumníků, lékařů, zástupců technologických firem, managementu lázeňských zařízení a veřejné správy. Konference se stala živou platformou pro výměnu zkušeností, pro inspiraci i k navazování spolupráce. Účastníci si mohli vyměnit názory na využívání nových technologií v lázeňství – od virtuální reality a digitální diagnostiky přes monitoring přírodních léčivých zdrojů až po možnosti e‑health. Zahraniční účast z Německa, Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Maďarska a Bulharska podtrhla evropský a globální význam českého výzkumu v oblasti balneologie.

Večerní kavárna pro laiky i veřejnost

Lázeňství je obor, který je lidem blízký nejen díky osobní zkušenosti s pobytem v lázních, ale i díky hluboce zakořeněné tradici. ILaB si uvědomuje, že k tomu, aby byla jeho práce srozumitelná, přijatelná a skutečně užitečná, je nezbytné vysvětlovat ji veřejnosti, mluvit o ní otevřeně a aktivně vytvářet prostor pro dialog. S velkým pozitivním ohlasem se setkal nový formát popularizačních večerů Kafe a věda, který přenáší výzkumná témata z ILaB do veřejného prostoru.

Odborníci zde představují srozumitelnou formou témata jako terapeutická krajina, výzkum přírodních zdrojů, prevence civilizačních onemocnění či moderní technologie v lázeňství. Akce jsou zdarma přístupné široké veřejnosti a odehrávají se v regionálních kavárnách, knihovnách či kulturních centrech. Popularizační akce zároveň pomáhají propojovat svět vědy a běžného života, lázeňskou tradici s moder ním poznáním, a především budují důvěru ve smysluplnost transformace karlovarského i českého lázeňství.

Karlovarský kraj, dlouhodobě známý svou lázeňskou tradicí, se díky tomuto projektu profiluje jako evropské centrum vědy v oblasti balneologie. Česká republika se tak může stát hnacím motorem proměny lázeňství založeného na důkazech, inovacích a udržitelnosti. Centrum lázeňského výzkumu tímto představuje novou éru pro české lázeňství – éru, kdy se tradice potkává s inovací, kdy rozhodují data místo domněnek a kdy regionální projekt může ovlivnit podobu lázeňství v celé Evropě.

Převzato z časopisu Komora. Autorka článku: Alina Huseynli