Omezování dovozu farmaceutických výrobků v Alžírsku

Farmaceutický sektor je v Alžírsku považován za strategický a navzdory plošnému zrušení omezujícího investičního pravidla 49/51 u společných podniků bylo toto pravidlo ve farmaceutickém sektoru zachováno.

V duchu významnosti tohoto sektoru bylo také založeno vlastní ministerstvo farmaceutického průmyslu a od února 2021 se na tento sektor vztahuje další nová regulační vyhláška, která má podpořit tuzemskou farmaceutickou výrobu. Nové nařízení představuje oborovou příležitost zejména pro české vývozce chemických prvků pro výrobu léků, či vlastních výrobních linek nebo ochranných prostředků.

Ministr farmaceutického průmyslu A. Benbahmad se nechal slyšet, že posílení tuzemských investic ve farmaceutickém průmyslu zůstává prioritou. Ostatně v roce 2020 se na alžírském trhu obchodovalo 320 v tuzemsku vyrobených léků. Ministerstvo společně s Institutem pro informatiku nechalo vystavět databázi, ve které nyní digitálně spravuje program dovozu a registrace léčiv, který eviduje průběh registračního řízení a celonárodní stav zásob.

Taktéž si stanovilo akční plán o osmi osách, které zmiňují kompletní revizi legislativy sektoru, zavedení organizační struktury, zavedení Agentury ANPP, která má za úkol regulovat aktivitu farmaceutických společností, rozvoj farmaceutického průmyslu, regulaci trhu, obnovení strategického dohledu, odlehčení administrativy a digitalizace. Z organizačního hlediska tak vzniklo šest ředitelství: ředitelství pro výrobu, rozvoj průmyslu, podporu exportu a výzkumu, farmaceutických aktivit a regulace, informačních systémů a dokumentace, stejně tak jako strategického dohledu.

Alžírská centrální banka vůči dovozcům dlouhodobě uplatňuje princip zvaný domiciliation – detailní prověřování solventnosti dovozce, jeho vazby na jeho alžírské klienty apod. Celý proces trvá přibližně 3 měsíce a v širším smyslu jde o prevenci devízových úniků z Alžírska, kdy v minulosti řada místních obchodníků masivně vyváděla svůj kapitál, což je jeden z faktorů, který zemi přivedl do ekonomické krize.

K domiciliaci se nyní přidala žádost o regulační atestaci vydávanou sekcí farmaceutického průmyslu alžírského ministerstva průmyslu. Žádost bude nutně obsahovat plán dodávek zboží na stanovený rok, pro forma fakturu pro potřeby domiciliace, stav skladu ke dni podání žádosti, formulář celní správy D10 ve vztahu k předešlým dodávkám stejně jako potvrzení o domicialiaci předešlých dodávek,  včetně objednávek zdravotnických zařízení.

Alžírské ministerstvo průmyslu a příslušná sekce pod vedením Drifi Khoudir dostala od prezidenta Tebbouna za úkol snížit objem dovozu zdravotnických pomůcek a léčiv o 400 milionů USD do konce roku 2020. Prezident Tebboune mínil tímto krokem zajistit rozvoj alžírského farmaceutického průmyslu, ale také naprosto neskrývaně ochránit konkurenceschopnost alžírské farmaceutické firmy Saidal, která ještě před vypuknutím pandemie držela 30 % trhu. A v důsledku uvolnění dovozu po dobu několika měsíců se její podíl na trhu s léčivy snížil na pouhých 10 %.

Navazující vyhláška platná od roku 2021 předkládá povinnost registrovat nově veškerá léčiva na základě nového formuláře u Národní agentury pro farmaceutické výrobky (ANPP). Nejtvrdší dopad má nařízení na importéry-distributory, protože léčiva od teď mohou registrovat přímo koncoví zákazníci tj. zdravotnická či farmaceutická zařízení.

Zdánlivě drakonická opatření přesto umožnila v loňském roce vydání téměř 5 500 registrací a od začátku roku 2021 bylo nastaveno dalších 500 programů pro dovoz léků. Plán radikálně zredukovat výdaje na dovoz léčiv a zdravotnických pomůcek se sice naplnit nepodařilo, avšak neovlivněn zahraniční konkurencí alžírský farmaceutický průmysl zaznamenává další úspěchy.

Začátkem roku 2021 bylo uzavřeno partnerství mezi alžírskou farmaceutickou firmou Saidal a dánským výrobcem léčiv Novo Nordisk, které tak zahájí výrobu inzulinu k léčbě v Alžírsku vůbec nejrozšířenější choroby diabetu, a v roce 2022 by tak mělo být Alžírsko ve výrobě inzulinu zcela soběstačné. Nemluvě o exportním potenciálu, který by mohl generovat až 400 milionů USD ročně.

Od loňského roku také firma Frater Razes vyrábí lék Varenox na léčbu trombóz a embólií, a to v objemu 75 000 jednotek denně – ten by tak státní pokladně měl ušetřit 60 mil. USD. V listopadu 2020 bylo také podepsáno partnerství mezi Saidalem a americkou firmou Pfizer, jehož výsledkem má být výroba onkologických léků s vysokou přidanou hodnotou. Saidal se dále zaměří na výrobu onkologických léků i v rámci partnerství s jihokorejskou firmou CKD OTTO.

Alžírské firmy pod tíhou pandemie také významně posílily výrobu ochranných masek, kdy je nyní v zemi 1 635 výrobců, kteří denně vyrobí až 3,7 milionu kusů masek. Podobně vzrostl počet poskytovatelů lékařského kyslíku ze 2 na 4, kteří tak denně vyrobí 340 000 l plynu. Tuzemská výroba testovacích sad a dezinfekčních gelů pak měla příznivý dopad na snižování ceny pro spotřebitele a obecnou dostupnost prostředků.

Farmaceutický průmysl v Alžírsku však stále zaznamenává i nedostatky, např. od roku 2017 je doposud zastaveno 40 výrobních linek, které dříve produkovaly až 700 různých typů léčiv, se kterými nové regulační nařízení stále nepočítá. Přítěží je také fenomén monopolizace 29 nemocničních léků, který může potlačit především zrychlená registrace nových generik. Alžírský farmaceutický průmysl se bude i nadále zaměřovat na výrobu onkologických léků a léků na diabetes, které státní pokladnu ročně stále stojí kolem 1 mld. euro.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Alžíru (Alžírsko). Autorka: Mgr. Alena Štojdlová, ekonomická diplomatka.




• Témata: Zahraniční obchod
• Teritorium: Afrika | Alžírsko | Zahraničí