Dohoda o čistém průmyslu stanoví podmínky, za nichž mohou členské státy poskytovat podporu na určité investice a cíle v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Podle rámce bude Komise schvalovat režimy podpory zaváděné členskými státy na stimulaci čistého průmyslu, což umožní rychlou realizaci jednotlivých opatření podpory. 

Dohoda o čistém průmyslu bude platná do 31. prosince 2030, což zajistí dlouhodobou předvídatelnost pro členské státy a podniky. Dohoda o čistém průmyslu nahrazuje dočasný krizový a transformační rámec, který byl v platnosti od roku 2022.

Rámec zjednodušuje pravidla státní podpory v pěti hlavních oblastech:

1. zavádění obnovitelných zdrojů energie a nízkouhlíkových paliv,
2. dočasné snížení cen elektřiny pro uživatele s vysokou spotřebou energie s cílem zajistit přechod na levnější čistou elektřinu,
3. dekarbonizace stávajících výrobních zařízení,
4. rozvoj výrobních kapacit v oblasti čistých technologií v EU a
5. snižování rizik u investic do čisté energie, dekarbonizace, čistých technologií, projektů energetické infrastruktury a projektů podporujících oběhové hospodářství.

Konkrétně rámec umožňuje následující:

• „Zrychlený postup“ při zavádění čisté energie. Nový rámec zahrnuje podporu na obnovitelné zdroje energie i na nízkouhlíková paliva. Obnovitelné zdroje energie mají zásadní význam pro dosažení cílů dekarbonizace stanovených v Dohodě o čistém průmyslu. Dohoda stanoví zjednodušené postupy, které umožní rychlé zavádění režimů v oblasti obnovitelné energie. Klíčovou úlohu při snižování emisí hrají rovněž nízkouhlíková paliva, jako je modrý a zelený vodík. Podporují totiž transformaci společností v odvětvích, v nichž je dekarbonizace obtížná a v nichž dosud energeticky nebo nákladově efektivní varianty nejsou realizovatelné.
• Nová pravidla pro opatření flexibility a kapacitní mechanismy poskytují členským státům dodatečné nástroje k začlenění intermitentních obnovitelných zdrojů elektřiny (tj. větrné a solární energie) do dodávek energie a zároveň zajišťují spolehlivost dodávek elektřiny spotřebitelům. Dohoda o čistém průmyslu definuje „cílové modely“ kapacitních mechanismů, u nichž členské státy platí poskytovatelům elektřiny za udržování pohotovostní kapacity, která může být způsobilá pro „zrychlené“ schválení. Ostatní návrhy budou posuzovány podle Pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky.
• Podpora nákladů na elektřinu pro uživatele s vysokou spotřebou energie. Členské státy mohou poskytovat podporu zaměřenou na ceny elektřiny společnostem, které působí v odvětvích obzvláště vystavených mezinárodnímu obchodu a jejichž výroba je silně závislá na elektřině (uživatelé s vysokou spotřebou energie). To členským státům umožní snížit náklady na elektřinu pro energeticky náročné uživatele, kteří se potýkají s vyššími náklady, než mají jejich konkurenti v regionech s méně ambiciózními politikami v oblasti klimatu. Výměnou za získání podpory cen budou tyto společnosti muset investovat do dekarbonizace.
• Flexibilní podpora investic do všech technologií vedoucích k dekarbonizaci nebo ke zvýšení energetické účinnosti.

Rámec umožňuje podporu na širokou škálu dekarbonizačních technologií, jako je elektrifikace, vodík, biomasa a zachycování, využití a ukládání uhlíku.

Podporu lze poskytnout na základě:

1. předem stanovených částek podpory (v případě podpory do výše 200 milionů EUR),
2. mezery ve financování nebo
3. soutěžního nabídkového řízení.

• Podpora výroby čistých technologií. Rámec umožňuje členským státům podpořit investice do nových výrobních kapacit, pokud jde o:  

1. všechny výrobní projekty týkající se technologií, na něž se vztahuje akt o průmyslu pro nulové čisté emise, ve formě režimů podpory a
2. výrobní projekty týkající se technologií pro nulové čisté emise na individuálním základě, je-li to nutné k tomu, aby se zabránilo odklonu těchto investic z Evropy.

Rámec rovněž umožňuje podpořit výrobu a zpracování kritických surovin, které jsou nezbytné pro čisté technologie.

V zájmu zachování soudržnosti mezi různými regiony v Evropě budou členské státy moci poskytovat větší podporu na projekty v méně rozvinutých regionech, které jsou vymezeny v mapách regionální podpory.

Rámec dále umožňuje členským státům stimulovat poptávku po produktech čistých technologií tím, že nabídnou společnostem daňové pobídky, například možnost rychlejšího odečtu nákladů na investice do čistých technologií od zdanitelných příjmů.

• Opatření ke snížení rizika soukromých investic do projektů podporujících Dohodu o čistém průmyslu.

Veřejné a soukromé investice musí fungovat společně, pokud mají motivovat k přechodu na dekarbonizované hospodářství. Členské státy mohou přijímat opatření ke snížení rizika soukromých investic do projektů, na něž se rámec vztahuje, včetně projektů týkajících se energetické infrastruktury a oběhového hospodářství. Podpora může mít formu vlastního kapitálu, úvěrů a/nebo záruk poskytnutých specializovanému fondu nebo zvláštní účelové jednotce, které budou držitelem portfolia způsobilých projektů.

Souvislosti

Pravidla EU pro státní podporu mají zabránit tomu, aby některá společnost získala díky podpoře z veřejných prostředků oproti svým konkurentům výhodu, která narušuje hospodářskou soutěž.

Další pravidla státní podpory, která jsou pro Dohodu o čistém průmyslu relevantní (tj. Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky), nadále souběžně platí a členské státy je mohou použít pro jiná, složitější opatření podpory. Členské státy budou rovněž pokračovat v realizaci opatření státní podpory v této oblasti podle obecného nařízení o blokových výjimkách, aniž by je musely oznamovat Komisi.

Komise konzultovala návrh tohoto rámce státní podpory s členskými státy a zúčastněnými stranami. Tomu předcházel průzkum mezi členskými státy týkající se využívání dočasného krizového a transformačního rámce. Komise zohlednila v konečné verzi rámce všechny příspěvky, které obdržela.

Podrobnosti o této konzultaci a obdržené příspěvky jsou k dispozici online.

Více informací

• Dohoda o čistém průmyslu