English version
Výslednou podobu brexitu lze stále těžko odhadovat, protože kartami mohou zamíchat výsledky předčasných voleb, které se budou ve Velké Británii konat 12. prosince. Na druhé straně výraznou pozitivní zprávou pro všechny, kteří s ostrovy obchodují, bylo dosažení shody Evropské unie a Velké Británie na úpravě sporné irské pojistky. Díky tomu se i varianta odchodu Spojeného království z EU na základě výstupové dohody stala o něco reálnější a dává naději všem občanům, podnikatelům i podnikům, že i po brexitu budou jasně nastavena pravidla pro přístup na trh zboží a služeb a ještě nějakou dobu po brexitu bude zaručen pohyb pracovní síly za současných podmínek.
Právě takzvaná irská pojistka, jejímž cílem je zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem prostřednictvím jednotného celního prostoru na území Irského ostrova, byla zásadní překážkou schválení výstupové dohody britským parlamentem.
Nejspornější „irská pojistka“
Po třech neúspěšných pokusech o schválení výstupové dohody v britské Dolní sněmovně Theresa Mayová rezignovala na funkci předsedkyně Konzervativní strany i předsedkyně vlády a v obou funkcích ji ke konci července nahradil bývalý starosta Londýna a exministr zahraničí Boris Johnson. S nástupem Johnsona do funkce se vnitropolitická situace kolem brexitu ještě vyostřila a britskou politickou scénou na konci léta otřásla série zvratů, včetně nezákonného přerušení zasedání parlamentu ze strany vlády.
Na počátku minulého měsíce nicméně Británie konečně předložila nástin alternativního návrhu ke změně hlavního sporného bodu ve výstupové dohodě, tedy protokolu upravujícího zmiňovanou irskou pojistku. Intenzivní jednání mezi britskou reprezentací a EU byla korunována dohodou na úpravě znění protokolu.
Ten tedy nyní mimo jiné upravuje podmínky pro vznik celoostrovní regulatorní zóny, v jejímž rámci bude Severní Irsko součástí celního území Velké Británie, ale budou se na něj vztahovat celní pravidla EU a zboží vstupující na Irský ostrov bude rovněž podléhat pravidlům EU. Důležité je, že jurisdikce Soudního dvora EU v této oblasti tak zůstane zachována.
Zvláštní pravidla pak budou platit u zboží pro vlastní potřebu pocházejícího z Velké Británie (například při stěhování) a také pro jiné zboží, které bude podléhat kritériím přijatým smíšeným výborem.
Další předčasné volby
I přes tento výrazný pozitivní posun však striktně odmítavý postoj premiéra Johnsona k dalšímu odkladu brexitu vyústil v odložení projednání upravené výstupové dohody v britském parlamentu a přijetí Letwinova dodatku, který ukládá vládě povinnost před hlasováním o samotné výstupové dohodě předložit parlamentu k projednání prováděcí zákon k brexitové dohodě. Premiér v reakci na schválený dodatek i další odmítnutí vládního návrhu harmonogramu na zrychlené projednání prováděcího zákona ze strany Dolní sněmovny oznámil, že pozastavuje projednávání prováděcího zákona a jeho vláda se soustředí na zrychlení přípravy na odchod z EU bez dohody.
V souladu s Bennovým zákonem byl premiér Johnson rovněž nucen odeslat do Bruselu žádost o další odklad brexitu. Díky tomu došlo k odblokování patové situace v britském parlamentu a premiérovi Johnsonovi se podařilo, po několika neúspěšných pokusech, prosadit vypsání předčasných parlamentních voleb na 12. prosince. Jejich výsledek bude mít na budoucí podobu brexitu výrazný vliv.
Informační zdroje a užitečné odkazy
Na webových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu je dostupný přehledný Průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu, v němž lze snadno zjistit, co vše brexit znamená právě pro konkrétní typ podnikání. Brexit v kostce pak nabízí průběžně aktualizovaná informační stránka www.businessinfo.cz/brexit, kde jsou soustředěny nejdůležitější informace, užitečné odkazy, kalendář akcí i záznamy z proběhlých seminářů.
Ministerstvo také firmám nabízí individuální asistenci, a to prostřednictvím konzultací u konkrétních případů na e-mailové adrese brexit@mpo.cz nebo Zelené lince pro export 800 133 331. Podrobné informace o celních postupech a potřebných formalitách jsou průběžně zveřejňovány na webové stránce celní správy www.celnisprava.cz a prolinkováním prostřednictvím webového rozcestníku www.brexitinfo.cz je možné získat informace dalších ministerstev, například s upozorněními na změny týkající se dalších oblastí a opatření přijímaných v souvislosti s brexitem.
Západoevropské přístavy nachystaly chytré systémy
Francie
Země galského kohouta zavedla systém chytré hranice neboli smart border. Aby doprava mohla být plynulá, stojí systém na třech principech – přípravě před příjezdem na hranici, spárování přepravce a převáženého zboží a maximální automatizaci při vyhodnocování celních orgánů. Skrze systém SI Brexit bude třeba vložit veškerou dokumentaci a vygenerovat čárový kód, který bude mít přepravce spárovaný s SPZ přepravce.
Následně systém automaticky vyhodnotí, zda po vylodění, respektive výjezdu z Eurotunelu, může pokračovat v cestě či bude zastaven za účelem dalších kontrol či opatření.
Belgie
V belgickém přístavu Zeebrugge je umožněna přeprava nákladu bez doprovodu. Podmínkou úspěšné přepravy v tomto přístavu je rezervace místa na trajektu a notifikace příjezdu do hraničního prostoru prostřednictvím systému RX/SeaPort, kam musejí být nahrány i příslušné celní dokumenty. Následně systém automaticky vyhodnotí, zda náklad může volně pokračovat do cílové destinace, nebo je třeba dalších kontrol a doplnění dokumentů ze strany příslušných úřadů.
Nizozemsko
Ve spolupráci se soukromým sektorem vyvinulo Nizozemsko jednotný systém Portbase. Ten je postaven na spolupráci všech aktérů – vývozců, dovozců, přepravců i námořních přepravních společností v řetězci. Podmínkou přepravy přes kanál La Manche je registrace v Portbase, nahrání veškerých dokumentů do aplikace a spárování s SPZ přepravce. Naskenovaní SPZ bude vstupenkou do prostoru přístavu. Bez registrace, dokumentů nebo notifikace příjezdu nebude přeprava zboží umožněna.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Jitka Savin a Michal Šiffner, Oddělení evropských záležitostí, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz
