Podle Komory návrh výrazně rozšiřuje pojem ekologické újmy a zvyšuje tak právní nejistotu podnikatelů. Zákon navíc zavádí nové administrativní povinnosti.

Ve svém důsledku oslabuje princip jasné odpovědnosti za skutečně způsobenou škodu, a to bez prokázaného přínosu pro ochranu životního prostředí, tvrdí HK ČR. Zástupci podnikatelů proto vyzývají vládu, aby k návrh odmítla.

Snaha přilepit další regulace k evropským pravidlům?

„Vedle celé řady věcných výhrad jde o ukázkový příklad tzv. gold-platingu, tedy snahy „přilepit“ k evropským pravidlům další národní regulace nad rámec toho, co Evropská unie skutečně požaduje. Samotné Ministerstvo životního prostředí v minulém období potvrdilo, že transpozice příslušné evropské směrnice je již řádně dokončena, přesto se tento návrh snaží dále rozšiřovat definici ekologické újmy a vytvářet nové administrativní povinnosti pro podnikatele,“ sděluje prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Podle Hospodářské komory by přijetí novely vedlo ke snížení předvídatelnosti právního prostředí pro podnikatele. V praxi by totiž mohl rozšířit odpovědnost za ekologickou újmu i na subjekty, které ji nezpůsobily, avšak mohou být správním orgánem vyhodnoceny jako ty, které k ní „mohly přispět“.

Byrokracie stále dusí podnikání. HK ČR představila antibyrokratický zákon

Takové pojetí je prý obtížně předvídatelné a v rozporu se zásadou, že povinnosti a sankce mají být ukládány pouze na základě prokazatelné příčinné souvislosti.

Hospodářská komora zároveň upozorňuje na výrazný nárůst administrativní zátěže, kterou návrh přináší. Povinné předávání citlivých údajů o hodnocení rizik a o finančním zajištění do centrálního elektronického systému postrádá dostatečné záruky ochrany obchodního tajemství i informací citlivých z hlediska bezpečnosti.

Chybí analýza, sankce nejsou přiměřené

Návrh podle Komory navíc zavádí sankční mechanismy, aniž by byla doložena jejich nezbytnost či přiměřenost. Chybí také přesvědčivá analýza, že navržené změny přinesou měřitelné zlepšení ochrany životního prostředí oproti již existujícím nástrojům složkových předpisů (například vodní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny).

Kvůli obrovskému „batohu“ s byrokracií ročně ztrácíme 41 miliard korun, vyčíslila studie

Komora zároveň upozorňuje na riziko duplicitních postupů a překryvu kompetencí, které může vést k dalšímu nárůstu požadavků vůči provozovatelům bez reálného environmentálního efektu. Zvláště problematické je i to, že část povinností, které bylo dosud možné plnit alternativně prostřednictvím systémů EMAS a ISO 14000, návrh nahrazuje či doplňuje o další formální evidenci a reportování.

„Předkladatelé deklarují, že návrhem dojde k zpřehlednění právní úpravy. Ve skutečnosti však návrh především zvyšuje právní nejistotu podnikatelů a zvyšuje jejich administrativní náklady. To vše bez jakéhokoli doloženého reálného přínosu pro životní prostředí,“ uzavírá předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory ČR Jan Mraček.