Nutná doba papírování v českých firmách meziročně vzrostla o 49 hodin

Pátý ročník Indexu byrokracie v České republice bohužel nepřinesl informaci o kýženém snížení administrativní zátěže. Tato zátěž malých podniků naopak meziročně vzrostla na 272 hodin.

„Jako problematické se v roce 2021 ukázalo nezvládnutí pandemie ze strany vlády, které se promítlo i v řadě chaotických nařízení. Ta dopadala i na podnikatele a vedle finančních nákladů stála podnikatele jejich čas,“ uvádí hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a analytik Liberálního institutu Pavel Peterka.

Shutterstock

Index byrokracie za využití transparentní metodiky kalkuluje časovou náročnost všech známých státem uložených administrativní povinností, které malá firma musí během jednoho roku provozu plnit. Relativně jednoduchá metodika umožňuje Liberálnímu institutu každoroční přeměření výsledků a jejich srovnání v čase a se zahraničím. Výsledky jsou konkrétní a popisují reálnou situaci malé firmy v prostředí České republiky, což z nich činí vhodný nástroj na popis podnikatelského prostředí v České republice.

Rok Počet hodin strávených byrokracií
2017 247
2018 233
2019 226
2020 223
2021 272
Zdroj: Liberální institut

„Je smutné, že v průměrné firmě stráví jeden zaměstnanec sedm týdnů prací pro stát a ne pro zákazníka,“ říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Tato neflexibilita a potřeba mít na všechno státní razítko se pak negativně projevuje zejména v krizi, jakou jsme zažili například zrovna minulý rok,“ dodává.

Více papírů znamená menší produktivitu

Zhoršení výsledku indexu byrokracie v České republice v roce 2021 přišlo především díky administrativně náročným požadavkům v souvislosti s povinným testováním zaměstnanců ve firmě. Nejvíce problematické nebylo samotné testování zaměstnanců, které by alespoň v nějaké frekvenci ve firmách probíhalo i bez povinnosti uložené státem. Jako problematická se jevila komunikace se zodpovědnými veřejnými orgány, evidence a povinná archivace výsledků. Jako časové náročné se ukázalo i pravidelné zjišťování informací ohledně platných protipandemických nařízení.

Letos index kromě České republiky vychází také na domovském Slovensku, kde celková byrokratická zátěž vyšla na 225 hodin (o osm více než loni), a poprvé také v Severní Makedonii, kde vyšla na 146 hodin.

Shutterstock

„Regulace je svým způsobem daň. V podobě ztraceného času papírováním, který letos vyšel na 272 hodin, generuje ztrátu mrtvé váhy v podobě úbytku produktivity na straně zaměstnanců a podnikatelů, kteří namísto vlastní práce musí sedět nad lejstry a formuláři. To se pak promítá do užší nabídky a vyšších cen, kterým čelí zákazníci. V dlouhodobém hledisku znamená nižší produktivita nejen pomalejší hospodářský růst, ale díky rigidnějšímu trhu i menší míru inovací a větší míru nerovnosti s tím, jak je pro nové hráče těžší vstoupit do jednotlivých odvětví,“ zasadil výsledky do širšího kontextu ředitel výzkumu Liberálního institutu Jan Mošovský.

Index byrokracie zahrnuje do výpočtu pouze byrokratickou zátěž vycházející pouze z činností, které vyžaduje zákon. Aby bylo možné zařadit činnost modelové firmy do kategorie byrokratické zátěže, tak musí splnit dvě podmínky: 1) Tato činnost je vyžadována regulatorním rámcem, či jinou relevantní veřejnou autoritou, či orgánem. 2) Činnost neprojde testem trhu. Jedná se o činnosti, které by firma vykonávala i bez zákonné povinnosti.

Tisková zpráva Liberálního institutu

• Témata: Analýzy a statistiky