Zákon se navíc chystá už osm let a je jasné, že bude další měsíce „zaparkovaný“ ve Sněmovně, než se ho podaří definitivně schválit. Účinnost zákona se tak posune minimálně na rok 2028.

K nové legislativě je ještě dlouhá cesta. „Návrh je stále na začátku legislativního procesu a aktuální materiály počítají s účinností od 1. ledna 2028,“ připomíná manažer společnosti TPA Alexandr Orlovskij.

Podle Martina Plachého, zakladatele platformy Rekap a experta na reporting, zákon nevyřeší největší bolest českého byznysu – totiž fakt, že účetnictví malých a středních firem (MSP) je často v žalostném stavu stavu a nevěří mu banky ani investoři.

Zákon má snížit administrativní zátěž firem

Ministerstvo financí se přitom chlubí tím, že norma přináší první kompletní a komplexní reformu českého účetnictví od počátku devadesátých let. Zavádí prý evropské požadavky na vyšší transparentnost, aby se klíčové účetní informace dostaly k širšímu okruhu uživatelů, včetně investorů či veřejnosti.

„Návrh zákona posiluje kvalitu účetního výkaznictví, umožňuje širší využití mezinárodních účetních standardů a snižuje administrativní zátěž,“ sděluje ministerstvo.

Analytik: Malé firmy se lépe adaptují na nové technologie, ale často jim chybějí kvalitní data

Ministryně financí Alena Schillerová navíc připomněla, že legislativa vznikala ve spolupráci s odbornou veřejností. „Nový zákon o účetnictví vychází z věcného záměru, který jsem předkládala na jednání vlády již v roce 2020. Text zákona je výsledkem úzké spolupráce s odborníky jak z akademické sféry, tak z účetní a auditorské praxe, kteří se k našemu návrhu staví velmi pozitivně a jeho přijetí považují za nutné,“ tvrdí Schillerová.

Změny v účetnictví mohou dopadnout i na OSVČ

Mnozí drobní podnikatelé si řeknou, že účetnictví nevedou, a tudíž se jich novinky netýkají. I OSVČ, které fungují pouze na daňové evidenci, ovšem mohou pocítit tlak větší propojenosti dat. Stát totiž získá víc možností, jak porovnávat příjmy, majetek a další záznamy mezi sebou.

Nový zákon o účetnictví má zajistit to, aby byl obraz o hospodaření firmy věrnější a zamezilo se zbytečným účetním postupům, které plní jen formální funkci. Klade totiž větší důraz na obsah účetních operací než na jejich formu. Autoři se v tomto ohledu inspirovali Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS).

Podniky navíc budou muset vykazovat svá aktiva a pasiva podle jejich reálné tržní hodnoty. Nově nebude možné vykazovat je v prvotním ocenění. To podle autorů věrněji odráží skutečnou finanční hodnotu firemního majetku, což zajímá především majitele a investory.

Účetní výkazy mají lépe reflektovat ekonomickou realitu a skutečnou situaci firmy

Také v oblasti leasingu přichází novela zákona o účetnictví s významnou změnou. Nově bude většina leasingových smluv (výjimkou mají být například krátkodobé leasingy) vedena v rozvaze, což znamená, že nájemce bude muset vykazovat leasingová aktiva i závazky.

Další změna by měla potěšit podniky, které obchodují převážně v cizí měně. Zákon zavádí možnost vedení účetnictví v takzvané funkční měně. Funkční měnou se rozumí platidlo, ve kterém má firma převažující počet transakcí. Tento princip je součástí mezinárodních účetních standardů schválených Evropskou unií.

V Česku lze princip funkční měny využívat od 1. ledna 2024. Týká se to zatím eura, amerického dolaru a britské libry.

Norma ovšem počítá s výrazným rozšířením počtu povolených platidel. Změna potěší velké firmy, ale také menší podniky zejména z řad exportérů, jež mají více zahraničních obchodních partnerů.

Norma by mohla přispět k nižší administrativní zátěži menších firem, z nichž mnohé budou osvobozeny od povinnosti auditu. Povinný audit se bude totiž nově týkat pouze společností s počtem zaměstnanců nad 50, hodnotou aktiv nad 120 milionů či ročním obratem přes 240
milionů korun.

Martin Plachý: Zásadní problém zákon nevyřeší

Nový zákon není podle Martina Plachého ze společnosti Rekap všespásný a jeden z největších problémů českého byznysu nevyřeší. Týká se to primárně účetnictví malých a středních podniků.

Banky i investoři totiž pohlížejí na účetnictví českých malých a středních firem, které společně generují téměř 40 procent českého HDP, se značnou nedůvěrou.

„Musím bohužel konstatovat, že často právem. Za posledních třicet let se totiž standard kvality nikam významně neposunul. Nový zákon sám o sobě tuto laťku nezvedne, pokud se páteří účetnictví nestane skutečné manažerské řízení,“ upozorňuje Martin Plachý.

Firmy digitalizují, získaná data ale často neumějí číst

Hlavním problémem není podle zástupce Rekap jen metodika účtování, ale fatální dopad na financování firem. Pokud firma nedisponuje kvalitním a průběžným reportingem, stává se pro banky téměř vždy rizikovou a nečitelnou.

„I kvůli nedůvěře finančních institucí v účetní data mají české podniky drasticky sníženou schopnost získat prostředky na svůj rozvoj. Banka se raději stáhne, než aby riskovala s firmou, která výsledky ‚lepí‘ jednou za rok pro finanční úřad,“ vysvětluje Plachý.

K účetnictví v reálném čase nás paragrafy nedotlačí

Nový zákon sice mimo jiné sází na digitalizaci, zástupce Rekap ale varuje, že bez tlaku na „průběžné účetnictví a kvalitu dat“ zůstanou výstupy pro majitele firem stále jen pohledem do zpětného zrcátka.

„Pokud majitel firmy dostane výsledky za březen v polovině května, je to pro řízení byznysu nepoužitelná informace. Potřebujeme reporting v reálném čase, ale k tomu nás jen změna paragrafů nedotlačí,“ dodává.

Podle něj je třeba nastavit systém tak, aby se stalo běžnou normou, že firmy jsou schopné věrně zobrazovat svůj stav každý měsíc. To by radikálně posílilo důvěru bank i investorů a otevřelo firmám cestu k levnějšímu kapitálu, ale především by to dramaticky zlepšilo kvalitu řízení firem.

Plachý své výhrady opírá o i o diskuse s velkými hráči, tedy významnými investory nebo zástupci bankovních domů. „Ta ambice ke změně tam prostě není. Přístup státu i institucí je neuvěřitelně laxní. Bez tlaku na kvalitu průběžného účetnictví a reportingu budeme pořád jen přešlapovat na
místě.“

Klíčové body kritiky:

• Blokace kapitálu: Nedůvěryhodné účetnictví je hlavní bariérou pro získání úvěrů a
  investic u MSP.
• Chybějící měsíční reporting: Roční závěrka je pro řízení firmy i pro banky bezcenná,
  normou by měl být měsíční standard.
• Absence regulace: Účetní profese postrádá dohled nad kvalitou a moderní systém
  vzdělávání.
• Laxnost institucí: Banky i stát rezignovaly na snahu kultivovat kvalitu dat u menších
  firem. Přitom digitalizace i aplikace AI velmi často selhává na mizerných datech.
  

Rada pro firmy: Nečekejte na stát

Zatímco zákon nyní čeká čtyřměsíční lhůta pro projednání ve sněmovních výborech, Martin Plachý radí majitelům firem jednat okamžitě.

„Nechtějte po účetních jen čistý štít před finančákem. Chtějte manažerská data, která můžete ukázat v bance nebo investorovi jako důkaz, že svou firmu skutečně řídíte. Jen tak získáte konkurenční výhodu a přístup k penězům dříve než ostatní,“ dodává expert.

jap