Novela zrušila letošní zvýšení měsíčního vyměřovacího základu živnostníků na 40 procent průměrné hrubé mzdy a vrátila jej na loňských 35 procent (se zpětnou platností od ledna). Živnostníci tak na minimálních zálohách měsíčně ušetří 715 korun.

Za celý rok zůstane OSVČ na účtech o 8580 korun více, než kdyby celý rok platili stejná minima jako v prvním pololetí. Pokud jste plátci paušální daně v prvním pásmu, ušetříte ještě výrazněji.

Částku, o kterou navýšila zálohy Fialova vláda, stát považuje za přeplatek. Pokud o něj podnikatel požádá, sociálka či finanční správa (u paušální daně) mu vrátí peníze ještě letos, případně se jich dočká na počátku roku příštího.

SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2025

„Přeplatky za prvních šest měsíců letošního roku dostanete zpětně buď při zúčtování přehledů o příjmech a výdajích za rok 2026 (na jaře 2027). Pokud chcete své peníze dřív, můžete ještě letos požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o vrácení, nebo jejich použití na úhradu záloh na další měsíce,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová. 

Pro podnikatele s nejnižšími příjmy to znamená drobnou úlevu, stát tím ale přijde až o 3,5 miliardy korun plánovaných příjmů ročně. Podnikatelé navíc budou mít po odchodu do důchodu nižší penze.

Co předpokládala odcházející vláda?

Živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, vláda Petra Fialy nepotěšila, když loni na podzim oznámila tradiční navýšení odvodů.

Jak rostly minimální zálohy na povinná pojištění?

V roce 2026 se jim zálohy u sociálního i zdravotního pojištění meziročně zvedly nejvíc v historii. Radost minulá vláda neudělala ani těm, kteří využívají režim paušální daně. Těm s nejnižšími příjmy do milionu korun ročně se daň zvýšila o 1268 korun měsíčně. Za celý rok si tak měli připlatit asi patnáct tisíc korun.

Po přijetí novely a jejím podpisu prezidentem v červnu letošního roku bude však paušální daň pro lidi v prvním pásmu 9162 korun měsíčně. Tedy o 446 korun víc než loni, ale o 822 Kč měsíčně méně než letos podle dosud platných zákonů.

Plátcům paušální daně doporučuje Schillerová následující postup: „Pokud chcete přeplatek za první pololetí hned, jednoduše si ho odečtěte od červencové platby. Za sedmý měsíc zaplatíte jen 4230 korun.“

Podle kritiků především z řad senátorů, kteří zákon vetovali, povede přijetí novely k tomu, že živnostníci budou do budoucna pobírat o 1500 korun měsíčně nižší penzi od státu.

Kromě zvýšení průměrné mzdy, jež je pro stanovení záloh určující, došlo za předchozí vlády k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku. Ty zvedaly minima razantněji než obvykle.

Minimální vyměřovací základ do přijetí konsolidačního balíku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí Fialovy vlády se ale každý rok zvyšoval o pět procent a v roce 2026 se dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku. Úměrně tomu samozřejmě rostly odvody většiny podnikatelů státu.

„Nyní tedy vláda vrací základ na 35 procent. U OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, zůstává vyměřovací základ stejný jako loni – tedy 11 procent průměrné mzdy,“ dodává Dvořáček.

Dopady konsolidačního balíku už letos v lednu nepocítili OSVČ s vyššími příjmy, což se týká se i plátců paušální daně s příjmy nad milion ročně. U těchto podnikatelů zůstal vyměřovací základ na 55 procentech daňového základu tak jako v letech 2024 a 2025. K jeho úpravě došlo naposledy v roce 2023.

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu za předchozí rok koeficientu pro úpravu VVZ. Pro rok 2026 byla stanovena na 48 967 Kč. Pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního pojištění 35 procent z průměrné mzdy (podle Fialovy vlády to mělo být 40 %). Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Nejmenší možná měsíční záloha na sociální pojištění se tedy podle tohoto vzorce vypočítává jako 29,2 procenta z částky 17 140 korun, která odpovídá oněm 35 procentům průměrné mzdy. To je 5005 korun. Živnostníci s nejnižšími výdělky tak budou ve zbytku roku 2026 platit na zálohách pro ČSSZ právě tuto částku.

U minimálních odvodů na zdravotní pojištění je rozhodující pouze výše průměrné mzdy, a ta se nezmění. U plateb pro zdravotní pojišťovny tedy zůstávají minima taková, jak je stanovila předchozí vláda, tedy 3306 korun za měsíc. Pokud sečteme zálohy na obě pojištění, dostaneme částku 8 311 korun, jež měsíčně odcházejí živnostníkům s nízkými příjmy z jejich účtů.

U paušální daně je to složitější

Paušální daň pro lidi v prvním pásmu je tedy od července 2026 9162 korun, což je o 446 korun víc než loni, ale o 822 korun měsíčně méně než v prvním pololetí. V ostatních pásmech zůstává paušální daň stejná jako v roce 2025 i po přijetí novely.

Jak se v roce 2026 zvyšuje paušální daň? Hlaste se k ní od října do ledna

Paušální daň v prvním pásmu se obecně skládá z minimálních záloh na sociální pojištění (zvýšených o patnáct procent), nejnižších možných odvodů na zdravotní pojištění a daně z příjmu v pevně stanovené výši 100 korun.

Záloh pro lidi, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost ani záloh pro začínající podnikatele se netýkalo mimořádně zvýšení a stejně tak se jich netýká ani úprava prosazená ANO, SPD a Motoristy.

Jejich měsíční odvody byly pro rok 2026 každopádně mírně zvýšeny u vedlejší činnosti na 1574 korun (loni 1496 Kč) a na 3575 korun u začínajících podnikatelů.

Jakub Procházka