V rámci Odpovědné aktivity roku je oceňována konkrétní aktivita, která kdekoli v ČR vedla ke zlepšení života obyvatel nebo přispívá ke zlepšení prostředí v lokalitě. Odpovědná aktivita roku je součástí srovnávacího výzkumu Místo pro život a o jejím výsledku rozhoduje v hlasování kolegium.

Vítězí Zachraň jídlo

Česká nezisková organizace Zachraň jídlo byla založena v roce 2013 a jejím cílem je omezit plýtvání potravinami v celém řetězci – od zemědělců, přes obchody a restaurace až po domácnosti. Pracuje s veřejností, institucemi i politiky, aby se systémově snížilo množství vyplýtvaného jídla. Ukazuje lidem, jak správně skladovat, spotřebovat a vařit z přebytků nebo z potravin, které by se jinak vyhodily. Organizace spolupracuje intenzivně rovněž s obchody a výrobci. Pomáhá nastavovat procesy, aby se více potravin darovalo charitám.

V Evropské unii totiž připadá na jednoho člověka 127 kg potravinového odpadu za rok. Nezisková organizace Zachraň jídlo se podílela na tom, aby velké obchody v České republice měly povinnost darovat neprodané potraviny potravinovým bankám. Díky darování potravin mají potravinové banky více jídla pro lidi v nouzi. Společensky učí lidi vážit si jídla, přemýšlet o původu potravin a podporuje solidaritu. Jejím největším současným projektem je iniciativa Zachraň oběd.

„Zjistili jsme, že čísla jsou příliš vysoká na to, abychom to nechali být. Vytvořili jsme celý proces, aby se hotová jídla, která by jinak letěla do koše, dostala lidem v nouzi. Těší náš, že se nám s projektem daří hodně růst a rozšiřovat do celé České republiky,“ říká ředitelka Zachraň jídlo Michaela Číhalíková Straková.

Nejlepším Místem pro život je Jihočeský kraj, následují Královéhradecký a Zlínský kraj

„Problematika plýtvání jídlem je aktuální pro celou naši současnou civilizaci. Pro to i naše společnost se svým dodavateli stravování nastavuje nové standardy. A nejinak to je i v našem osobním životě. Ve skutečnosti se tento trend může promítnout i do dalších oblastí našeho života. Jedině tak můžeme odolávat tlaku na zvyšující se spotřebu materiálových zdrojů,“ okomentoval výsledky za partnera srovnávacího výzkumu Místo pro život Milan Mika, vedoucí oddělení Marketing, ÚJV Řež.

Výzva Pěšky do školy skončila druhá

Jedná se o kampaň Pěšky do školy propagující pěší docházku dětí do školy namísto každodenního dovážení autem rodiči. Podporuje pohyb žáků, který je v mladé generaci nedostatečný, cestou do školy se utužují kamarádské vazby a snižuje se dopravní zátěž kolem škol. Školy si vyberou dny, kdy děti (a rodiče) budou docházet do školy pěšky, na kole, koloběžce, nebo část cesty nahradí pěší chůzí.

Školy či třídy soutěží, která bude „nejvíce chodit“ nebo využívat aktivní dopravu. Děti mohou získávat odznaky, diplomy a malé odměny. Organizátoři kampaně poskytují školám průvodce, nápady, jak uspořádat pěší den, jak zapojit rodiče, jak komunikovat změny a jak řešit bezpečnost. Projekt hájí chůzi jako nejlepší způsob dopravy na krátkou vzdálenost.

Hradec Králové je celorepublikovým vítězem výzkumu Město pro byznys 2024

Za více než 30 let existence dosáhla organizace mnoha úspěchů,  systémových změn a konkrétních stavebních úprav, které zlepšily životní prostředí a každodenní situaci chodců. Výzvy Pěšky do školy se účastní aktuálně téměř 600 škol. Akce motivuje k pohybu a utváření bezpečnějšího okolí škol. Výzva probíhá po celé republice v rámci Evropského týdne mobility.

Bronz bere Sanitka přání

Projekt Sanitka přání je charitativní iniciativa, jejímž cílem je umožnit nevyléčitelně nemocným klientům a obecně lidem se závažným zdravotním omezením, aby si splnili své přání, které by bez pomoci nemohli uskutečnit. Existuje specializované sanitní vozidlo vybavené pro pohodlnou jízdu i pro osoby s omezenou pohyblivostí. To zahrnuje široké lůžko, případně doplňky jako kávovar, panoramatický výhled a další vybavení, které zpříjemňuje cestu. Posádku tvoří zdravotnický personál, a pokud je třeba, i lékař.

Klienti si přejí například návštěvu milovaného místa, setkání s blízkými, účast na kulturním, sportovním nebo vzdělávacím vyžití, případně cestu do zahraničí, pokud to zdravotní stav dovolí. Pro lidi, kteří jsou vážně nemocní nebo mají velká omezení, může být splnění přání velkým emocionálním povzbuzením. Projekt pomáhá zachovat důstojnost tam, kde jinak zdravotní stav velmi omezuje možnosti.

Rozhovor s vítězkou za rok 2025

Kde se nejvíce plýtvá potravinami? Čemu všemu se Zachraň jídlo věnuje? Rozhovor poskytla ředitelka organizace Michaela Číhalíková Straková.

Jak byste představila Zachraň jídlo?

Jsme nezisková organizace fungující už 13 let. Naším cílem je v České republice snížit plýtvání potravinami. Abychom toho dosáhli, děláme buď edukativní aktivity nebo jsme se přehoupli i do systémových změn. Najdeme si na základě dat místo, kde se z našeho pohledu zbytečně plýtvá potravinami a snažíme se systémovou změnou dospět k tomu, aby k plýtvání nedocházelo v takové míře.

Z počátku jsme například jezdili na pole paběrkovat plodiny, které by se zaoraly. Později jsme se postarali o to, aby v některých supermarketech bylo možné koupit křivou, ne úplně esteticky krásnou, zeleninu. Dále aby DPH z darovaných potravin bylo na nule, až po náš současný největší projekt, který vedeme už 5 let a který se jmenuje Zachraň oběd.

Jak vznikl?

Vznikl na základě průzkumu ve veřejném stravování, kolik jídla se na konci výdeje vyhodí. Zjistili jsme, že čísla jsou příliš vysoká na to, abychom to nechali být. Vytvořili jsme celý proces, aby se hotová jídla, která by jinak letěla do koše, dostala lidem v nouzi. Letos jsme do projektu zapojili i školní jídelny.

Je v tom hodně práce i s ministerstvy, zřizovateli škol, komerčními subjekty. Máme vyvinutou mobilní aplikaci, je to o spolupráci napříč sektory. Jen díky spolupráci se může udát nějaká změna. Těší nás, že se nám s projektem daří hodně růst a rozšiřovat do celé České republiky.

Je zachraňovat jídlo vaše původní myšlenka?

Je to naše původní myšlenka. V zahraničí samozřejmě takovýto projekt funguje, ale každá země má jiné zákony, jiná hygienická pravidla. Bylo to tedy hledání možností vyloženě v českém prostředí. Nejprve jsme přemýšleli, že by jedna jídelna darovala několika charitativním organizacím, řešili jsme logistiku.

Výzkumný tým Mendelovy univerzity v Brně rozšiřuje zkoumání plýtvání potravinami i na další města ČR

Řešili jsme, jestli by jídlo na konci výdeje nešlo zchladit, což v roce 2020 možné nebylo, takže jsme se postarali o to, aby skrz ministerstvo zemědělství došlo ke změně vyhlášky. V současné době už je možné jídlo zchladit a darovat ho. Systém postupně vznikal a nedá se říci, že by to bylo něco, co existuje někde jinde. Podmínky jsou různé.

Kdo jsou koncoví příjemci?

Jsou to různé typy charitativních organizací, azylové domy, místa, kde žijí lidé s postižením, senioři, maminky samoživitelky, ale i lidé bez domova. Snažíme se vybrat organizaci, která je co nejblíže dané jídelně. Celý proces je nastaven co nejvíce ekologicky. Nejbližší charitativní organizaci, která má zájem a možnost hotové jídlo přijímat, propojíme na darující jídelnu. Máme na to zmiňovanou mobilní aplikaci Zachraň oběd, která je vyloženě určena B2B segmentu.

Propojí se a skrz aplikaci probíhají informace. Jídelna tam dá typ jídla, alergeny, počet, charita má třeba půl hodiny dopředu informace k dispozici. Zaměstnanci charitativních organizací si většinou pro jídlo sami dojedou. Jídlo si přebírají ve vratných obalech. Je tam koloběh mezi jídelnou a organizací a z našich zkušeností víme, že když mezi nimi vznikne bližší komunikace, tak vznikne vztah, který je plnohodnotný a silný. Je to forma partnerství. Vnímáme to, že je to úplně to nejsilnější, co může být.

O jaké objemy jídla se jedná?

Samotný proces darování byl spuštěn v roce 2022, takže v současné době fungujeme už čtvrtým rokem. Nyní se daruje každý měsíc přes 3 000 porcí. Některé charitativní organizace dostávají jídlo z více jídelen, protože jsou větší. Zároveň víme, díky tomu, že jsme v letošním roce napojili i školní jídelny, že tam toho zbývá více než v komerčních jídelnách. Takže je jasné, že to číslo bude narůstat, zájem tam je.

Chodí nám poptávky, trh už o tom začíná vědět, ale ne zdaleka všichni to znají. Na webu www.zachranobed.cz, který je k tomu určený, máme veškeré materiály. Ten, kdo se chce připojit, tak si najde jak připravené smlouvy, tak popsaný přesný postup. V nejbližších měsících budeme vydávat veřejnou mapu všech sociálních služeb, které je možné oslovit s nabídkou zbylých pokrmů. V případě, kdyby byl proces pro ně něčím složitý, tak se nám můžou ozvat a my jim rádi se zapojením pomůžeme.

Jak je to se supermarkety, zákonnými možnostmi a podobně?

Ta problematika je široká a dotýká se velkého množství míst. Je pro nás kolikrát těžké soustředit se na jednu aktivitu, které dávat energii. My nejsme zase tak velký tým. Je nás devět, a ne všichni pracují na plný úvazek. Musíme si hlídat svoje zdroje a svoji energii. Hodně se teď zaměřujeme právě na projekt Zachraň oběd. Problematiky zemědělství a supermarketů jsme se dotýkali na začátku existence našeho spolku.

Dnes se zaměřujeme více edukativně, ať už ve spolupráci se supermarkety nebo výrobci, kde se snažíme skrze ně dosáhnout na spotřebitele tak, aby doma neplýtval. Pokud se podíváte na data ohledně toho, kdo nejvíce potravinami plýtvá, tak je to právě spotřebitel, který plýtvá 55 % toho, co se celkově vyplýtvá, ačkoli si lidé často myslí, že největšími plýtvači jsou právě supermarkety nebo restaurace, protože tam podvědomě vidí, že tam je jídla mnoho.

Jak konkrétně chcete snižování v plýtvání domácností dosáhnout?

Na stránkách Zachraň jídlo máme recepty a nabídky toho, co má spotřebitel udělat, aby si našel svoji cestu k tomu, aby plýtvání trochu omezil. Ať už to jsou rady, jak správně nakupovat, jak správně skladovat, jak změřit porce, jak rozumět informacím na obalech. Dále v případě uvařeného jídla, co můžu dát do mrazáku, co tam naopak nepatří, jestli se ze suroviny dá uvařit nějaké jiné jídlo a podobně. A aktivita, která je pro nás také důležitá, je vzdělávání dětí.

Jsme aktivní v projektu cirkulárních škol, kde se snažíme dětem ze základních škol v Praze a Středočeském kraji předávat znalosti a zkušenosti s tím, co to znamená neplýtvat potravinami. Předat jim zvyky a pobídky, aby nad tím samy přemýšlely. A máme za sebou velký výzkumný projekt o množství vyplýtvaných potravin v domovech pro seniory. Tam data jsou také velmi alarmující, takže bych si přála, abychom se zaměřili i na tuto oblast. Vizí, kam bychom se mohli vrhnout, je moc, ale musíme na to postupně.

Redakčně upravená tisková zpráva projektu Místo pro život