Nová pravidla pro zahraniční investice v Číně. Zastaví pokles přílivu cizího kapitálu?

Prvního ledna 2020 vešel v účinnost nový zákon o zahraničních investicích v Číně. Ve stejný den začala platit také prováděcí vyhláška, která přinesla dlouho očekávaná upřesnění některých vágních ustanovení. Deklarovaným záměrem čínské vlády je vytvoření lepšího prostředí pro zahraniční investory, což můžeme číst také jako reakci na klesající objemy zahraničních investic v zemi v posledních letech.

Zrovnoprávnění podmínek mezi domácími a cizími podniky

Zákon vytváří zcela nové regulatorní prostředí pro přímé i nepřímé zahraniční investice. Do praxe se zavádí princip národního zacházení, což znamená, že firmy se zahraniční účasti registrované v Číně by měly mít stejné podmínky k podnikání jako čínské firmy. Nově mohou zahraniční investoři zakládat stejné druhy právních subjektů jako domácí podnikatelé.

Firmy lze zakládat samostatně nebo ve spolupráci s čínskými fyzickými osobami. Zahraniční investoři by měli mít nově rovné podmínky, pokud jde o přístup ke státním dotacím a tendrům, využití půdy, daňové úlevy a výjimky, udělování licencí, vyřizování žádostí apod.    

Práva na ochranu duševního vlastnictví by měla být chráněna stejně jako u čínských firem. Pod hrozbou trestů jsou zakázané tzv. nucené transfery technologií a měla by být posílena ochrana důvěrných firemních dat. Pokud by mělo dojít k vyvlastnění majetku podniků, kompenzace by měla být včasná, spravedlivá a v souladu s tržní hodnotou. Zahraniční firmy působící v Číně se mohou stejně jako ty domácí podílet na formulacích a revizích standardů. Zahraniční investoři by měli mít nově usnadněné financování a také repatriaci korporátních zisků.

Sestupný trend zahraničních investic

Podle dat Světové banky poklesl čistý příliv přímých zahraničních investic do Číny z rekordních 291 miliard USD v roce 2013 na 166 miliard v roce 2017. To bylo méně než na počátku světové finanční krize v roce 2008, kdy dosáhl výše 172 miliard. V roce 2018 sice došlo k nárůstu na 203 miliard, stále ale jde o nižší částku než v letech 2010–2015, kdy průměr dosahoval 261 miliard.

Deník Financial Times navíc uvádí výmluvné srovnání s celkovým HDP Číny. Podle něho dosahoval v roce 2018 čistý příliv přímých zahraničních investic pouze 1,5 % čínského HDP, zatímco v roce 1993 šlo o 6,2 %. Podle stejného zdroje má jít o nejnižší hodnotu dokonce od roku 1991. Čínský premiér Li Keqiang, citovaný deníkem China Daily, prohlásil, že schválení prováděcí vyhlášky k zákonu v prosinci 2019 demonstruje odhodlání čínské vlády lákat zahraniční investory, dále otevírat Čínu a posilovat tržně zaměřené podnikatelské prostředí.

Nový systém povolování zahraničních investic

V posledních letech byl systém povolování zahraničních investic „případ od případu“ postupně nahrazován tzv. negativním seznamem. V sektorech, které na negativním seznamu nejsou, mohou zahraniční subjekty investovat zjednodušeným způsobem a podléhají stejným podmínkám jako domácí firmy. Prováděcí vyhláška k zákonu upřesnila způsob implementace těchto pravidel a vysvětluje pravidla, které s registrací zahraničních investic souvisí.

Nové regule upevňují pozici Národní rozvojové a reformní komise (NDRC), která je zodpovědná za povolování zahraničních investičních projektů včetně jejich posouzení z hlediska národní bezpečnosti. Orgány, které řeší regulaci jednotlivých průmyslových odvětví, mají pravomoc v těchto odvětvích vydávat licence.

Státní správa pro regulaci trhu (SAMR) je odpovědná za proces registrace zahraničních podniků. Nový režim odebírá některé dosavadní pravomoci Ministerstvu obchodu (MOFCOM), které bude pouze monitorovat zahraniční investice skrze informační systém. Regulatorní orgány mají od nynějška povinnost poskytnuté informace vzájemně sdílet. Tím by měla firmám poklesnout zátěž související s povinným reportováním.

Dohody s lokálními vládami by měly platit

Nová pravidla mají také za cíl zamezit tomu, aby lokální vlády v Číně mohly pod různými záminkami porušovat nebo svévolně měnit závazky v rozporu s uzavřenými smlouvami. Zahraniční investoři by měli díky nim mít silnější páku pro vynucení takových investičních dohod. Před podpisem by si ovšem měly firmy dát pozor na to, zda jsou v souladu se zákonem a pravomocemi vlády na dané úrovni – jen pak se lze na základě nových pravidel bránit.

Vyřizování stížností ze strany lokálních úřadů má být nově kontrolováno centrální vládou. Zákon rovněž zakazuje regulaci zahraničních investic skrze opatření, která nebudou předem veřejně vyhlášená. Pokud místní vláda musí z důvodu veřejného zájmu dohodnuté podmínky změnit, měla by postupovat podle zákona a poskytnout firmě spravedlivou kompenzaci.

Úskalí vágních ustanovení

I po publikaci dlouho očekávané prováděcí vyhlášky, která měla obecná ustanovení zákona vyjasnit, zůstávají nevyřešené otázky. Experti na právní prostředí v Číně se vesměs shodují v tom, že budou následovat další upřesňující opatření, a že hodnotit skutečný dopad zákona je v tuto chvíli předčasné. Zákon například nepřináší odpověď na otázku, jakým způsobem budou regulovány tzv. „variable interest entities“, tj. struktury, pomocí nichž zahraniční investoři obchází restrikce na přímé zahraniční investice do určitých sektorů tím, že získávají kontrolní podíl skrze smluvní dohody, nikoliv přímé vlastnictví.

Zákon pouze říká, že se týká jak přímých, tak nepřímých investic, ale již nedefinuje, co všechno považuje za nepřímé investice. Finální verze zákona také obsahuje ustanovení, které vyžaduje zvláštní prověření u všech zahraničních investic, které mají nebo mohou mít dopad na národní bezpečnost Číny. Detaily toho, jak má takový přezkum probíhat, ale chybí.

Zákon zavádí pětileté přechodné období, během kterého si mohou firmy zachovat modely řízení podle starých pravidel. Není ale jasné, zda zůstávají v platnosti dohody, které byly založené na již neplatných zákonech, které do konce loňského roku regulovaly do té doby povolené druhy subjektů se zahraniční účastí. Zahraniční firmy sice mají právo odvolání k různým vládním institucím, ale chybí možnost nezávislého rozhodčího řízení. Nová pravidla také nezavádí časové lhůty, které by umožnily včasné řešení případných sporů.

Žádná revoluce, ale příslib pozitivní evoluce

Nadále platí, že všechny tři tradiční složky moci státu, tedy exekutiva, legislativa a justice, zůstávají v Číně pod pevnou stranickou kontrolou. Nelze tedy mluvit o tom, že by nový zákon přinášel skutečně nezávislou vládu práva chráněnou za všech okolností od ad hoc politických rozhodnutí. Nicméně v rámci limitů současného regulatorně-právního prostředí v Číně lze konstatovat, že jde o výrazný příslib toho, že se prostředí pro zahraniční investory v Číně zlepší.

Současní a potenciální investoři by se měli s novým režimem podrobně obeznámit. Jelikož se  připravoval řadu let, právní kanceláře působící v Číně jeho obsah i širší kontext dobře znají a mnoho z nich také na svých webech nabízí více či méně podrobná shrnutí v angličtině, která vysvětlují zásadní změny a případná úskalí. Výběr z nich uvádíme pod článkem. Zde naleznete plný text nového zákona a pracovní překlad implementační vyhlášky do angličtiny.

Další analýzy v angličtině dostupné on-line: Baker McKenzie, King & Wood Mallesons, KPMG, CMS, Rödl & Partner, Morrison & Foerster, Herbert Smith Freehills.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Pekingu (Čína). Autor: Dalibor Jenne, ekonomický diplomat.

• Teritorium: Čína
• Témata: Zahraniční obchod

Doporučujeme