Nová metodika pro veřejné zakázky malého rozsahu: Konec fiktivních

Stručná, jednoduchá, konkrétní, a hlavně vstřícná k oběma stranám. Taková je nová metodika pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, kterou ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj připravil neziskový sektor. A protože se líbí i premiérovi, mohla by se metodika, dnes doporučená, stát závaznou.

Experti už se nechali slyšet, že nová metodika je revolucí. Hospodářská komora zastává názor, že vrací věci k normálu. „Jednoznačně metodiku vítáme, není přece normální, aby se každá drobnost soutěžila, zvláště když je veřejným tajemstvím, že řada soutěží byla pouze předem dohodnutým divadlem,“ říká k věci viceprezidentka HK ČR Irena Bartoňová Pálková.

Miliardy mimo kontrolu

Legislativa upravující zadávání veřejných zakázek bývá často – a právem – terčem kritiky. Většinou se však týká zakázek většího rozsahu, o těch malých se příliš nemluví. Což je tak trochu paradox, protože zakázky malého rozsahu tvoří zhruba polovinu všech veřejných zakázek a v součtu představují rok co rok sumu kolem čtvrt bilionu korun. To je přibližně šestina státního rozpočtu. Jde přitom o výdaje nekontrolovatelné, jejichž přesné číslo nikdo nezná, protože výsledky těchto zakázek se obvykle nezveřejňují. Nová metodika naopak zveřejňuje uchazeče, výsledek i jeho zdůvodnění u všech zakázek nad čtvrt milionu.

„Veřejné zakázky malého rozsahu, tedy s plněním pod 2 miliony Kč u dodávek či služeb a s hodnotou do 6 milionů Kč u stavebních zakázek, v podstatě nemají zákonný rámec a jsou v současnosti zcela netransparentní. Z praxe víme, že značná část otevřených soutěží jsou jen soutěže formální, nemluvě o tom, že řada zvláště menších obcí některé investice raději odsouvá, než by jejich starostové riskovali případné problémy s audity a případně i kriminalizaci, jak tomu v některých případech bylo. Veřejně zdůvodněná přímá zadání jsou mnohem praktičtější,“ říká k nové metodice Tomáš Langr, majitel společnosti OTIDEA, která se poradenství v oblasti veřejných zakázek dlouhodobě věnuje.

Užitečné a normální

V čem je podstata metodiky, vysvětluje Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab, který se spolu se sdružením Oživení v rámci protikorupční platformy Rekonstrukce státu na návrhu podílel: „Když chce starosta bez soutěže Frantovi zadat opravu školy za milion, může. Stačí, když podepíše veřejné zdůvodnění, že cena je rozumná a s Frantou jsou vynikající zkušenosti. Zakázky nad milion se jinak soutěží otevřeně, nad čtvrt milionu uzavřenou soutěží alespoň tří firem. Pod touto hranicí už je možné dodavatele vybrat rovnou, třeba na základě vynikající zkušenosti s dodavatelem, nebo průzkumu trhu, podle kterého více firem nabízí víceméně obdobný poměr ceny a kvality.“

Metodika také zadavatelům doporučuje komunikovat s trhem před i po soutěži, což se často neděje, protože zadavatelé se obávají, že jakákoliv komunikace může být záminkou pro námitku porušení rovné příležitosti. Další novinkou, která by měla být samozřejmostí, je přezkoumání výhrady neúspěšného uchazeče – vždy by ji měl vyřizovat nadřízený odpovědného úředníka. Právě to je cesta k budování transparentního, důvěryhodného trhu.

Metodika, nebo zákon?

Právní vakuum, v němž se veřejné zakázky malého rozsahu realizují, má často jeden efekt – úřady z opatrnosti postupují tak, že napodobují náročné postupy režimu pro velké zakázky, včetně hodnoticích komisí či formálních nároků na nabídky. Výsledkem je složitý a časově náročný proces a často i nedostatek zájmu dodavatelů, které administrativní složitost odrazuje. V některých případech je proto běžnou praxí, že předjednaný dodavatel zajišťuje i fiktivní nabídky formálně konkurenčních firem, aby před zákonem zakázka obstála.

Nová pravidla, která tuto praxi ruší, jsou zatím sice pouze doporučující, nicméně samo Ministerstvo pro místní rozvoj potvrzuje, že jsou pro obce vítaným nástrojem, který průběh veřejných zakázek malého rozsahu zpřehlední, zjednoduší i zrychlí. Což bude mít přímý dopad i na efektivitu úřadů, na počet tvoří totiž zakázky malého rozsahu výraznou většinu všech veřejných zakázek. „Ze strany zadavatelů, zejména obcí, o takový návod byl zájem, protože prostřednictvím veřejných zakázek malého rozsahu provádějí právě obce převážnou část svých nákupů. Při dodržení doporučených pravidel budou mít nyní zadavatelé jistotu, že postupují transparentně a nediskriminačně, což přinese jistě i ekonomicky výhodnější nabídky,“ říká Vlastimil Fidler, ředitel Odboru práva veřejných zakázek MMR.

Nemusí ale zůstat pouze u nezávazné metodiky. Premiér Andrej Babiš se spolu s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou v pátek 28. února sešel se zástupci platformy Rekonstrukce státu a jedním z témat byly i veřejné zakázky. Premiér na schůzce deklaroval, že předmětná metodika by měla být závazná pro státní orgány – ministryně pro místní rozvoj má příslušné usnesení předložit na jednání vlády ke schválení. Pro nové programové období 2021–2027 navíc ministryně Dostálová chce, aby metodika byla povinná pro všechny příjemce dotací. A pokud se v praxi skutečně osvědčí, což lze předpokládat, bylo by jen logické, že by se stala integrální součástí zákona o veřejných zakázkách.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban

Pravidelné novinky e-mailem