Nové dovednosti jsou klíčem k využití příležitostí Průmyslu 4.0

Mapování budoucích kompetencí jako součást systémových opatření pro vymezení požadavků trhu práce (dále jen Kompetence 4.0) je systémovým projektem, jehož ambiciózním cílem je nastavit pružné změny v systému kompetencí v souvislosti s novými potřebami, které s sebou přináší průmyslová revoluce 4.0.

Ze všech evropských států má Česká republika s více než 45 % HDP největší podíl průmyslu na celkové ekonomice ČR. Patří tedy mezi země, pro něž Průmysl 4.0 přináší velké příležitosti. Naše republika disponuje technicky zaměřenými pracovníky, kteří mají předpoklady se rychle adaptovat na změny, jež průmyslová revoluce přináší.

Zásadní změny a potřeba rozsáhlých inovací dopadnou de facto na všechny obory lidské činnosti. Podle studie, kterou zpracovala společnost PwC, může do 15 let nahradit automatizace až 40 % lidské pracovní síly.

Česko čtvrté nejohroženější

Nejvíce pracovních míst, kterých se dotknou změny související s Průmyslem 4.0, je obsazeno pracovníky s nižším vzděláním. Podle zmíněné studie je Česká republika čtvrtou nejohroženější zemí změnami na trhu práce ze sledovaných 29 vyspělých zemí. Podle predikce OECD Employment Outlook 2017 dojde do roku 2035 k zániku nebo změnám u téměř poloviny pracovních pozic v ČR, odborníci ale současně předpokládají vznik nových atraktivních pracovních míst, a to především v regionech s vhodně kvalifikovanými lidmi.

Cílem projektu Kompetence 4.0 je tedy usnadnit adaptaci institucí trhu práce na změny, ke kterým již několik let dochází. V nadcházejících letech lze očekávat, že zvláště v IT, zpracovatelském průmyslu a komerčních službách bude růst poptávka po kvalifikované, zejména technicky vzdělané pracovní síle.

Vzhledem k očekávaným změnám je potřeba v krátkém čase transformovat vzdělávání, přehodnotit funkce a obsah počátečního vzdělávání a nastavit systém celoživotního učení jako přirozené součásti životní cesty každého člověka. Potřeba kvalitního celoživotního vzdělávání se rovněž ukazuje i při společenské nestabilitě a výraznějších ekonomických výkyvech.

Employment Outlook 2020 OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) si všímá rizikových pracovních míst, která zastávají lidé nekvalifikovaní, na částečný úvazek či OSVČ. Ohroženou skupinou jsou i mladí lidé, kteří se teprve chystají vstoupit na trh práce. Na nesoulad dovedností a požadavků trhu práce obecně nelze pohlížet pouze měřítkem počtu ohrožených lidí.

Podle průzkumu OECD přibližně 22 % pracovníků uvádí, že jejich kvalifikace je vyšší, než vyžaduje jejich současné zaměstnání, přičemž 13 % pracovníků naopak nemá dostatečnou kvalifikaci. Tento kvalifikační nesoulad může eliminovat právě projekt Kompetence 4.0.

Společný projekt prověřuje duální vzdělávání

Potřeba adaptace na Průmysl 4.0 spojila odborníky z řad zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí, kteří společně vytvoří vhodné metodické postupy pro včasnou identifikaci budoucích požadavků trhu práce. Předpokladem pro změny v celoživotním učení je pravidelná aktualizace takzvaných kompetenčních pyramid. Ty jsou východiskem pro další systémy, Národní soustavu povolání (NSP) a Národní soustavu kvalifikací (NSK), ale i takzvané rámcové a školní vzdělávací programy pro střední (nejen) odborné vzdělávání a studijní programy vysokých škol.

Kompetenční pyramidy obsahují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot a jejich míry pro konkrétní uplatnění na trhu práce. Součástí projektu je rovněž ověření a zavedení prvků duálního vzdělávání (především odborného výcviku a praxe ve firmách) a jejich implementace do školních vzdělávacích programů. Tříletý projekt realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Z řad zástupců zaměstnavatelů na projektu spolupracuje v roli dodavatele Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR, v konsorciu se společností TREXIMA, která se zabývá analýzami trhu práce a odborným mzdovým a personálním poradenstvím.

Na regionální úrovni se projektu v roli partnerů projektu účastní čtyři teritoriální pakty zaměstnanosti, jejichž nositeli v jednotlivých krajích jsou Institut Krajské hospodářské komory Zlínského kraje, z. Ú., Institut rozvoje Krajské hospodářské komory StČ, z. s., a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, z. s., a Ústecký kraj.

V těchto čtyřech regionech jsou aktuálně uzavírána partnerství středních škol a firem pro ověření výstupů projektu při implementaci prvků duálního vzdělávání.

Prioritou je deset sektorů

Prvním krokem již zahájené realizace projektu byl výběr celkem deseti sektorů hospodářství, v nichž se pilotně nastaví reakční proces v souvislosti s budoucími požadavky trhu práce.

Vybraným sektorům odpovídá také zaměření zapojených škol a spolupracujících firem, jedná se o sektory: Elektromobilita, Energetika, Průmyslová chemie, Informační a komunikační technologie, Kreativní průmysl se zaměřením na digitální průmysl, Logistika se zaměřením na skladování, Mechatronika, Moderní průmyslová výroba, Potravinářství, Stavebnictví a Velkoobchod, Maloobchod i e-commerce.

Projekt se v současné době nachází ve fázi komunikace s výzkumnou a aplikační sférou, v jejímž rámci byli osloveni odborníci ze zmíněných sektorů. Ti tvoří pracovní skupiny složené ze 12 až 15 expertů za každé odvětví. Jejich úkolem bude v průběhu 12 setkání zmapovat nové kompetence v dané oblasti, jejich zařazování, zajištění vzájemné provázanosti a začlenění do kontextu širokého a oborového kvalifikačního základu. Výstupy pracovních skupin se stanou základem pro zpracování sektorových kompetenčních pyramid a pro vymezení vazeb na NSP a NSK.

Paralelně s činností pracovních skupin probíhá proces uzavírání dohod o partnerství a dlouhodobé spolupráci mezi střední školou a firmou v jednotlivých krajích, výsledkem bude uzavření 8 takovýchto partnerství v každém ze 4 zapojených krajů, tedy celkem 32 dlouhodobých partnerství ve výše zmíněných sektorech.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Eva Heroldová