KPMG: Odhad prodeje elektroaut klesl, trvá strach o dodávky

Současně ale výrazně posílila víra, že v globálním autoprůmyslu v příštích pěti letech poroste ziskovost. Stoupne také význam smluvní výroby a přímého a online prodeje. Zákazníci si auto vyberou hlavně podle výkonu a značky. Vyplývá to z 23. ročníku průzkumu GAES od poradenské společnosti KPMG, která vyzpovídala 915 manažerů autoprůmyslu působících ve 29 zemích včetně Česka.

GAES porovnával sentiment v roce 2022 oproti roku 2021. Celkově v sektoru znatelně posílil optimismus, navzdory ruské invazi na Ukrajinu a inflací oslabené kupní síle domácností. 83 % respondentů věří ve vyšší ziskovost v příštích pěti letech, zatímco předloni takto odpovědělo pouze 53 %. Podíl optimistů mezi dotázanými z Česka dosahuje 83 %. V Německu, pro nás klíčovém, je to dokonce 87 %. V minulém průzkumu přitom mezi německými manažery sdílelo víru v růst zisků jen 49 %.

Zisky si dotázaní neslibují jen od prodejů aut, ale i od poprodejních služeb. 62 % vyjádřilo silné přesvědčení, že zákazníci budou ochotni platit měsíční poplatky za pokročilé asistenční systémy řidiče nebo za softwarové služby, které pomohou s nabíjením elektromobilů či analýzou stavu vozu. Další zdroj příjmů vidí oslovení v množství dat, které generují provoz vozů umožňujících konektivitu.

Tato data otevírají automobilkám možnost získat podíl na trhu s autopojištěním. 46 % manažerů předpovídá, že automobilky uzavřou partnerství s pojišťovnami, a 44 % očekává, že budou pojistitelům data prodávat. Pouze 7 % míní, že automobilky zkusí pojišťovnám přímo konkurovat.

Oproti předloňsku se téměř zdvojnásobil (z 11 na 21 %) podíl manažerů označujících za extrémně pravděpodobné, že v příštích letech odprodají (některé) nestrategické části svých podniků. Důvodem je potřeba získat prostředky na masivní investice, které si změny na trhu vynucují.

Nástup Číny jako memento pro Evropu

Předloni GAES předpovídal rychlejší prosazování elektromobilů. Podle tehdejších odhadů měl jejich podíl na celosvětových prodejích nových vozů v roce 2030 dosahovat 20 až 70 %. Loni ale respondenti toto rozpětí snížili na 10 až 40 %. Důvodem poklesu je očekávání výrazně nižších prodejů v zemích jako Indie, Japonsko a Brazílie. Odhady prodejů se ale znatelně ponížily i v Evropě a USA. Předloni se v západní Evropě předpokládané rozmezí pohybovalo mezi 30 až 70 %. Loni toto rozpětí činilo už jen 10 až 30 %, a to navíc za celou Evropu. Odhad vztahující se pouze k Česku průzkum neobsahuje.

Na druhou stranu je však nutné dodat, že nástup elektromobilů výrazně ovlivňují politici a regulátoři. Pokud se rozhodne o přijetí emisní normy EURO 7 ve stávajícím nebo jen mírně změkčeném znění, budou muset automobilky urychlit zavádění elektromobilů i v segmentech, kde se zatím nevyplácí. A celý dodavatelský řetězec se tomu bude muset přizpůsobit.

Na pomyslný plyn elektromobility také stále více šlape Čína, která se oproti nedávné minulosti nesoustředí pouze na svůj domácí trh, ale stále více se profiluje i jako významný exportér. Její šance jsou přitom právě v elektromobilitě, kde kontroluje nejen výrobní kapacity, ale i celý dodavatelský řetězec od surovin až po finální auta, která navíc i sama vyvíjí. Může tak obsazovat nové trhy na úkor tradičních evropských automobilek, což dále oslabí pozici evropského automobilového průmyslu.

V samotné Evropě se zatím setkáváme pouze s prvními vlaštovkami čínské expanze, o to rychlejší však může být nástup čínských elektroaut v následujících letech. Varovným signálem je lednová zpráva, že exporty aut z Číny loni překonaly exporty z Německa. Čína se tak stala druhým největším světovým vývozcem a dotahuje se na první Japonsko.

Častější veřejné dobíjení elektromobilů

Na přibližně 60 % zůstává podle GAES podíl manažerů přesvědčených o tom, že i bez jakýchkoliv dotací se (výrobní) náklady na elektromobily do roku 2030 sníží na úroveň vozů se spalovacím motorem. Podle pětiny dotázaných bude této parity dosaženo až kolem roku 2035. Na 21 %, tedy trojnásobně oproti předloňsku, vzrostl podíl oslovených nepodporujících vládní dotace na nákup elektromobilu. Takovéto dotace vyplácí svým občanům například Norsko, Německo, Rakousko a Francie.

Z 30 na 23 % se snížil podíl manažerů, podle kterých budou majitelé své elektromobily dobíjet hlavně ve vlastních domovech. Počítá se totiž s častějším dobíjením u veřejných dobíjecích stanic, v práci nebo na ulici. Tento posun souvisí s nárůstem objemu státních prostředků investovaných do rozvoje dobíjecí infrastruktury. Z českých respondentů jich 34 % věří, že lidé budou nejčastěji dobíjet u veřejných nebo soukromých dobíjecích stanic. Dalších 13 % předpovídá, že dobíjet budou hlavně v práci a podle 9 % na ulici.

Rozhodne výkon a značka

Ve výhledu do roku 2030 respondenti jako předloni očekávají, že americká automobilka Tesla zůstane lídrem na trhu elektromobilů. Předpokládaným velkým skokanem je americký Apple, který se v odhadovaném pořadí vyšvihl na čtvrtou pozici z předloňské deváté. Technologická společnost Apple přitom ještě žádný elektromobil nevyrobila ani neprodala. Spekuluje se ale, že na tento trh brzy vstoupí.

Podle GAES bude v příštích čtyřech letech uvedeno na světový trh až 160 nových modelů elektromobilů. Ve většině zemí zůstane nabídka široká i v kategorii vozů se spalovacími motory. Očekává se, že z této záplavy možností si zákazníci budou vybírat hlavně podle jízdního výkonu. Výkon za nejdůležitější faktor při nákupním rozhodování označilo 80 % manažerů, oproti 71 % předloni. O 6 % pak v průzkumu narostl význam značky a image vozu.

GAES znovu potvrdil, že posílí přímý prodej na úkor dealerů. Dotázaní si myslí, že do roku 2030 automobilky samy prodají kolem 34 % nových vozů rovnou konečným zákazníkům, kteří budou automobily nakupovat stále více na internetu. Oslovení zároveň předpovídají, že vozy začnou nabízet i tradiční hráči v e‑commerce. Jako předloni i nyní 78 % respondentů věří, že se do roku 2030 bude prodávat online většina nových vozů. Z českých manažerů takto odpovědělo 67 %.

Výrobci investují do dodavatelů

Zhruba polovina dotázaných vyjádřila velké nebo extrémní znepokojení ohledně plynulosti dodávek všech osmi komodit a dílů, na které se průzkum ptal. Tyto komodity a díly zahrnují lithium, polovodiče, ocel, hliník, měď, fosilní paliva, elektrické součástky, speciální lehké materiály jako titan či hořčík, elektroocel i jiné speciální kovy a také skandium a další prvky vzácných zemin. Přičemž lithium i elektroocel jsou klíčové pro výrobu elektromobilů.

Odpovědí na nejistotu dodávek je vícero. Většina firem hledá alternativní dodavatele a dodavatelské kanály, ideálně z méně vzdálených a stabilních států. Nebo zahraniční aktivity vrací zpět do svého regionu či přímo domovské země. Zkracování a diverzifikace výrobně‑dodavatelských řetězců ale není jedinou cestou. Část výrobců navyšuje bezpečnostní zásoby, nebo usiluje o získání podílů u svých hlavních dodavatelů.

Další výrobci se snaží zakládat mezinárodní aliance s cílem posílit vlastní pozici v odběratelsko‑dodavatelských vztazích. Rozšiřuje se také smluvní výroba vozidel. 76 % oslovených věří, že automobilky mohou uspět i tehdy, když výrobu přenechají třetí straně. Například americké automobilce Fisker vyrábí její modely tchajwanská firma Foxconn a rakouská společnost Magna Steyr.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Jan Linhart, partner KPMG odpovědný za automobilový sektor