Právě zklidnění a chvilka času věnovaná jen sobě jsou podle majitelky Anny Vršník zcela zásadní. Sama dobře ví, o čem mluví – dříve pracovala až šestnáct hodin denně jako manažerka v bance a veškerou energii směřovala k budování kariéry. Přelomová životní zkušenost ji však donutila se zastavit. Tehdy čelila hluboké osobní krizi. Totální kolaps duše i těla ji dovedl až k hledání alternativních cest.
„Ze své podstaty jsem hodně racionálně orientovaná a praktická, a tak jsem toužila po tom vtáhnout tyto nevšední a mnohdy obtížně vysvětlitelné zážitky do běžného života a přiblížit je více lidem,“ vysvětluje šestatřicetiletá Anna pohnutky, které ji vedly ke spuštění svého podnikatelského projektu.
Tlak úvěru a cen
„Vždy jsem byla zvyklá pracovat na projektech v páru a držet se spíše v ústraní. Právě to pro mě bylo ve Stromce nejtěžší – poprvé jsem vystupovala sama za sebe a musela převzít celou zodpovědnost,“ vysvětluje majitelka multifunčního prostoru zaměřeného především na ženy.
Náročná pro ni byla i počáteční investice, ta se vyšplhala ke dvěma milionům korun. Hodně stálo vybavení a zařízení interiérů. „Chtěla jsem dostát našemu názvu, proto máme všechen nábytek z masivu. Nejvíc peněz však spolykal nákup zboží – jedny barefootové boty stojí kolem tří tisíc korun a každý model samozřejmě musíme mít ve všech velikostech,“ konstatuje Anna.
Skoro tři čtvrtě milionu investovala z úspor, zbytek si půjčila jako fyzická osoba od banky. „Na podnikání je pro mě nejhorší právě tlak úvěru, za který ručím celým majetkem. Občas mívám pocit, že se na mě valí celý svět, ale nakonec se vždy vrhnu vstříc novým výzvám, k nimž patří například cenotvorba,“ říká.
Byla bych ráda, kdybychom se nebraly tak vážně
a vždy byly schopné hledat v tom, co děláme, nějakou živelnou hravost.
„Prodávám totiž zboží plátců DPH i tvorbu návrhářek, jež ho neplatí. A je hodně těžké nastavit ceny tak, aby byly fér pro všechny zúčastněné. Mnoho žen má tvorbu jako koníček a moc nehledí na ekonomickou stránku věci, což si jako majitelka velkého prostoru a zaměstnavatelka několika lidí nemůžu dovolit. Proto mám v sortimentu jen třetinu malých hráčů, zbytek tvoří větší firmy,“ vysvětluje.
Zážitkové nakupování
Anna vypustila Stromku do světa před dvěma lety na jaře bez masivních reklamních kampaní a raději vsadila na marketingově pomalejší cestu takzvaného „word-of-mouth“, tedy šíření dobrého jména mezi zákazníky. Jejím cílem bylo vytvořit značku se silnou integritou. V tom jí pomáhá například Kalman Horvát, specialista na brand marketing.
„Chtěla bych, aby lidé Stromku vnímali jako bezpečné místo, kde jim vždy poradí a pomohou,“ pokračuje Anna, „naše filozofie je založena na takzvaném zážitkovém nakupování. Cílem většiny obchodů je přilákat zákazníky a pak jim vnutit co největší objem zboží, my naopak posloucháme, co ženy potřebují a co je trápí. Když nejsme schopni nabídnout naše produkty či služby, klidně zákaznici pošleme ke konkurenci. Ženy díky tomu vědí, že u nás najdou řešení – buď ho máme my, nebo někdo jiný. Hlavní výhodou tohoto přístupu je budování důvěry a komunity podobně smýšlejících lidí.“
Nehrát si na Popelku
Stromka je známá mimo jiné velkým výběrem barefootových bot. Vedle výrobků mezinárodních firem tu najdete i boty od tuzemské značky Pathik shoes. Obutí „nové doby“ tu navíc opravdu rozumějí. Anna i její zaměstnankyně všem novým zákaznicím zdůrazňují, že přechod na barefootové boty (svou konstrukcí se blíží nejvíce chůzi naboso) znamená obrovskou změnu a je potřeba si ho dobře promyslet.
„Boty musejí být alespoň o centimetr větší než zákazníkovo chodidlo, prsty se nesmějí dotýkat přední hrany. Ženy jsou bohužel zvyklé vmáčknout se do bot o číslo i o dvě menších. Ačkoliv jsme v e-shopu tuto problematiku velmi podrobně vysvětlili, mnoho zákaznic si dál tvrdošíjně hraje na Popelku, což je pro nás nepříjemná komplikace,“ vysvětluje Anna. „Díky velkým hráčům na trhu jsou totiž lidé zvyklí, že mohou zboží donekonečna vracet. Pro malý obchod však každá vratka znamená poměrně velkou ztrátu,“ upozorňuje.
Jak nahoře, tak dole
Stromka pravidelně ožívá také nejrůznějšími kurzy a semináři, které se stejně jako celý projekt soustředí především na dvě hlavní oblasti: probuzení citlivosti v běžném životě a podporu při klíčových okamžicích (porody, potraty, umírání blízké osoby či životní křižovatky).
Pro inspiraci sem přicházejí především ženy lehce po třicítce, které až do nedávna tvrdě pracovaly, nejčastěji v korporátu nebo v jiném výkonově nastaveném prostředí. Najednou zjišťují, že se jim investovaná energie nevrací, a začínají hledat, co by je naplňovalo. Velkou skupinou představují také ženy, jejichž přístup k životu změnilo mateřství.
„Naše logo a filozofie souvisejí s tím, že strom i žena mohou mít jen tak velkou korunu, jak silné mají kořeny. Proto nic neděláme na efekt, nenabízíme oblečení jen proto, aby v něm zákaznice vypadaly skvěle, ale především pro to, aby se v něm skvěle cítily. Stromku vnímám jako silný stabilní strom, útočiště, kam může přijít každá žena, která na sobě chce pracovat do hloubky. Navíc je to jméno stromové víly, která projektu propůjčuje nadhled a lehkost,“ uzavírá Anna Vršník.
Z korporátu k porodům
Anna Vršník (36) od dvaceti let pracovala na manažerských postech v korporátech, než ji osobní krize přivedla k hledání alternativních cest. S partnerem otevírala prodejnu Sklizeno ve Vodičkově ulici v Praze – svého času první a největší český farmářský supermarket. Pomáhala s rozvojem prvního barefootového obchodu Naboso. Spoluzakládala přední českou barefootovou značku Pathik shoes. Vyhrála grantový projekt nadace Vodafone Rok jinak a rok pracovala pro pražské mateřské A-centrum, kde usilovala o systémové změny v porodnictví. V současnosti vlastní Stromka centrum, pracuje jako dula a lektorka vědomé předporodní přípravy.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jana Šulistová.