Situaci má změnit nový čtyřletý projekt podpořený Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV) Ministerstva zemědělství. Při jeho řešení vědci předloží nové praktické řešení pro diagnostiku a kontrolu varroózy. Výsledky, které pomohou s monitoringem, prevencí a řešením této nemoci, využijí samotní včelaři i státní správa.

„Náš projekt je nyní v počáteční fázi. Vznikl v reakci na výzvu ministerstva zemědělství, které si vyžádalo odborný návrh, jak zastaralý systém vyšetřování varroózy v chovech včel modernizovat a nahradit. Náš tým navrhl inovativní řešení, které propojuje biologický výzkum, moderní technologie, komunikaci vědy a přímou spolupráci s včelaři,“ uvedl hlavní řešitel Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP).

Zapojení moderních technologií

Dosavadní povinný monitoring rozšíření varroózy v chovech včel probíhá v zimě, tedy v období, které není z hlediska intenzity množení roztoče Varroa destructor nejvhodnější. Nový koncept navržený olomouckými vědci počítá s pružnějším monitoringem v průběhu celého roku. Chovatelé k tomu budou moci využívat i chytré telefony. Speciálně vyvinutá aplikace včelařům pomůže s diagnostikou přímo v terénu.

Odborníci tak získají přesnější data o skutečné míře napadení i nové výzkumné poznatky o vývoji choroby v letech s odlišným průběhem počasí. Pro sledování vývoje budou použita i družicová data, na jejichž zpracování se bude podílet katedra geoinformatiky PřF UP. Vědci v následujících čtyřech letech prověří, jak se jimi navržený postup osvědčí v praxi.

Studenti ČVUT vyvinuli chytrou včelí váhu. Určí nejvhodnější dobu pro stáčení medu

Výzkumná část projektu staví na zapojení Přírodovědecké fakulty UP do mezinárodního monitoringu COLOSS. Od roku 2014 zdejší tým systematicky sbírá data o úhynech včelstev, způsobech léčení, snůškových podmínkách i dalších symptomech pozorovaných ve včelstvech. Díky tomu vznikla rozsáhlá databáze, kterou nyní vědci podrobí detailní statistické analýze.

„Podílet se na ní budou kolegové z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky. Cílem je přesněji identifikovat faktory, které zdravotní stav včel ovlivňují, a současně určit vhodné strategie pro chov včelstev,“ podotkl Jiří Danihlík.

Projekt propojí výzkum s praxí

Projekt nepočítá jen s laboratorním výzkumem. Součástí jsou také workshopy, konference, vzdělávací videa a praktické návody, které mají včelařům nabídnout jasné a použitelné postupy ochrany včelstev.

„Klíčová bude spolupráce s praxí. Včelaři nám totiž budou poskytovat vzorky i terénní data a zároveň získají přístup k aktuálním vědeckým poznatkům. Máme ambici vytvořit moderní a datově podložený systém monitoringu varroózy, který nahradí desítky let používaný model a bude více odpovídat realitě současné krajiny i měnících se podmínek,“ dodal Jiří Danihlík. 

Na projektu nazvaném Inovativní řešení pro diagnostiku a kontrolu varroózy jako alternativa k EpM300 v období nastupující klimatické změny budou spolupracovat Přírodovědecká fakulta UP pod vedením Jiřího Danihlíka, Biofyzikální ústav AV ČR v Brně v čele s Romanem Hobzou a Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) zastoupené Tomášem Erbanem.

Redakčně upravená tisková zpráva Univerzity Palackého v Olomouci