English version
V příštím roce začne platit povinnost podnikatelů oznámit finančnímu úřadu přeshraniční transakce, u nichž hrozí, že by mohly být vyhodnoceny jako krácení daně. Povinnost ale nakonec ponese jen sám poplatník, ne jeho daňový poradce. Na tuto i další novinky v oblasti daní se zaměřily dvě konference, které na počátku prosince tradičně uspořádala společnost Rödl & Partner. V Praze se setkání daňových poradců a advokátů konalo v centru Mánes, v Brně v hotelu Courtyard by Marriott. Celkem se obou konferencí zúčastnily téměř dvě stovky účastníků.
Ze změn, které čekají daňový systém v roce 2020, dominovalo jedno téma: Jak se v Česku promítne směrnice DAC 6. Tou chce Evropská unie získat přehled o přeshraničních transakcích, kterými si firmy optimalizují daně. Do českého prostředí požadavky směrnice přenese novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Ta nyní čeká v Poslanecké sněmovně na schválení.
Směrnice pochopitelně míří hlavně na podezřelé obchody. Povinnost oznámit transakci prostřednictvím speciálního formuláře finančnímu úřadu ovšem vznikne za určitých okolností i při zcela standardních obchodech „Řekněme, že podnikatele napadne, že by si mohl optimalizovat daně pořízením firmy na Kypru,“ uvedl na pražské konferenci příklad Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu ČR. Podle okolností podnikatel s pomocí daňového poradce vyhodnotí, zda obchod podléhá oznamovací povinnosti. „Rozhodujícím rysem bude, pokud jediná nebo hlavní výhoda, která firmě vznikne, bude výhoda daňová.“ pokračuje Šimka. Povinnost nevzniká, pokud by pořízením společnosti na Kypru sledoval podnikatel širší škálu přínosů. Oznámenou transakci správce daně zhodnotí, a pokud shledá, že obchod vykazuje znaky krácení daně, může poslat na firmu kontrolu.
Dva roky v šuplíku
Návrh má ale problematická místa. Neexistuje žádná povinnost, aby finanční úřad na oznámení reagoval, není možné ani požádat o závazné stanovisko k tomu, zda se na transakci oznamovací povinnost vztahuje. „Hrozí, že oznámení bude ležet někde na úřadě dva roky v šuplíku, a pak najednou přijde do firmy kontrola,“ říká advokátka Monika Novotná. „Měla by existovat určitá jistota pro poplatníka, že když oznámení řádně podá a nedostane se mu od finančního úřadu žádné negativní reakce, transakce je v pořádku.“
Problémem je také určitá retroaktivita zákona, která je přímo uložena směrnicí DAC 6. „Povinnost by měla nabýt účinnosti od 1. července příštího roku. Lhůta pro oznámení bude 30 dní od zahájení transakce. Ovšem pozor – zpětně se povinnost vztahuje i na transakce, u nichž první krok proběhl už po 25. červnu 2018,“ upozorňuje Monika Novotná.
Nežalovat na klienta
Dalším sporným rysem novinky je obava právníků, aby ohlašovací povinnost neprolomila respekt k profesnímu tajemství, tedy povinnosti mlčenlivosti advokátů nebo daňových poradců. „Bojujeme za to, abychom nemuseli na naše klienty za jejich zády žalovat úřadu,“ vysvětluje advokát Petr Novotný.
Soudce Karel Šimka říká, že pozoruje jakousi erozi majetkového tajemství. V současném návrhu byla naštěstí námitka právníků nakonec zohledněna. „Díkybohu se podařilo do té směrnice – nemalou měrou i díky vyjednávání českých zástupců – už na úrovni Evropské unie zakotvit specifické postavení daňových poradců a advokátů. Ti si budou moci uchovat ono základní tajemství, které je s jejich oborem tradičně spojeno,“ říká Šimka. Právník tedy nebude mít povinnost sám informovat úřad. Pouze upozorní svého klienta, pakliže bude obchod podléhat oznamovací povinnosti. Ta ale bude nakonec jen na samotném poplatníkovi.
Podle soudce Karla Šimky je neustálý úbytek soukromí či hrozba narušení diskrétního vztahu mezi právníkem a jeho klientem problematickým trendem. „Nazývám to erozí majetkového tajemství. V poslední době postupně ubývá tajemství ve všech sférách společnosti. Na internetu, třeba i u novinářů ve věci utajeného zdroje informací,“ pokračuje soudce. „Přitom soukromí je aspektem svobody. Čím více se vzdáváte soukromí, tím více se vzdáváte svobody,“ upozorňuje.
Daně rostou
Řečníci na konferenci zmínili i některé další novinky, které příští rok v daních přinese. Na jednu stranu je to implementace takzvané. ATAD směrnice, která je zaměřena proti agresivnímu daňovému plánování, a na stranu druhou změny, které mají přinést vyšší příjmy veřejných rozpočtů. V oblasti daně z příjmů je vyšší zdanění navrženo u výher z hazardních her a rezerv pojišťoven.
Daňová poradkyně Martina Šotníková dále připomněla, že naopak nižší zdanění přináší opětovné zvýšení stropu pro odečtení paušálních výdajů u živnostníků a OSVČ až na hranici příjmu ve výši dvou milionů korun. „Finanční správa zkouší, jestli živnostníci dávají pozor. Ty podmínky pro paušální výdaje se mění opravdu každý rok,“ glosovala Šotníková. Ministerstvo financí v uplynulých letech nejprve limit snížilo na milion korun ročně a omezilo také uplatnění slev na manželku či manžela a zvýhodnění na děti. Tyto výhody nyní vrací. „Přesnější označení změny tak není zvýšení limitu, ale jeho vrácení na úroveň roku 2015.“
DPH je pod vlivem Evropské unie
Daňová poradkyně Klára Sauerová se zabývala změnami, které nás v roce 2020 čekají v oblasti daně z přidané hodnoty. Za nejzásadnější informace pro tuto chvíli označila skutečnost, že pro prokazování osvobození od DPH by mělo i nadále být možné využít i jiných důkazních prostředků než určených nařízením ke quick fixes a že režim konsignačních skladů bude stejně jako dosud fungovat jako volitelný (ne povinný).
Někteří přítomní na konferenci nadzvedli obočí při zmínce o zavedení plošného reverse-charge režimu pro všechna zdanitelná plnění nad 17 500 eur. „Rada Evropské unie jej České republice schválila, ale přesný termín zavedení je stále předmětem diskusí s ohledem na aktuální časové omezení do 30. června 2022.“ Klára Sauerová dále informovala, že očekávaný definitivní DPH režim je zatím doslova v nedohlednu a připomněla jednu pozitivnější změnu pro spotřebitele. „Od 1. ledna 2020 klesá sazba DPH na teplo a chlad z 15 na 10 procent.“
Berňáky přitvrdily
Advokát Jakub Šotník komentoval rostoucí přísnost Finanční správy. „Nejvyšší státní zastupitelství vydalo zajímavou statistiku. U subjektů s doměrkem na dani přes 50 tisíc korun, což je hranice pro trestný čin, bylo loni podáno trestní oznámení už v 85 procentech případů. Rok před tím dokonce v 90 procentech.“
Daňový poradce Petr Tomeš podotýká, že se zvedla také úroveň kontrol. „V poslední době roste kvalita daňových kontrolorů. Je znát, že jsou dobře proškoleni. Zároveň se rozšiřuje okruh transakcí, které berňák dnes již standardně kontroluje. Vysoké daňové doměrky a počet kontrol v oblasti převodních cen jsou způsobeny také rozšířenou oznamovací povinností daňových subjektů a aktivní mezinárodní spoluprací české finanční správy se svými zahraničními kolegy,“ uvádí Petr Tomeš.
Petr Novotný poukazuje na to, že daňová zátěž v poslední době vzrostla. Složená daňová kvóta v příštím roce kvůli změnám například u některých spotřebních daní dosáhne až 35,9 procenta, což je nejvyšší úroveň za posledních deset let. „Vláda deklarovala, že chce ve svém programovém období snižovat daně. Zatím to ale rozhodně nepozorujeme. Naopak roste počet povinností kladených na poplatníka,“ říká Petr Novotný. „Přitom máme stále deficitní rozpočet i v dobách velkého hospodářského růstu. Důvodem jsou vysoké mandatorní výdaje, hlavně výdaje na sociální politiku. Bohužel tím nezatěžujeme pouze stávající rozpočet, ale hlavně budoucí rozpočty generací, které přijdou po nás,“ dodává advokát.
Tomáš Stingl
