English version
Návrh klimatické strategie EU do roku 2050 počítá s téměř úplným odklonem od spalování uhlí i plynu. Potěší naopak příznivce štěpení atomu.
Význam elektřiny bude přitom vyšší než dnes, ovládne totiž i sektory vytápění a dopravy. Zde mají vedle elektromobility dostat šanci také vodík a syntetická paliva vyráběná z přebytků elektrické energie. Oproti původnímu neboli základnímu scénáři evropské energetiky počítá nový „střední scénář“ s úplným ukončením spalování uhlí a s výrazně nižším rozsahem využití ropy a zemního plynu. Fosilní paliva by tak v roce 2050 měla pokrývat pouze jednu osminu celkové spotřeby energie v zemích Evropské unie a z výroby elektřiny budou prakticky vyřazena.
Naopak jaderná energie si ve středním scénáři oproti základnímu polepšila. Pokud chce Evropská komise naplnit navrženou strategii a vyrábět jednu sedminu elektřiny z jaderné energie, nebude to možné bez nových elektráren.
Z těch stávajících jich zůstane v provozu jen málo. Do roku 2050 mohou vydržet dva bloky v Temelíně, dva v rumunské Cernavodě a několik modernizovaných francouzských reaktorů; připočíst můžeme dnes rozestavěné reaktory Olkiluoto 3, Flamanville 3 a dva bloky v Mochovcích na Slovensku.
Převzato z týdeníku Euro, Autor: David Tramba
