„Růst cenové hladiny se dle očekávání před létem zvýšil k horní hranici tolerančního pásma v důsledku nárůstu cen potravin a vyšší jádrové inflace. V té se ve větším rozsahu projevilo zdražování ve službách spojených s bydlením,“ sdělila ve svém stanovisku ČNB.

Tlak na růst cen bude slábnout

V příštích měsících by sice inflační tlaky měly slábnout, inflace však zůstane výrazně nad dvěma procenty. Na dvě procenta (v meziročním srovnání) by se měla podle centrální banky snížit až ve druhé polovině příštího roku.

Rychleji než v prvním pololetí nyní rostou například ceny bytového vybavení či automobilů. Velmi mírně zlevňují energie, to se ale na celkové inflaci výrazně neprojeví. Nečekaně rychle se v Česku naopak zvyšují nominální mzdy.

Další snižování sazeb není v současnosti na místě, sdělili už letos v srpnu bankéři. Podle vyjádření viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové je „cyklus snižování úrokových sazeb téměř jistě u konce.“

Jak je to s náklady firem? Ceny v průmyslu klesají, ve stavebnictví se zdražuje

Na stejné úrovni jako dvoutýdenní repo sazba zůstaly v září i další úrokové sazby – diskontní na 2,5 a lombardní na 4,5 procentech. Za lombardní sazbu si obchodní banky půjčují u ČNB peníze proti zástavě cenných papírů.

Rozhodnutí bankovní rady bylo stejně jako v srpnu jednomyslné. Ekonomy zářijové rozhodnutí centrálních bankéřů nepřekvapilo, drtivá většina se stejně jako před měsícem shodla, že jej očekávali.

Nástup úrokové stability. Inflační strašáky trvají?

Od prosince 2023, kdy Česko přestala strašit hrozba vysokého růstu cen, poklesla základní repo sazba o tři a půl procentního bodu. Letos ale byla snížena pouze dvakrát – v únoru a v květnu (vždy pouze o 25 bazických bodů, tedy 0,25 %). Nižší než letos v létě byla sazba naposledy v listopadu 2021, tedy ještě před energetickou krizí a ruskou agresí na Ukrajině.

Inflace se v posledním čtvrtletí stabilně pohybovala pod třemi procenty, což je horní hranice tolerančního pásma. V posledních třech měsících dokonce mírně klesá a podle některých ekonomů se bude snižovat i ve zbytku roku. V červenci narostly ceny v meziročním srovnání o 2,7 procentního bodu, v srpnu dosáhla inflace 2,5 %.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. 

Česká ekonomika by měla podle bankéřů v následujícím období pokračovat v oživení. Letos i v roce 2026 odhadují bankéři zvýšení českého HDP na 2,6 procenta. K ekonomickému růstu by měla přispět spotřeba domácností tažená citelným nárůstem mezd i postupným snižováním míry úspor.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase zdražují hypotéky. S vyššími úroky ovšem na druhou stranu roste zhodnocení vkladů na účtech.

Mzdy rostou rychleji, než bankéři i ekonomové čekali

„Hlavními důvody pro zachování stávající úrovně sazeb jsou překvapivě rychlý růst mezd, které meziročně nominálně vzrostly o 7,8 procenta a rostoucí ceny nemovitostí, které se také propisují do spotřebního koše formou imputovaného nájemného,“ shrnuje analytik společnosti OVB Vojtěch Šmajer.

Ekonom se domnívá, že ČNB začne sazby v příštích letech dokonce mírně zvyšovat. Do inflačního vývoje se totiž podle něj promítne rozšíření systému emisních povolenek EU ETS2.

„Tento scénář by mohl být ještě výraznější v případě oslabení české koruny, která v současnosti fakticky zpřísňuje měnovou politiku za ČNB. V takovém prostředí by návrat k mírně restriktivnímu nastavení sazeb mohl být nezbytný,“ myslí si analytik.

Průměrná mzda vzrostla ve druhém čtvrtletí reálně o 5,3 procenta

Jak připomíná zástupce OVB, spořicí účty nadále mírně zlevňují: „Klienti s vklady zpravidla nemění banku kvůli rozdílu několika desetin procentního bodu. Proto úrokové sazby na nových spořicích účtech nadále mírně klesají, i když dvoutýdenní reposazba zůstává beze změny.“

Vyhodnocení rizik a nejistot výhledu plnění inflačního cíle Českou národní bankou vyznělo také podle analytika CitFin Miroslava Nováka jako proinflační. „I tisková konference s guvernérem Alešem Michlem se nesla v mírně jestřábím duchu,“ glosuje ekonom. Znamená to, že centrální banka nerezignovala na boj s rostoucími cenami a má nadále v úmyslu inflační potenciál české ekonomiky krotit.

 Od srpnového zasedání bankovní rady byly  zveřejněny některé makroekonomické statistiky, které obavy z růstu cen posilují. „Zvýšení průměrné mzdy totiž ve 2. čtvrtletí výrazně překonalo prognózu ČNB, která odhadovala nárůst jen o 6,7 procenta,“ popisuje Novák.

Meziroční růst imputovaného nájemného, které v sobě odráží rostoucí ceny nemovitostí, se již tři měsíce v řadě drží na 4,9 %.

Miroslav Novák, CitFin

Také podle Nováka působí proinflačně aktuálně silnější kurz koruny, ale nezdá se, že právě to ČNB výrazně znepokojuje.  Koruna vůči euru za posledních šest měsíců posílila o necelá tři procenta a vůči americkému dolaru zhruba o 11 procent.

 „Pokud ve 4. čtvrtletí nedojde k prudšímu zhoršení hospodářského růstu v kombinaci s rychlejším odezníváním spotřebitelské inflace, tak do konce letošního roku ČNB úrokové sazby snižovat nebude,“ dodává analytik.

Restriktivní politika ´jestřábů´ z ČNB

Podle Jaroslava Tona ze Salutem Group zůstává politika centrální banky mírně restriktivní, mimo jiné i s cílem podporovat českou měnu.

„Při inflaci v tolerančním pásmu ČNB se ovšem nabízí otázka, zda by bankovní rada neměla se snižováním sazeb znovu začít. Pokud jde o financování bydlení, hypoteční sazby se bez výraznějšího a koordinovaného poklesu úroků ze strany Fedu, Evropské centrální banky a ČNB již pravděpodobně dostaly na své dno,“ říká Jaroslav Ton.

Také podle analytika Raiffeisen bank Martina Krona rizika přetrvávají. „Jádrová inflace se zejména z důvodu nadměrného růstu cen služeb bude pohybovat nad dvouprocentním cílem ČNB, proto předpokládáme, že se úrokové sazby letos už nezmění. Koruna na zprávu o rozhodnutí nereagovala, jelikož i na finančních trzích byl ten krok zaceněn,“ popisuje Kron.

ČNB nemá trhy překvapovat

„ČNB nemá trhy příliš často překvapovat a také to nedělá. Čtrnáctidenní repo sazba je tedy prozatím stejná jako v předchozích měsících a dá se očekávat, že to tak zůstane delší dobu. Rozhodnutí ČNB ohledně úrokových sazeb se nicméně většinou přímo neprojeví v úrokových sazbách hypotečních úvěrů,“ komentoval už v srpnu přístup bankovní rady místopředseda představenstva Gepard Finance David Eim.

„Přesto je to však jisté znamení, že aktuální stagnace úrokových sazeb hypotečních úvěrů nemá žádný důvod ke změně a dokonce se aktuálně objevily banky, které úrokové sazby svých hypotečních úvěrů o něco málo zvýšily. U hypoték můžeme být aktuálně rádi i za stagnaci,“ dodává Eim.

jap