English version
Eurospekticismus i populismus doprovází volby v Evropě již dlouhá léta a výjimkou nebude ani letošní rok. „Lze očekávat navýšení euroskeptických, populistických a nacionalistických stran v jednotlivých členských zemích, ať už se bude jednat například o Finsko, Dánsko či Itálii, uvedl pro EURACTIV.cz Jan Kovář, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů.
Itálie si svoji zkušenost zažila již v minulém roce při parlamentních volbách. V těch získaly protestní strany nadpoloviční většinu v obou komorách italského parlamentu. Tento rok čekají volby dvě severské země – Finsko a Dánsko.
Kriticky orientované strany mohou podle Kováře posilovat nejen na národních politických scénách, ale i ve volbách do Evropského parlamentu. Ty se uskuteční v letošním roce během 24. a 25. května.
Podobný pohled jako Kovář zastává i Jakub Janda, ředitel think-tanku Evropské hodnoty. „Pravděpodobně naroste počet křesel pro silně euroskeptické strany krajní pravice, které jsou většinou také silně pro-putinovské,“ upřesnil Janda.
Celkový počet europoslanců se po odchodu Velké Británie z Unie sníží. Ze současných 751 mandátů bude upraven na 705 poslaneckým míst. České republiky se úprava nedotkne a nadále si zachová svých 21 křesel.
Větší počet politických stran, které se do Evropského parlamentu po volbách dostanou, předpokládá i český byznys. „Zvýšený počet stran přinese i větší roztříštěnost názorů a postojů při přijímání evropských právních norem,“ uvedla Eva Veličková, tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podle Kováře však nárůst těchto sil, které budou možná vnímány jako nejsilnější v historii, neohrozí fungování europarlamentu. Ten by měl být i nadále schopný hlasovat a současně i bezproblémově zvolit nového předsedu Evropské komise. „Problém je v tom, že tyto strany jsou velmi často zaměřené na prosazování částečně nacionalistických národních zájmů a v tu chvíli je jakákoli kooperace na evropské úrovni poměrně problematická,“ vysvětlil Kovář.
Ačkoliv tyto strany mohou sdílet společné ideologické zázemí i euroskepticismus, bude jejich spolupráce omezena i při hlasování v EP. Strany se budou rozhodovat podle národních zájmů, a nikoliv podle zájmů dané frakce v europarlamentu, doplnil.
Velká koalice v europarlamentu přetrvá i nadále
Podle Kováře bude europarlament v následujícím volebním období fungovat i nadále na základě velké koalice, ať už mezi evropskými lidovci (EPP) a sociální demokracií (S&D), nebo navíc společně s liberální frakcí ALDE. Předpokládá, že tato koalice následně vytvoří dominantní politickou sílu v EP.
Velká koalice tak není v Evropském parlamentu novinkou. V současném volebním období ji tvoří dva nejsilnější poslanecké kluby, tedy evropští lidovci a sociální demokraté.
Sestavení velké koalice v letošních europarlamentních volbách předpokládá i Janda.
„Očekává se silný propad sociálních demokratů, což vede k nutnosti postavit příští koalici v EP na půdorysu lidovců, socialistů a liberálů. Důležitou otázkou také bude, kde se po volbách ocitnou Evropští konzervativci a reformisté (ECR), které opustí dominantní britští konzervativci,“ sdělil.
V případě slabého volebního výsledku velké koalice zde existuje možnost, že požádají o podporu právě konzervativní blok, upřesnil Janda.
Volební účast Čechů se při volbách do EP nezvýší, tvrdí analytik
K velkému zvýšení zájmu Čechů o volby do EP, podle Kováře nedojde. Volební účast Čechů v posledních volbách do Evropského parlamentu byla v roce 2014 pouhých 18,2 %.
Jedním z důvodu může být i nižší aktivita politických stran nebo médií, než je tomu například při volbách do Poslanecké sněmovny ČR, vysvětlil odborník. Lehkému navýšení účasti však může podle něj napomoci role Jana Zahradila (ECR), jakožto jednoho z kandidátů na post předsedy Evropské komise.
Volební účast Čechů tak v letošních volbách do europarlamentu odhaduje Kovář přibližně na 20 %. Podobná situace platí i v případě důvěry Čechů v instituci EP. Ani ta se podle Kováře nezvyšuje.
„Přijde mi, že v ČR přetrvává stav, kdy europarlament není lidmi vnímán jako důležitá instituce a příliš nevědí, co dělá. Velmi často vnímají české europoslance jako někoho externího, kdo je již odtržen od domácí reality,“ zhodnotil Kovář.
Podobu budoucí evropské integrace čeká změna
Další otázkou bude i podoba budoucí integrace EU. V květnu se uskuteční summit Evropské rady v rumunském Sibiu, kde se sejdou lídři členských zemí. Ti následně vyhodnotí agendu, která má za úkol reformovat evropskou integraci do budoucna, upřesnil Kovář.
Summit tak završí debatu o budoucím směřování Unie, kterou zahájila Evropská komise předložením tzv. Bílé knihy v březnu roku 2017. Dokument nabídl pět možných scénářů, kam by se mohla Evropská unie dále vyvíjet.
Jako důležité vnímá setkání i Veličková. Podle jejích slov se summit zaměří na priority pro období 2019 – 2024. Jednat by se mělo především o dalším rozvoji vnitřního trhu, který je klíčový pro fungování firem.
Pozornost by tak měla být zaměřena na plnou podporu volného pohybu zboží, služeb, kapitálu, osob a dat, dodala Veličková.
Velkou neznámou nadále zůstává brexit
Brexit bude důležitým okamžikem, ať už ke schválení dohody o vystoupení země z EU dojde, či nikoliv, zhodnotil Kovář.
O brexitové dohodě bude v úterý 15. ledna hlasovat britský parlament. O „rozvodové smlouvě“, která má upravit vzájemné vztahy mezi Velkou Británií a Unií, měl britský parlament hlasovat už v prosinci minulého roku. Hlasování však bylo odloženo z důvodu obav nedostatečné podpory ze strany britských zákonodárců.
„Pokud dojde ke schválení dohody, budou důležitá vyjednávání jak v tomto, tak i v příštím roce. Jednání by se dotkla především podoby budoucích vztahů mezi Velkou Británií a Unií,“ upřesnil.
Výsledek brexitu je důležitý i pro samotnou Českou republiku, neboť Británie představuje jednu z pěti hlavních zemí, kam ČR vyváží své zboží, doplnil Kovář.
Na hrozbu tvrdého brexitu, tedy vystoupení země z EU bez dohody, upozornila i Veličková.
„Svaz průmyslu i další zástupci evropského byznysu dlouhodobě obě strany vyzývají, aby předešly tomuto chaotickému scénáři, který by firmy velmi poškodil,“ sdělila.
Debata na téma právní stát
Zajímavá bude debata o právním státu, zejména pak v souvislosti s Polskem nebo Maďarskem, uvedl Kovář.
Evropská komise již delší dobu obě země vnímá jako subjekty, které porušují zásady právního státu. V případě Maďarska byla problémová zejména podoba zákona o azylu a navracení uprchlíků. Polsko si pak svoji kritiku získalo rovněž v souvislosti s vydáním zákona, který měl snížit věkovou hranici pro odchod do důchodu u soudců Nejvyššího soudu. „Důležité bude, zda dojde k větším střetům mezi Poláky či Maďary a Evropskou komisí, upřesnil Kovář.
V případě eskalace by podle něj mohlo dojít až na aktivaci článku 7 Smlouvy o EU. Článek umožňuje pozastavit hlasovací práva členské zemi EU, která vážně porušuje principy Unie, ať už se jedná o demokracii, svobodu, či respektování lidských práv a základních svobod.
Otázkou zůstává, zda nebude reformován i samotný systém pozastavení hlasovacích práv. V současnosti je nutná shoda všech zemí, aby mohlo dojít k jejich pozastavení, doplnil Kovář. Při hlasování by tak Polsko nevystupovalo proti Maďarsku a naopak, protože řeší stejný problém, vysvětlil.
Kovář však dodal, že se již objevila možnost, jak systém reformovat. Země, která sama porušuje právní stát, by nemohla hlasovat o uvalení sankcí na jiného člena. To by nakonec posílilo možnost, aby taková země reálně přišla o svá hlasovací práva.
Na jednání o víceletém finančním rámci by mělo dojít co nejdříve
Kovář dále upozornil na důležitost vyjednávání o víceletém finančním rámci pro období 2021 – 2027. Jednání ovlivní i samotnou ČR. V novém programovém období hrozí, že Česko dostane méně peněz jak na politiku soudržnosti, tak i zemědělskou politiku. „Původní plán byl, aby se jednání uskutečnila před volbami do europarlamentu, ale to se zatím za posledních 15 let nepovedlo ani jednou. Pravděpodobně se to nepodaří ani tentokrát,“ okomentoval.
Na výhodu brzkého ujednání podoby nadcházejícího víceletého finančního rámce poukázala i Veličková. „Pokud se instituce nedohodnou do evropských voleb, bude ohroženo zahájení finančních programů už v roce 2021. EU by tak ztratila jeden rok investic ze společného rozpočtu,“ vysvětlila.
