Hlavní událostí sezony pro zahraniční firmy, které chtějí do Číny vstoupit nebo tam svou přítomnost posílit, bude obrovský listopadový veletrh CIIE v Šanghaji. Zamíří na něj stejně jako v minulých letech i oficiální česká výprava.

Čínský obr kráčí rovnoměrným, leč stále překvapivě svižným krokem. Hrubý domácí produkt asijské ekonomiky roste v postpandemické éře každoročně rychlostí kolem pěti procent. V počtu obyvatel sice Čínu na postu světové jedničky už v roce 2023 předstihla Indie, ale přesto je čínský vnitřní trh s 1,4 miliardy spotřebitelů nyní tím hlavním motorem, který hospodářství pohání do jisté míry bez ohledu na to, jaká je zrovna aktuální poptávka ve světě.

A to je nenápadná, leč zásadní proměna Číny. Ta po přelomu tisíciletí vybudovala svou pozici ekonomické velmoci hlavně díky tomu, že fungovala jako světová dílna. Zaplavila Evropu, Ameriku i rozvojové trhy zbožím a těžila mimo jiné ze zdánlivě nevyčerpatelné zásobárny levné pracovní síly.

V současnosti je situace skoro opačná. Ne že by říše středu z exportních pozici nějak couvla, ale daleko víc se zaměřuje na domácí trh. Mzdy Číňanů jsou vyšší, takže na jednu stranu země ztrácí konkurenční výhodu levné pracovní síly, na straně druhé jí doma roste vrstva stamilionů solventních spotřebitelů, kteří jsou ochotni a schopni utrácet i za kvalitnější zboží.

Novou éru rámuje heslo Made in China for China

Proměnu potvrzují i makroekonomická čísla. Před dvaceti lety – v roce 2006, kdy dosáhla vývozní euforie Číny historického maxima – byl podíl exportu na celkovém HDP asijské země téměř 36 procent. Obdobný podíl měla i spotřeba čínských domácností. Oba ukazatele se ale postupně vydaly opačným směrem. V současnosti příspěvek vývozu k čínskému HDP poklesl jen asi na 20 procent, zatímco spotřeba naopak zvolna roste nad hranici 40 procent.

Posiluje také čínská střední třída. Ta se zvětšila i při vymezení podle západních měřítek za poslední dekádu téměř dvojnásobně na zhruba půl miliardy lidí.

Čínská vláda navíc v posledních letech dodržuje zaměření se na vlastní trh jako oficiální hospodářskou doktrínu. Součástí toho je také snaha přilákat další zahraniční firmy tak, aby do říše draka umístily spíš než jen své výrobky rovnou celou výrobu. Ovšem už ne ani tak kvůli následnému exportu do světa, ale hlavně s akcentem na prodej produkce samotným čínským spotřebitelům. Tento postoj zarámovalo heslo Made in China for China.

Mezi Českem a říší draka je ročně obchod za bilion korun

Pro evropské firmy včetně těch českých je tak dnes Čína lákavá ne už tolik jako levná dílna – tuto roli převzaly některé jiné asijské země jako třeba Bangladéš nebo Kambodža –, ale rovnou jako cílové odbytiště.

Konkrétně pro Českou republiku je v souhrnu Čína dokonce druhým nejdůležitějším obchodním partnerem po Německu. V roce 2024 dosáhl podle Českého statistického úřadu vzájemný obchod s říší středu hodnoty skoro bilion korun. Zatím ale obchodní výměně jasně dominuje import z Číny, který je zhruba dvanáctkrát větší než vývoz českých výrobků a zboží do Číny.

Událostí, kde mohou čeští exportéři čínské zákazníky a nové obchodní partnery nejlépe oslovit, je klíčový veletrh China international import expo. Je jedinečný tím, že se zaměřuje výhradně na dovoz zboží do Číny a podporu zahraničních firem. Není omezen oborově, lze na něm představit jak zboží, tak i služby z nejrůznějších odvětví.

K tomu se koná v Šanghaji, což je tradičně epicentrum čínské ekonomiky, a navíc sama o sobě bohatá aglomerace s více než 31 miliony obyvatel. Termín letošního, už devátého ročníku veletrhu připadá na 5. až 10. listopadu. Pořadatelé i na základě zkušeností z předchozích let uvedli, že očekávají návštěvnost na úrovni 150 tisíc domácích i zahraničních hostů z řad profesionálů a zástupců firem z více než 100 zemí světa.

Na českou expozici zamíří čínská média i obchodní delegace

To zároveň ukazuje, jak velká mezinárodní konkurence má o čínský trh zájem. I proto je výhoda, že z České republiky poletí na veletrh oficiální výprava. Na její organizaci se podílí vládní proexportní agentura CzechTrade, což je dvojnásob důležité právě v Číně, která patří mezi země, kde dá soukromé firmě oficiální zaštítění státem větší důvěryhodnost.

Pro české firmy je umístění ve společné expozici České republiky výhodné i díky úsporám a dalším benefitům. Zaplatit si na prestižním veletrhu vlastní stánek totiž není levné. Cena záleží samozřejmě na konkrétním umístění a velikosti stánku, pohybuje se ovšem kolem 160 tisíc korun za 15 metrů čtverečních.

Národní stánek navíc přináší firmám další možnosti a zázemí. Pro mnoho podnikatelů je přínosné potkat nejenom zahraniční partnery, ale i sdílet zkušenosti s dalšími českými účastníky. Agentura CzechTrade také zdůrazňuje, že českou expozici mediálně více pokryjí místní čínská média a přijdou na ni zástupci zastupitelských úřadů, regionálních vlád a čínských provincií i další obchodní delegace.

Účast v oficiálním národním pavilonu také zahrnuje překladatelské služby, podporu s lokální logistikou a komunikaci s veletržní správou i zajištění potřebných administrativních náležitostí. Zástupci agentury CzechTrade přitom mohou zúročit své dřívější zkušenosti, protože se účastnili všech předešlých osmi ročníků a letos to tedy bude devátá účast v řadě.

Podle zkušeností zástupců zahraniční kanceláře CzechTrade Čína míří na veletrh v rámci oficiální výpravy obvykle pestrý mix firem včetně výrobců potravin, nápojů a doplňků stravy či designového a prémiového křišťálu a skla.

Číňané ocení výrobek s příběhem

To je ale jen malý vzorek zboží, pro které představuje čínský trh slibné odbytiště. Agentura CzechTrade uvádí, že české firmy se mohou v říši středu uplatnit hned v několika klíčových oblastech. První z nich je hi-tech průmysl a strojírenství, kde ovšem mohou uspět pouze produkty na špičkové technologické úrovni. Zásadní podmínkou je přitom zajištění lokálního servisu přes vhodného obchodního partnera.

Druhou významnou kategorií jsou tradiční české výrobky. Takové produkty s historií, řemeslnou tradicí a silným příběhem mají v Číně velkou hodnotu. Typickými příklady jsou vedle skla i šperky nebo hudební nástroje. Čínští zákazníci oceňují nejen kvalitu, ale i prestiž spojenou s unikátním produktem, který „má příběh“ a umožňuje jim odlišit se.

V Číně uspěl český výrobce hlasů do harmonik. Přečtěte si více o expanzi tradiční značky Harmonikas na portálu ExportMag.cz

Samotný produkt ale nestačí. Významnou roli hraje schopnost přizpůsobit se prostředí, což zahrnuje nejen úpravu produktu či balení, ale i budování značky. Silný příběh je základ, ideálně spojený s tradicí, rodinným dědictvím nebo unikátním know-how.

Dynamicky rostoucí oblastí jsou také doplňky stravy a potravinářství. Čínský trh v tomto segmentu rychle expanduje a zákazníci stále více vyhledávají produkty s přírodním složením, evropským původem a transparentní výrobou.

Podobně perspektivní jsou gaming a digitální služby, kde mohou české firmy těžit z kreativity a technologického know-how. Další příležitosti se otevírají v oblasti spotřebního zboží, například vybavení pro hotely a restaurace a také v logistice, která roste spolu s rozvojem e-commerce a mezinárodního obchodu.

Podporu při exportu do Číny nabízejí zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Pekingu a Šanghaji

Neméně podstatné je v Číně budování osobních vztahů. Obchod tam stojí z velké části na důvěře, která vzniká postupně a vyžaduje pravidelný osobní kontakt, podotýká zahraniční kancelář agentury CzechTrade Čína. Firmy musejí i proto počítat s delším časovým horizontem i vyššími náklady, protože návratnost investic bývá pomalejší než v Evropě. Vzhledem ke stále solidní kondici čínské ekonomiky a rostoucí kupní síle stamilionů spotřebitelů se ale na konci může trpělivost bohatě vrátit.

(red)