Nové čínské trendy ve spotřebě potravin a nápojů

Uplynulý rok 2020 spojený s pandemií koronaviru byl bezesporu výjimečný pro celý svět. Změny v chování a preferencích spotřebitelů je možné vypozorovat i v Číně.

Pandemie v Číně mnohdy pouze urychlila procesy, které probíhaly již před jejím nástupem. Nové trendy se nevyhnuly ani sektoru potravinářství.

Vlivem pandemie a s ní spojených omezení pohybu se více lidí přesunulo na internet, aby zde nakupovali zboží a služby. Koncem roku 2020 se počet čínských uživatelů internetu přiblížil jedné miliardě, což představuje pětinu všech světových uživatelů, a online prodeje meziročně vzrostly o téměř 11 % na hodnotu 1,8 bilionu USD.

Přibližně 80 % veškerých čínských uživatelů internetu představují lidé do věku 40 let, tedy generace Y (mileniálové) a generace Z. Jejich spotřebitelské chování se vyznačuje větší mírou individualismu, ale i nacionalismu vyplývajícího z nostalgie po „staré Číně“ a tradiční kultuře, čemuž někteří čínští výrobci potravin a nápojů uzpůsobují marketing a design produktů využíváním tradičních vyobrazení a vzorů.

Je pochopitelné, že pandemie vede čínské spotřebitele k tomu, aby při nákupech potravin kladli větší důraz na jejich zdravotní benefity. Prohlášení z oficiálních míst o tom, že konzumace mléčných výrobků pomáhá posilovat obranyschopnost, vedly ke zvýšení poptávky po nich. Zjištění, že u osob s nadváhou je vyšší pravděpodobnost těžkého průběhu onemocnění covid-19, pro změnu přimělo čínské spotřebitele zajímat se o složení potravinářských výrobků, zejména o obsah cukrů, tuků a množství kalorií. Místní výrobci z toho důvodu na etikety jasně uvádějí informace jako „0 cukru“, „0 kalorií“.

Ze zdravotních, environmentálních a ekonomických důvodů jeví čínští spotřebitelé značný zájem i o náhražky masa na rostlinné bázi. Tradiční čínská kuchyně byla historicky silně vegetariánská a maso nebývalo běžnou součástí jídelníčku, i proto jsou v Číně tyto produkty relativně dobře přijímány.

O tento segment trhu soupeří řada domácích i zahraničních hráčů a náhražky masa na rostlinné bázi jsou používány v řetězcích rychlého občerstvení, jako jsou KFC, Taco Bell a Starbucks. Do roku 2025 by čínský trh těchto produktů mohl dosáhnout hodnoty 14,5 miliardy USD a představovat polovinu celosvětového trhu.

Rychlé životní tempo ve velkoměstech a dlouhé pracovní doby daly vzniknout silnému trendu, kterému se přezdívá „líná ekonomika“. Nejedná se o negativní jev, jak by její název mohl napovídat. Jeho podstatou je, že spotřebitelé od produktů žádají maximální možné pohodlí a časovou úsporu. Za příklad může posloužit růst poptávky po předpřipravených balených jídlech a samoohřívacích balených jídlech, které jsou populární obzvláště mezi mladšími nezadanými Číňany. Žádané jsou také menší balení sloužící k okamžité spotřebě.

Jedním z regionů, kde je možné na vlastní oči pozorovat aktuální vývoj spotřebitelského chování Číňanů, je megalopole Kuang-tung – Hongkong – Macao, v níž žije přes 70 milionů lidí a jejíž součástí je i velkoměsto Šen-čen, kde se ve dnech 21.–24 dubna 2021 konal významný potravinářský veletrh ANUFOOD. Vzhledem k vysoké kupní síle tamního obyvatelstva se jedná o perspektivní cíl pro zahraniční vývozce potravin a nápojů.

Česká republika měla na veletrhu stánek, na kterém se prezentovalo pět českých značek – Pilsner Urquell, Rudolf Jelínek, FROMIN, Lifefood a BrouCzech. Zejména minerální vody a zdravá výživa představují produkty, které jsou v souladu se současnými spotřebitelskými trendy a mají značný potenciál pro další růst na čínském trhu. Firmy se veletrhu mohly zúčastnit i díky dotačnímu programu 9.H. poskytovanému Ministerstvem zemědělství České republiky a asistenci šanghajské kanceláře agentury CzechTrade.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Pekingu (Čína). Autor: Ondřej Plaček, zemědělský diplomat.




• Témata: Ekonomika ve světě
• Oblasti podnikání: Obchod | Potravinářský průmysl
• Teritorium: Asie | Čína | Zahraničí