Od 1. února na dálnici pouze s elektronickou dálniční známkou

Posledním lednovým dnem po čtvrtstoletí definitivně skončila éra papírových dálničních známek. Od začátku února už zpoplatněným dálnicím vévodí pouze ty elektronické.

Od prosince loňského roku, kdy byl prodej elektronických dálničních známek spuštěn, se do konce ledna prodalo celkem 1 354  393 kusů, z čehož 1 248 960 ročních, 23 830 třicetidenních, 81 603 desetidenních. 

„Sice se uzavřela historie starých dálničních známek, ale s novými, elektronickými se otevírá budoucnost přinášející výhody. Jednoduchý nákup pro jednotlivce i pro firmy, klouzavá platnost, a především snadné pořízení bez nalepování a seškrabávání,“ uvedl ministr dopravy Karel Havlíček.

Především klouzavá platnost je pro mnoho motoristů výhodou. Zatímco stará papírová známka platila kalendářní rok, nové jsou na libovolných 365 dní. 

„Řada řidičů vyjíždí na dálnice až později než k 1. únoru. Mohou si tedy elektronickou dálniční známku pořídit třeba až na Velikonoce či letní prázdniny a nekrátí si jako dřív její využití,“ upozornil Martin Opatrný, mluvčí s. p. CENDIS, který má elektronické dálniční známky na starosti. 

„Aby lidé předešli případným chybám s vyplňováním SPZ, je praktické vzít si k ruce malý techničák. Zdá se to možná nešikovné či úsměvné, ale je to užitečné. Pokud si koupím elektronickou známku s platností ihned a udělám chybu, opravy či kompenzace nejsou možné,“ doporučuje Opatrný.

Za české dálnice musí řidiči platit od 1. ledna 1995 – tehdy šlo o 569,9 z 651,2 kilometru tehdejší celkové sítě dálnic a silnic dálničního typu. Zpočátku byly k dispozici pouze roční kupony. Ty pro osobní auto vyšly na 400 korun a stejnou částku tehdy museli v prvních dvou letech platit také majitelé motocyklů. Pro srovnání, průměrná měsíční mzda v roce 1995 dosahovala 8 804 korun.




• Oblasti podnikání: Doprava, logistika
• Teritorium: Česká republika