Přetrvávající rozdíly v odměňování mužů a žen jsou patrné v celé Evropské unii. Jak vyplývá z dat Eurostatu, evropští muži berou v průměru o 12,7 % více než evropské ženy. V Česku se ale ona pomyslná vzdálenost dostala dokonce na 17,9 %, což představuje třetí nejhorší hodnotu v rámci Evropské unie.
„Je zcela evidentní, že za takto vysokým číslem nemůže být pouze povaha daných pracovních pozic. Trh práce v Česku se dlouhodobě potýká s genderovou diskriminací, nedostatečným zastoupením žen na vedoucích místech a také s tím, že jsou to v drtivé většině právě ženy, které přebírají neplacenou péči o rodinu. Zaměstnavatelé, i když třeba často chtějí, na to stále neumějí dostatečně pružně a otevřeně reagovat. Rozdíly v odměňování mají přitom dlouhodobý dopad na kvalitu života žen, na riziko, že budou ohroženy chudobou, i na přetrvávající rozdíly ve výši důchodů, které v EU činí v průměru 30 %,“ říká Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Řešení jsou přitom nasnadě. Vedle nastavení transparentní odměňovací politiky a pravidelné analýzy odměňování jsou to především opatření umožňující ženám kariérně růst a skloubit práci s rodinou. „To znamená vytvořit flexibilní pracovní podmínky, které nejenom že zajistí na pracovním trhu více žen, ale také jim dovolí být jeho stabilní součástí. S tím souvisí i školení managementu o tom, jak je možné pomocí těchto změn podporovat rovnost,“ dodává Romana Zeman, ESG manažerka společnosti Moore Advisory CZ.
Potřebu snižovat gender pay gap si uvědomují jak samotné firmy, tak představitelé Evropské unie. Brusel už schválil směrnici o transparentnosti odměňování. Ta mimo jiné požaduje vysvětlení pro situace, kdy rozdíly v odměňování mužů a žen přesáhnou ve stejné firmě 5 % a tento stav není možné objektivně zdůvodnit.
Podle nových pravidel budou společnosti v EU povinny sdílet informace o vyplácených mzdách a přijmout opatření, pokud u nich rozdíl v odměňování žen a mužů přesahuje zmiňovaných 5 %. Směrnice rovněž obsahuje ustanovení o náhradě pro oběti diskriminace v odměňování a o sankcích pro zaměstnavatele, kteří pravidla porušují, včetně pokut. Do půl roku pak na základě této směrnice musí přijít náprava.
„Oznamovací povinnost, která se s touto směrnicí pojí, platí pro společnosti s více než 250 zaměstnanci od 7. června 2027 s tím, že reportovat budou příslušnému orgánu každoročně. Firmy se 150 až 249 zaměstnanci budou mít ohlašovací povinnost každé tři roky. Tříletá lhůta se týká i menších podniků, ve kterých pracuje 100 až 149 zaměstnanců, ale těm to směrnice ukládá až od roku 2031,“ vysvětluje Romana Zeman.
Dalším důležitým nástrojem pro spravedlivé ohodnocení za práci je směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). Ta klade důraz na snížení gender pay gap coby podstatného aspektu sociální oblasti ESG.
„Dostát legislativním povinnostem je jedna věc. Tady jde ovšem také o vytvoření spravedlivějšího pracovního prostředí. To ve výsledku posiluje firmu samotnou, stejně jako její pověst na trhu,“ uzavírá Marcela Hrdá, partnerka Moore Czech Republic.