Jeden z účastníků této mise Peter Bradley z pivovaru The Suburban Brew má již dokonce zkušenost s produkcí spodně kvašeného ležáku plzeňského typu.

Z podnětu Velvyslanectví ČR v Canbeře připravili v Adelaide ve spolupráci s českým sládkem ležák s charakteristickou hořkou chutí piva plzeňského typu. Světlý ležák dostal název Velvet na počest výročí sametové revoluce, další Čech žijící v Austrálii navrhl atraktivní etiketu s českými motivy. A výsledkem bylo pivo, které ochutnal a pochválil český prezident Petr Pavel při slavnostním otevření nové budovy Velvyslanectví ČR v Canbeře loni v listopadu.

ExportMag.cz: Výrobce tradiční slivovice ze Zlínska oslavil 100 let a začíná prodávat i do zahraničí

Pivo má v Austrálii prominentní postavení mezi alkoholickými nápoji, přestože víno zaznamenává větší spotřebu. Tradiční spotřeba piva odráží živou pivní kulturu, i když v posledních dekádách je zaznamenán trend k oblibě středně silných a méně alkoholických piv a objem vypitého piva se rovněž snižuje. Ale je patrný příklon k řemeslným pivům a prémiovým značkám a jejich podíl na spotřebě stále roste.

Tradičně byl australský trh s pivem vysoce koncentrovaný a většinou produkovaný pro místní spotřebu. Mezi tři hlavní hráče v tomto odvětví patří skupiny SABMiller, Lion Nathan a Coopers, které tradičně vyrábí pivo s plnou sílou, jež dominuje trhu s 88 % veškerého prodaného piva. Pivo vyráběné v Austrálii je převážně konzumováno na australském trhu. Celkový trh s pivem dosáhl v roce 2024 objemu 35 miliard australských dolarů (AUD), což odpovídá zhruba 500 miliardám českých korun, s očekávaným průměrným ročním přírůstkem 2,7 %. Produkce činila 14,5 milionu hektolitrů piva.

Nástup řemeslných piv, chmel i z žatecka

Na trhu naleznete rozmanitý výběr druhů piv od stoutu až po ležák a mnoho druhů řemeslných piv, jejichž obliba roste. To je vidět i na růstu počtu řemeslných pivovarů, kterých je nyní v Austrálii zhruba 770, přičemž velkých a středních 350. Popularita řemeslných minipivovarů enormně roste. Ročně řemeslné pivovary vyprodukují pivo v hodnotě 370 milionů AUD/5 240 milionů CZK s ročním přírůstkem zhruba 10 %. Prodej řemeslného piva tvoří 5 % z celkového prodeje piva a jeho podíl stále roste.

Ingredience k výrobě piva si v Austrálii zajišťují z místních zdrojů, produkují výborný ječmen a slad, pěstují i chmel. Ale prémiové značky a řemeslné pivovary se stále obrací na dodavatele chmele z Evropy, včetně českého tradičního chmele z Žatecka.

V roce 2024 celkový český vývoz agrární produkce do Austrálie dosáhl objemu 447 milionů korun, z toho pivo činilo 17,2 milionu korun (Budvar, Rakovnický pivovar, omezeně Plzeňský Prazdroj), chmel téměř 10 milionů korun a slad 370 tisíc korun. Největší objem zaznamenal vývoz pekařského zboží v objemu 180 milionů korun.

Incomingová mise

Trend rostoucí spotřeby kvalitních surovin a moderních technologií na výrobu piva u australských řemeslných pivovarů podchytil projekt ekonomické diplomacie PROPED, který připravilo Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Ottawě a Canbeře. Celkem 20 sládků a podnikatelů z oboru z Austrálie, Kanady a USA mělo možnost se seznámit s českou pivní kulturou a produkcí kvalitního chmele, sladu a tradičních výrobních technologií. Zahraniční podnikatelé měli příležitost navštívit v polovině května zhruba 20 českých firem a institucí z oblasti pivovarnictví a projevili živý zájem o dovoz agrárních komodit z naší země.

S produkcí chmele se účastníci mise detailně seznámili v Žatecké oblasti, kde navštívili firmy TOP HOP, Bohemian Hop a Arix, z nichž některé již chmel do Austrálie vyváží. Dále si zahraniční delegace prohlédla produkci sladu v pivovaru Ferdinand a s českými technologiemi pro minipivovary se seznámila ve firmě Bucher Denvel. Technologie na stáčení piva firem Raveco a Cheops si partneři prohlédli přímo v provozu pivovaru Rebel v Havlíčkově Brodě. Pivovarnické technologie Pacovských strojíren a firmy Nerez Cidlina viděli hosté v provozech dalších pivovarů.

Setkání se sládky i soutěž v pití „mlíka“

Sládci a podnikatelé z Austrálie, Kanady a USA zavítali do řady pivovarů – od největšího Plzeňského pivovaru, kde hovořili s legendárním sládkem Václavem Berkou, který je provedl i experimentálním pivovarem Elektrárna v budově bývalé výroby elektřiny, přes Budějovický Budvar se sládkem Adamem Brožem a pivovar Bernard Humpolec s nádherným příběhem znovuzrození pivovaru, až po malé pivovary v České zemědělské univerzitě (školní minipivovar Jeník), pivovar U Fleků nebo řemeslný pivovar Pioneer v Žatci.

A tradiční kulturu točení piva (hladinka, šnyt, mlíko) se učili v provozovnách Lokál a Pult v Praze pod dohledem Institutu Pivo. Ovšem vyvrcholením ukázky podávání piva byla návštěva firmy Lukr v Plzni, kde republikový mistr v točení piva Ondřej poskytl jak výklad, tak lahodný nápoj ve všech variantách. A dokonce soutěž v pití „mlíka“, kdy jeho souboj se sládkovou z USA skončil remízou.

Projekt poskytl jeho účastníkům excelentní možnost seznámit se s tradiční výrobou českého spodně kvašeného piva, navštívili nejznámější české pivovary a současně poznali silnou kulturu piva naší země. Jednání s výrobci chmele, ječmene i technologií a navázání přímých kontaktů jistě přispěje k dalšímu růstu exportu českých agrárních komodit do zahraničí, včetně Austrálie.

Australskou delegaci tvořilo osm zástupců z šesti minipivovarů. Jejich zájem se soustředil zejména na žatecký chmel. S ohledem na minimalizaci dopravních nákladů se všech šest pivovarů dohodlo na jednotné objednávce chmele, kterou si v Austrálii rozdělí. Přímo u výrobce si tři pivovary zakoupily ventily na stáčení piva firmy Lukr a jeden z účastníků zvažuje zakoupení technologie firmy Bucher Denwel.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Canbeře (Austrálie). Autor: Milan Vágner, ekonomický diplomat.