Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) v roce 2021 vydalo Strategii zeleného růstu prostřednictvím dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050, ve které stanovilo 14 oblastí, které chce podporovat, např. prostřednictvím různých politik a investicí.

Obnovitelné zdroje energie v Japonsku

Mezi oblasti podporované ministerstvem patří, co se týče energetiky, větrná energie na moři, solární a tepelná energie, vodík a amoniak, jaderná energie, plynové kogenerační jednotky. Je důležité zmínit, že se Japonsko odklonilo od podpory jaderné energie kvůli havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě, ale od roku 2022 opět podporuje tento zdroj energie kvůli hrozícímu nedostatku i snaze o zmírnění závislosti na dovozu fosilních paliv. Veřejnost je nicméně stále relativně skeptická a tlačí na větší rozvoj elektřiny z OZE.

METI neopomíjí ani podporu digitalizace (např. chytré měřáky), posilování přenosové soustavy nebo podporu decentralizovaných zdrojů energie a další spřízněné oblasti, jako jsou baterie pro ukládání energie, cirkularita zdrojů, recyklace uhlíku např. výrobou syntetických paliv, vývoj umělé fotosyntézy a technologií zachytávajících uhlík, elektroauta aj. S rozšiřováním ne vždy stabilních OZE přichází větší poptávka po bateriových uložištích, které pomůžou vyrovnávat nabídku a poptávku po elektřině, očekávají se tedy velké investice právě do bateriových uložišť.

V roce 2021 METI založilo Zelený inovační fond za účelem podporovat entity, které se zabývají výzkumem a vývojem technologií k podpoře klimatické neutrality. Mezi podporované oblasti patří větrné turbíny na moři a vývoj plovoucích větrných elektráren, „perovskitové“ solární články (Japonsko patří mezi top vývojáře), velké vodíkové projekty, produkce vodíku prostřednictvím elektrolýzy s využitím energie z obnovitelných zdrojů, vodík ve výrobě oceli, amoniakové palivové články, baterie, technologie zpracování, recyklaci a ukládání uhlíku, elektroauta, digitální infrastruktura aj.

METI v roce 2022 vydalo Průběžnou zprávu o strategii čisté energie, ve které navíc stanovilo, že chce dosáhnout snížení skleníkových plynů o 46 % do roku 2030. Zpráva představuje strategický plán pro každé průmyslové odvětví, u něhož se předpokládá růst, s cílem podpořit energetickou tranzici směrem k čistým zdrojům energie s přihlédnutím k zajištění energetické bezpečnosti.

Japonsko chce proto diverzifikovat dodávky a zajistit stabilní přísun vzácných kovů, které se využívají jako stavební prvky některých elektráren. Země pokračuje v investicích do energetické efektivnosti (ZEB – zero-energy building a ZEH – zero-energy house) a chce maximalizovat rozvoj obnovitelné energie, digitalizace, baterií, rozvíjet elektrickou síť, budovat dodavatelské řetězce vodíku a amoniaku, podporovat energetickou tranzici ve výrobě oceli a podporovat technologie ukládání a recyklace uhlíku.

U amoniaku/čpavku je nicméně, dle některých, problém, že ho Japonsko využívá ke spoluspalování s uhlím, uhelné hořáky totiž umožňují spoluspalování více než 50 % podílu čpavku, a tím se prodlužuje životnost uhelných elektráren. MEZI se však snaží rapidně navýšit spotřebu amoniaku pro spoluspalování. Amoniak se nicméně dá spalovat v čisté podobě a někteří si ho chválí jako dobrý nízkoemisní zdroj energie. Na místě je však opatrnost, jelikož při nesprávném zacházení může vypouštět oxid dusný, který je pro ozonovou vrstvu nebezpečnější než CO₂.

Na COP28 v prosinci 2023 bylo prosazeno, že svět ztrojnásobí svou kapacitu obnovitelných zdrojů do roku 2030 v porovnání se současností. Japonsko se v návaznosti na to chystá v roce 2024 zrevidovat svůj Strategický energetický plán, ve kterém má upřesnit, jak chce cíle dosáhnout.

Japonsko si v OZE klade nemalé cíle. Chce se stát světovým lídrem ve větrné energii. Už dnes je považováno za světového lídra ve vodíkových technologiích, do jejichž vývoje investuje velké částky, a v solární energii. Potenciál k instalaci fotovoltaiky je v Japonsku zejména na střechách budov a městských komplexů. Probíhají zde projekty zaměřené na agrivoltaiku. K podpoře solárů, větru a biomasy využívá od roku 2012 systém FIT (energetické společnosti a obchodníci nakupují elektřinu z OZE za předem stanovenou cenu po celou dobu trvání smlouvy za podmínek, které stanovuje METI, což motivuje investice do výroby elektřiny z OZE).

V Japonsku funguje aukční systém pro zdroje obnovitelné energie včetně biomasy a bateriových systémů, v rámci nichž se uzavírají smlouvy na desítky let s pěvně stanovenými výnosy, které mají poskytnout větší jistotu investorům. Kromě japonských firem se aukcí zúčastnily i zahraniční jako britská Actis, firmy z Kanady, Číny, USA či Singapuru (20 ze 43 společností byly zahraniční), což značí, že aukční systém se více otevírá i pro zahraniční investory.

Sektor obnovitelné energie v Japonsku zahraniční investory láká, například dánské nadnárodní společnosti Vestas a Orsted, které zaujímají první příčky ve stavbě větrných turbín globálně, či mezinárodní energetické firmy z Británie, aj. Rovněž probíhají debaty o mezinárodních partnerstvích ve vývoji geotermální energie.

Zpět na začátek

Spolupráce s EU

Japonsko má velké ambice při přechodu na obnovitelnou energii. Důležitou roli v energetickém mixu hraje zejména větrná energie na moři, se kterou má Evropská unie bohaté zkušenosti, projekty po celém světě a patří mezi lídry v této technologii. Dle některých je větší potenciál Japonska právě ve vývoji větrné energie, jelikož vzhledem ke geografické členitosti nemá Japonsko tak dobré podmínky pro solární elektrárny.

Obě strany se v roce 2021 na Summitu EU-Japonsko dohodly mimo jiné na vzájemné spolupráci právě v oblasti větrné energie na moři. Summit dal vzniknout také Zelené alianci Japonsko-EU, jejímž cílem je posílit spolupráci za účelem dosažení klimatické neutrality. Oba partneři se dohodli také na spolupráci na zajištění bezpečných a transparentních dodávek LNG.

Prohlubování spolupráce pokračuje i nadále. V roce 2024 se Japonsko a EU shodly na spolupráci na standardizaci pravidel v oblasti obchodu se zeleným vodíkem. A došlo také ke sjednocení pravidel pro vládní dotace a zadávání veřejných zakázek na elektrická vozidla a OZE.

Spolupráce s ČR

Česko a Japonsko posilují spolupráci zejména v oblasti energetiky a moderních technologií. Mezi příklady dobrých vztahů patří setkání premiéra Fialy se zástupci Japonské federace ekonomických organizací Keidanren v roce 2022. Mezi témata patřily energetická bezpečnost, jaderná energetika a zelená transformace včetně výzkumu CO₂ a jeho recyklace.

Japonští investoři se dlouhodobě významně angažují v Česku. Na setkání ministra Síkely a ministra METI Nidshimuri v roce 2023 se obě strany dohodly na posilování spolupráce v zelené energetice a digitalizaci, což stvrdili přijetím nového Akčního plánu spolupráce na usnadnění podpory investic. Zajímavé je i to, že Japonsko se podílí na vývoji vodíkových čerpacích stanic a v ČR byla v roce 2023 otevřena první taková čerpací stanice.

Zpět na začátek

Legislativa

Japonsko usiluje o vytvoření předvídatelného prostředí pro investice do obnovitelných zdrojů, energetické efektivnosti a dalších oblastí, které pomůžou dosáhnout klimatické neutrality. Chce trh v tomto ohledu podporovat finančně z rozpočtu i prostřednictvím přívětivých regulací.

Novela zákona o podpoře opatření proti globálnímu oteplování přijatá v roce 2022 umožňuje místním samosprávám stanovit „oblasti podpory“, pro které budou administrativní postupy pro zavádění projektů obnovitelných zdrojů energie jednodušší.

V rámci zákona o námořní obnovitelné energii probíhají aukční procesy, kdy developeři mohou usilovat o kontrakty na 30 let a okupovat určité oblasti na moři pro rozvoj OZE (typicky větrné turbíny).

V roce 2022 na základě revize zákona o obnovitelné energii byl představen FIP systém (feed-in premium), v rámci něhož mají výrobci energie nárok na určitou prémii k velkoobchodní ceně nebo dohodnuté výkupní ceně podle smlouvy o výkupu elektřiny (PPA) na pevně stanovenou dobu (zpravidla 20 let). Systém FIP má postupně nahradit FIT a týká se zdrojů OZE větších než 50 kW (od roku 2023 sem spadají i solární projekty od 10 do 50 kW).

Další nařízení týkající se OZE je z roku 2022 a podle něj si musí od roku 2025 všechny nové domy v Tokiu povinně nainstalovat solární panely.

Zpět na začátek

Energetická účinnost

Japonsko chce provést revizi regulací, které určují standardy energetické účinnosti včetně budov. V rámci existujících budov hodlá podporovat investice do projektů, které se zabývají hloubkovými renovacemi za účelem zlepšit energetickou efektivnost.

Na základě zákona o racionálním využívání energie METI prosazuje energetickou účinnost u obzvlášť energeticky neefektivních zařízení, tedy u těch zařízení, která využívají fosilní i nefosilní zdroje energie). Výrobci musí s tímto zákonem počítat a plnit příslušné normy a např. podávat zprávy o spotřebě energie (povinné) a zprávy ESG (nepovinné). V souladu se zákonem METI vydalo také různé vyhlášky o energetické účinnosti různých výrobků a zařízení. Např.:

• standardy pro plynové a olejové ohřívače
• standardy pro elektrické ohřívače vody (tepelná čerpadla pro domácí použití)
• standardy pro IT zařízení
• standardy energetické účinnosti pro izolační materiály (skelná vata, polystyrenová pěna…) (rok 2022)
• standardy pro klimatizace (rok 2022)
• pravidla pro transformátory v budovách a továrnách (rok 2023)
• normy pro stavební materiály a okna (rok 2023)

V souladu se zákonem METI v roce 2023 rovněž zveřejnila Kritéria rozhodování pro podniky při přechodu na nefosilní energii v továrnách atd. Kritéria zahrnují opatření pro podniky, aby se vypořádaly s přechodem na čisté zdroje energie, např. výběrem vhodných zařízení pro výrobu energie a kogeneraci. Kritéria dále stanovují referenční úrovně pro využití čistých zdrojů energie v určitých průmyslových odvětvích, jako jsou výroba železa a oceli, cementu, papíru a lepenky, chemických produktů a motorových vozidel. Podniky musí hlásit, jaký cíl si zadaly pro využívání čistých zdrojů energie. Dále byly přijaty pokyny pro podniky ohledně optimalizace odběru elektřiny.

V roce 2023 byla přijata novela zákona o energetických úsporách budov, podle níž mají všechny budovy od roku 2025 povinnost splňovat určité standardy v energetické účinnosti. Dále od roku 2030 také veškeré nově postavené budovy musí plnit standardy energetické účinnosti na úrovni ZEH/ZEB. Od téhož roku se bude pohlížet na plnění určitých standardů při poskytování půjček.

Mezi další související legislativu spadá například zákon o podpoře opatření proti globálnímu oteplování, který vyžaduje, aby velkoodběratelé elektřiny každoročně hlásili vládě objem svých emisí uhlíku. Japonsko také implementuje mechanismus stanovení cen uhlíku na základě „GX Promotion Act“.

Zpět na začátek

Projekty v Japonsku v letech 2021–2024

Vývoj v roce 2021

Japonsko spěchalo s podporou solární energie, aby naplnilo své klimatické cíle, ale potýkalo se se stárnoucími solárními elektrárnami, přičemž prostor na jejich rozvoj byl omezený. V reakci na to vzniklo několik společností zabývajících se údržbou a správou solárních elektráren. Např. ORIX Corp. využívá drony a pořizuje snímky solárních panelů pro kontrolu „horkých míst“, které se vytvářejí např. kvůli ptačímu trusu. Navíc využívá AI pro kontrolu abnormalit v generaci elektřiny. West Holdings Corp. v Hirošimě, která vyvíjí a provozuje velké solární elektrárny, se začala zabývat nákupem použitých elektráren, jejich rekonstrukcí a přeprodejem.

Vývoj v roce 2022

Japonsko otevřelo svou první komerční větrnou elektrárnu s kapacitou 140 MW, a to v prosinci 2022. Do roku 2030 vláda doufá, že kapacita energie z větru dosáhne 10 GW.

Na poli solární energetiky byl připraven plán instalovat solární panely a větrné turbíny podél železnic jak aktivních, tak i opuštěných. Za tímto účelem byla ustanovena komise složená z JR East, Japan Private Railway Association, odborníků a dalších. Vláda se v tomto ohledu soustředí na „perovskitové“ solární články, které by mohly být vyrobeny s nižšími náklady a připevněny i na strmých svazích.

Od 1. dubna 2022 byly vlaky Tokyu Railways projíždějící přes Šibuju (7 linek vlakových a jedna tramvajová) poháněny pouze energií ze solárních a jiných obnovitelných zdrojů. Týká se to i celých zařízení podél trati (vlakové stanice, automaty, kamery a osvětlení).

V roce 2022 byl odhalen první japonský testovací vlak Hybari poháněný vodíkem společností JR East, Hitachi Ltd. a Toyota Motor Corp. Očekává se, že bude plně v provozu v roce 2030.

Státní japonská společnost Japan Oil, Gas and Metals National Corp (JOGMEC) poskytla finanční a technologickou podporu společnosti Japan Inc. na projekty „modrého“ vodíku a amoniaku, které se soustředí na zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS – carbon capture storage).

Investice do OZE probíhají na státní i metropolitní úrovni. METI stanovilo cíle na získání 30 000 vyškolených pracovníků a domácí výrobní kapacitu 150 GWh v bateriích do roku 2030. Za tímto účelem také rozšířilo podporu pro japonské firmy investující do těžby minerálů pro výrobu baterií. Tokijská metropolitní vláda investovala do projektů, které mají pomoct se splněním cíle uhlíkové neutrality do roku 2050.

Zpět na začátek

Vývoj v roce 2023

Japonsko a Spojené státy se dohodly na spolupráci při rozvoji již zmíněné geotermální energie. Japonsko má velký potenciál v geotermální energii, která nebyla v minulosti dostatečně využívána.

Vláda přezkoumala Strategii rozvoje a využití vodíku, přičemž chtěla urychlit investice ve veřejném i soukromém sektoru a zvýšit dodávky vodíku. Předpokládá se, že vodík bude pohánět letadla a lodě a bude také využíván v materiálovém a jiném průmyslu. V Japonsku jsou dvě hlavní výrobní metody považovány za slibné. Nejšetrnějším způsobem je rozdělit molekuly vody elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů k extrakci vodíku, ale cena obnovitelné energie zůstává relativně vysoká. Vodík lze ze zemního plynu také oddělit, ale zachycování CO₂ emitovaného během výrobního procesu hluboko pod zemí stojí peníze.

Přístav v Los Angeles, USA, podepsal dohodu s přístavem v Jokohamě o zřízení „zelených lodních koridorů“ s cílem podporovat plavidla s nulovými emisemi.

Projekty obnovitelné energie v Japonsku, zejména solární elektrárny, stagnovaly navzdory vládnímu schválení, což brzdilo přechod od fosilních paliv. V roce 2022 solární elektrárny ztratily práva na prodej 6,3 milionu kilowattů energie. Příkladem je solární elektrárna na ostrově Ukujima, schválená v roce 2013, která je stále nevyužitá kvůli problémům s pozemky, opozici rybářských družstev a nejistým perspektivám připojení k přenosové síti. Zpoždění stavby, často způsobená záměrně, snižují stavební náklady a zvyšují ziskovost, ale zároveň zatěžují spotřebitele vysokými náklady na obnovitelnou energii.

Městská vláda v Jokohamě a Univerzita Toin v Jokohamě se dohodly na spolupráci na vývoji a praktickém využití peroskitových solárních článků. (Za univerzitu speciálně Tsutomu Miyasaka, profesor, který stojí za jejich vývojem a který je považován za silného kandidáta na Nobelovu cenu za fyziku a chemii.) Kromě nižší výrobní ceny a využití i na strmých površích, na rozdíl od těch křemíkových, generují energii i při slabém osvětlení. Mluví se o možnosti instalovat peroskitové solární články na stěny skleníků, dětské batohy, venkovní stany, auta či oblečení.

Spolupráce se rozvíjely také mezi firmami. Shikoku Electric Power Co. začala spolupracovat s CHC Japan K.K. na vývoji síťového bateriového úložného systému. Itochu Corp. společně s Osaka Gas Co. a Tokyo Century Corp. založily společnosti pro skladování energie a zahájila výstavbu velkokapacitních lithium-iontových akumulátorů v Osace, které mají být v provozu v roce 2025. Mitsubishi Corp., korejská Lotte Chemical Corp. a německá RWE se dohodly, že budou společně studovat potenciál produkce čistého amoniaku pro energetické využití v Texasu.

Zpět na začátek

Vývoj v roce 2024

V červnu 2024 Japonsko posílilo spolupráci s USA a Evropou na vývoji plovoucích větrných elektráren. V Japonsku byla také za tímto účelem v březnu 2024 spuštěna průmyslová platforma FLOWRA sdružující energetické společnosti a větrné elektrárny.

Na Hokkaidu v zimním středisku Niseko proběhl zajímavý experiment společnosti Tokyu Land Corp., který využívá udržitelnou energii ze samotného sněhu. Energie je vyráběna prostřednictvím teplotního rozdílu mezi sněhem a spalováním biomasy, což vyvíjí společnost Forte Co. ve městě Aomori a Univerzita elektronické komunikace v Tokiu.

Největší energetická společnost v Japonsku JERA oznámila, že plánuje v nadcházejícím desetiletí investovat 5 bilionů jenů (32,4 mld. dolarů) do obnovitelné energie a nových paliv, jako jsou vodík a amoniak, a také do LNG.

Také další společnosti pokračují v zapojení do sektoru OZE. Sumitomo Corp. chce nainstalovat kapacitu 500 MW bateriových uložišť v Japonsku ze současných 9 MW k pomoci při vyrovnávání výkyvů OZE. JERA také založila JERA Nex se sídlem v Londýně s cílem podpořit globální investice do obnovitelné energie. Sumitomo Corp. plánuje investovat 200 miliard jenů (1,29 mld. dolarů) do vybudování bateriových zařízení v Japonsku pro ukládání přebytečné energie generované větrnými nebo solárními farmami.

Zpracovala zahraniční kancelář CzechTrade v Japonsku. Zdroje: Asian Insider, IEA, MEZI, Renewable Energy Institute, JapanGov, Infrastructure Investor, oEnergetice.cz, Princeton Engineering, Centuro Global, Cabinet Office, Evropská komise, S&P Global, Nikkei Asia, Úřad vlády ČR, MPO ČR, ICLG.com, Reuters, Mainichi, Japan Dev.

Zpět na začátek

Další oborové analýzy agentury CzechTrade

Zpět na začátek