Ochránit rostliny před nepříznivými klimatickými podmínkami by mohly nové přírodní produkty, na jejichž vývoji aktuálně pracuje mezinárodní tým vědců ze sedmi zemí napříč Evropou, Afrikou a Jižní Amerikou.
Alternativa k syntetickým hnojivům
Cílem čtyřletého projektu je vyvinout inovativní přípravky s ekologickým složením. Základem produktů jsou rostlinné biostimulanty na bázi přírodních sloučenin a extraktů. „Podpořit by měly odolnost i růst plodin, a to udržitelným způsobem. Mohou tak být alternativou ke stále více kritizovaným syntetickým hnojivům,“ říká koordinátor projektu Pavel Kerchev z Agronomické fakulty.
Kromě biostimulantů by nové přípravky měly obsahovat také unikátní fungicidy založené na rostlinných molekulách RNA. „Naším cílem je, aby tyto fungicidy snižovaly plísňové infekce u zemědělských plodin se stejnou účinností, jakou nám v tuto chvíli dokážou zajistit hnojiva syntetická,“ přiblížil Kerchev.
Mendelova univerzita spolupracuje s Brnem v adaptaci na klimatickou změnu
Hlavní výhodou vyvíjených produktů je jejich biologická odbouratelnost. „Přípravky nebudou toxické pro životní prostředí. Zaměřit se chceme mimo jiné na výzkum účinků bioaktivních molekul izolovaných z extraktů mořských řas,“ popsala členka výzkumného týmu Zuzana Plšková, která působí na Ústavu molekulární biologie a radiobiologie.
Zemědělci bojují se změnami klimatu
Výsledné přípravky by plodiny měly chránit před celým spektrem nepříznivých jevů, se kterými se zemědělci v důsledku změny klimatu setkávají stále častěji – ať už jde o sucho, horko nebo naopak extrémní srážky a chlad. Testování produktů se zatím týká modelových plodin huseníčku rolního, po prvních výsledcích se pokusy rozšíří o rostliny rajčat a salátu.
Do projektu se vedle vědců z MENDELU zapojili také odborníci z Vlámského biotechnologického institutu v Gentu (VIB, Belgie), Biologického centra Akademie věd ČR, Institutu molekulární a buněčné biologie v Rosariu (Argentina), James Hutton Institute (UK), Univerzity v Johannesburgu (Jižní Afrika), Centra systémové biologie rostlin a biotechnologie (Bulharsko), a také biotechnologické společnosti BioAtlantis působící v Irsku.
V rámci projektu se budou odborníci setkávat na půdách jednotlivých partnerských institucí. „Čeká nás práce na přípravě extraktů a jejich testování na rostlinách pod vlivem stresu, dále jejich metabolomická analýza a identifikace bioaktivních látek. Věnovat se budeme samozřejmě také vývoji zmíněných fungicidů,“ vyjmenovala Plšková, která v belgickém institutu zkoumá vliv připravených extraktů na rostliny vystavené stresovým podmínkám.