Od začátku roku skončilo s podnikáním přes pět procent živnostníků

„Ženy tvoří přibližně 36 procent všech živnostníků a podnikatelů. V řadě oborů však podniká podobný počet mužů i žen a v některých oblastech naopak převládají ženy. Ženy jsou přitom o něco více zastoupeny právě v oborech, kterých se dotkla jarní opatření proti šíření nového typu koronaviru,“ říká analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková. I to může být jedním z důvodů, proč ukončilo svoji živnost o něco větší procento aktivních žen než mužů.

Mezi hlavními obory jsou zástupkyně něžného pohlaví nejčastěji zastoupeny ve zdravotní a sociální péči, kde tvoří 70 % všech podnikatelů. Následuje vzdělávání s 66 % a prodej nemovitostí s 57 %. Například v diskutovaném ubytování a stravování jsou ženy zastoupeny 43 procenty s tím, že v ubytování, které bylo zasaženo plošněji, tvoří ženy 59 % živnostníků a ve stravování 41 %. Ženy tvoří většinu i u některých dalších profesí, jež musely zcela přerušit svoji činnost. Například mezi kadeřníky jich je 93 %, u činností pro osobní pohodu 74 % a mezi provozovateli cestovních kanceláří a agentur přesně dvě třetiny.

Ženy jsou optimistky

„Ženy podnikatelky, to však nejsou pouze masérky, kadeřnice či hoteliérky. Hodně žen podniká v obchodu či ve výrobě a najdeme je i v řadě typicky mužských profesích. Je ale pravda, že v těchto profesích častěji řídí své firmy a nepodnikají coby živnostnice,“ říká Helena Kohoutová, zakladatelka Ocenění Českých Podnikatelek a Podnikatelské platformy Helas, která propojuje inspirativní ženy-podnikatelky a širokou komunitu podnikatelů v Česku.

Helas provedl mezi podnikatelkami průzkum, který se věnoval právě dopadům současné situace na jejich podnikání a také tomu, jak vidí budoucnost svého byznysu.

„Z našeho průzkumu vyplynulo, že ačkoli pro ně uplynulé dva měsíce byly často nejnáročnějším obdobím v jejich podnikání, svoji budoucnost vidí často pozitivně. Většina žen však zároveň dodává, že bude velmi záležet na tom, jak se bude v tomto roce vyvíjet epidemiologická situace a případná omezení,“ doplňuje Helena Kohoutová.

Průzkum dále ukázal, že se podnikatelky často potýkaly především s nuceným uzavřením provozů nebo s výrazným propadem tržeb. Ne vždy také bylo jasné, jak zavést pravidla Ministerstva zdravotnictví do praxe, aby dávala smysl a byly splněny veškeré formality. Co se týče záchranných programů pro firmy, některé ženy je využily, ale většina spoléhá při záchraně svého byznysu sama na sebe.

„Ženy jsou nejen v podnikání zvyklé řešit najednou celou řadu krizových situací a spoléhat přitom samy na sebe. Samozřejmě, že některé firmy vedené  ženami některé z vládních programů využily, ale řada z nich spoléhá na své zdroje. Vysoké procento podnikatelek také bohužel nebylo schopno čerpat z „Covid“ programů, byť byl jejich byznys zcela paralyzován,“ upozorňuje Kohoutová.  

Průzkum se dotkl také problémů, které ženám způsobila domácí výuka. Podle Kohoutové se s tím ale vypořádaly celkem dobře. „Pro ty ženy, které mají školou povinné děti, to bylo velmi stresující období. Přesto z odpovědí vyplynulo, že většinou domácí výuku zvládaly díky technickým vymoženostem dobře. Některé ji dokonce uvítaly, protože podle nich otestovala kvalitu kantorů nebo pomohla dětem rozvíjet své silné stránky,“ uzavírá.

Redakčně upravená tisková zpráva CRIF – Czech Credit Bureau