English version
Výsledky tříletého mezinárodního projektu, který koordinují virologové z Biologického centra Akademie věd ČR, by měly nejen přispět k rozšíření vědeckého poznání, ale také pomoci velkým pěstitelům jahodníku a maliníku, zahrádkářům a v konečném důsledku také spotřebitelům.
Jahody a maliny patří mezi nejoblíbenější druhy drobného ovoce. Nicméně, jahodník i maliník poměrně často trpí různými chorobami, které sužují nejen velkopěstitele, ale i zahrádkáře. Jen v současnosti je známo přes 30 virů napadajících tyto rostliny.
„Některé z nich způsobují závažné choroby samy o sobě, jiné žádné onemocnění způsobovat nemusí, nebo je vyvolávají teprve v kombinaci s dalšími viry,“ objasňuje Jana Fránová, koordinátorka a hlavní řešitelka projektu. „Přesní původci některých chorob jahodníků a maliníků nejsou dosud známi, málo se ví také o druzích hmyzu, které viry přenáší,“ dodává s tím, že všechny tyto faktory ovlivňují úspěšnost pěstování a uchovávání zdravé sadby, a následně množství a kvalitu vyprodukovaného ovoce.
Zjišťování všech známých i dosud neznámých virů pomocí nejnovějších molekulárních metod je proto jedním z prvních úkolů tříletého projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR prostřednictvím Programu KAPPA.
Podílejí se na něm rostlinní virologové z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR spolu s kolegy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze, Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích a norského institutu NIBIO (Norwegian Institute of Bioeconomy Research) ve spojení s praktickými uživateli výsledků a producenty sadby v ČR (firma Jan Holub, s.r.o.) a v Norsku (Sagaplant, GenEver, Graminor).
Výzkumníci budou viry sledovat nejen ve výsadbách a šlechtitelském materiálu, ale budou se také snažit zjistit, které druhy hmyzu a dalších členovců tyto viry pomáhají šířit. Předmětem projektu je též otázka ozdravení matečných rostlin pomocí moderních biotechnologických metod včetně tzv. kryonože a uchovávání zdravé sadby a viruprostých matečných rostlin v teplotách kapalného dusíku kryokonzervací. Řešit se bude i uchovávání virových izolátů pro další výzkum.
„V současné době je projekt ve své počáteční fázi, kdy vyhodnocujeme poznatky o prvních nalezených virech a jejich přenašečích,“ upřesňuje doktorka Fránová. „Konečné výsledky výzkumu by však měly nejen pomoci rozšířit vědecké poznatky o rostlinných virech, ale měly by najít uplatnění přímo u pěstitelů a zahrádkářů a být přínosem všem milovníkům jahod a malin,“ dodává.
Redakčně upravená tisková zpráva Biologického centra AV ČR
