English version
Evropská unie si dala za cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Jedním z nástrojů, jak motivovat firmy a občany k přechodu na nízkoemisní zdroje energie, má být i změna systému energetických daní. Tu představila Evropská komise v rámci legislativního balíčku Fit for 55.
Harmonizovaný systém energetických daní v Evropské unii funguje od roku 2003. Podle Komise je už zastaralý a nepřispívá ke snižování emisí. Směrnice o energetických daních stanovuje minimální sazby spotřebních daní pro motorová paliva, elektřinu a zemní plyn. Nicméně jednotlivé státy zavedly řadu výjimek, které podle mínění Komise zvýhodňují využívání fosilních paliv. Letecká a námořní doprava je dokonce od energetických daní osvobozena.
Nové sazby a seznamy energetických produktů
Cílem revize směrnice o energetických daních je zavést minimální jednotné zdanění tzv. energonositelů (mezi energonositele patří např. motorová paliva, zemní plyn, elektrická energie, dálkové či solární teplo). Komise navrhuje, aby od ledna 2023 došlo ke změnám, které by umožnily danit jednotlivé energonositele na základě jejich energetického obsahu.
Sazby by se už nepočítaly podle objemových jednotek, ale bude stanovena pevně na gigajoul energie. Nový systém by měl také stanovit přesně definovaný seznam zdaněných energetických produktů, což by mělo zajistit standardizaci přístupu ke zdanění energií v různých zemích.
Evropská komise také chce, aby výše minimálních sazeb více odrážela dopad jednotlivých paliv a energií na životní prostředí. Ty, které zatěžují klima jako fosilní paliva, budou mít vyšší sazbu. Nejnižší sazbu navrhuje Komise pro elektřinu bez ohledu na to, k jakému účelu se bude používat.
Výjimky a osvobození od daně budou podle Komise možné pouze při dobrém odůvodnění ze strany členského státu, zachování některých smysluplných výjimek bude prosazovat i Svaz průmyslu.
Úlevy pro průmysl
Komise hodlá do směrnice prosadit systém, který by částečně snižoval náklady spojené se zdaněním energií energeticky náročným průmyslovým sektorům. Zvýhodnění by měla získat také odvětví, jejichž produkty jsou vystaveny globální konkurenci. Sníženou úroveň zdanění budou moci mít jen obory a podniky, které budou jasně definované. Půjde například o firmy, u nichž se náklady na energie podílí na celkové hodnotě výroby alespoň ze 3 procent.
Diskuse o novém nastavení energetických daní teprve začala zveřejněním návrhu od Evropské komise. Další jednání ukáží, jakým směrem nová revidovaná směrnice půjde a co z původních cílů Komise splní. Svaz průmyslu bude celou debatu sledovat a aktivně se jí účastnit, a to na národní i evropské úrovni.
Boj se skleníkovými plyny nesmí poškodit české firmy
Přestože Evropská unie vypouští ročně jen 8 procent světových skleníkových plynů, musí jít světu příkladem v boji s emisemi, které způsobují změny klimatu. Evropské úsilí má být spravedlivé a nákladově efektivní, má podpořit vznik nových pracovních míst a růst ekonomiky.
Co si myslí Svaz průmyslu
Energetická účinnost
Komise: Zvednout cíl pro snížení konečné spotřeby energie v EU z 32,5 na 36 % v roce 2030 ve srovnání se základním scénářem vývoje spotřeby energie a stanovit vyšší závazné cíle pro členské státy.
SP ČR:
- Nepodporuje navýšení cíle pro energetickou účinnost, jeho plnění by bylo extrémně nákladné.
- Většina členských států nesplnila ani cíl do roku 2020.
- Při hodnocení plnění cíle energetické účinnosti je třeba zohlednit vysoký podíl průmyslu v ČR.
Obnovitelné zdroje energie
Komise: Podíl OZE na spotřebě energie do roku 2030 zvýšit na úrovni EU z původního cíle 32 % na 40 %.
SP ČR:
- Podporuje zvýšení cíle pro podíl OZE v ČR do roku 2030.
- Požaduje, aby si členské země i nadále stanovovaly vlastní výši cílů.
- Nesouhlasí se závaznými sektorovými cíli v průmyslu.
Snižování emisí mimo systém emisních povolenek
Komise: Skleníkové emise ze stavebnictví, dopravy, zemědělství, odpadového hospodářství a malých průmyslových odvětví snížit do roku 2030 o 40 % ve srovnání s rokem 2005.
SP ČR:
- Souhlasí s navýšením cíle ČR na snižování emisí pro tato odvětví do roku 2030 z původních 14 % na 26 %.
- Velký potenciál pro snižování emisí je v budovách.
- Velký potenciál pro snižování emisí ze silniční dopravy a zemědělství je ve využití biometanu jako pohonu vozidel.
Systém obchodování s povolenkami (EU ETS)
Komise: Snížit emise v odvětvích zahrnutých do EU ETS o 61 % proti roku 2005 kombinací několika nástrojů. Zakázat podporu fosilních paliv včetně zemního plynu z Modernizačního fondu.
SP ČR:
- Cíle v EU ETS musí zohlednit omezený technologický potenciál průmyslu dál významně snižovat emise.
- Cíle 61 % lze dosáhnout pouze jediným nástrojem – předvídatelným navýšením rovnoměrného poklesu celkového množství povolenek.
- Zvýšit objem Modernizačního fondu, aby české firmy měly více prostředků pro přechod na nízkoemisní technologie. Nevyřazovat z podporovaných investic technologie na zemní plyn.
- Zohlednit vliv finančních investorů mimo průmysl na růst cen emisních povolenek a zajistit dostatek povolenek pro průmysl.
Ochrana energeticky náročných odvětví
Komise: Zpřísnit podmínky bezplatného přídělu povolenek energeticky náročným odvětvím, místo toho zavést mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, tzn. speciálním uhlíkovým clem na dovoz vybraných produktů ze třetích zemí.
SP ČR:
- Nesouhlasí se zpřísněním bezplatného přídělu povolenek, mohl by být pro průmyslové firmy likvidační kvůli rychlému zdražování povolenek.
- Nesouhlasí se zavedením uhlíkového cla jako alternativy k bezplatnému přídělu povolenek. V navržené podobě clo neochrání evropské výrobce proti levnější konkurenci ze třetích zemí.
Snižování emisí z automobilů
Komise: Snížit do roku 2030 emise z nově prodávaných osobních aut o 55 % proti roku 2021 a u dodávek o 51 %. Od roku 2035 zakázat prodej nových osobních vozidel na fosilní paliva.
SP ČR:
- Návrh na zpřísnění cíle pro rok 2030 přichází v době, kdy už automobilky plánují výrobu na rok 2030.
- Zákaz prodeje nových osobních aut na fosilní paliva od roku 2035 je velmi ambiciózní, měl by zohlednit reálný náběh nízkoemisních a bezemisních vozidel a připravenost plnící a elektrické infrastruktury.
- Provázat cíle s chystanou legislativou k emisním normám Euro 7, které by neměly být výrazně zpřísněny.
Jenže Komise nezpracovala dopadovou studii na balíček jako celek a ani dopady na jednotlivé členské státy, jestli opravdu v jednotlivých zemích a odvětvích ekonomiky a průmyslu bude mít snižování emisí zamýšlený pozitivní efekt.
„Bez takového komplexního hodnocení nelze balíček pořádně posoudit. Na první pohled je přitom jasné, že jednotlivé cíle musí odpovídat reálnému potenciálu jednotlivých členských států. Tak tomu však není, většinu cílů Komise nastavila paušálně, jednou sazbou pro všechny,“ říká Daniel Beneš, první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
I když se Svaz průmyslu snaží hledat v zelené transformaci podnikatelské příležitosti, upozorňuje, že nová navrhovaná regulace nesmí ohrozit konkurenceschopnost českých firem. Snižování emisí a transformace na nízkoemisní ekonomiku musí být postupná a respektovat reálné možnosti ekonomiky a firem.
„Podstatné je, aby si Česko mohlo i nadále volit vlastní energetický mix, a to včetně jaderné energie a využití zemního plynu,“ dodává Daniel Beneš. Balíček nyní bude projednávat Rada EU a Evropský
parlament.
Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (4Q/2021).
