OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Podnikatelů, kteří při výpočtu daně z příjmů využívají výdajové paušály, v Česku postupně ubývá. Bonus je ale stále pro mnoho osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) výhodný, a to i po změnách legislativy, které se dotkly mnoha zavedených slev a odpočtů.

Komu a za jakých okolností se paušální výdaje ve výši 30 až 80 procent (odečítané od ročních příjmů) vyplatí i v současnosti si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Ilustrační fotografie

Zmíněnou výhodu omezilo zavedení paušální daně v roce 2021. Kvůli konsolidacím veřejných financí navíc Fialova vláda nedávno zrušila některé slevy a daňové odpočty, s nimiž bylo využití paušálů ještě výhodnější.

Od letošního roku je zrušeno takzvané školkovné, které podnikatelům umožňovalo odečíst si od daně z příjmu fyzických osob peníze za umístění svých dětí do mateřských škol nebo dětských skupin. Vláda zrušila také slevu na studenta. Konsolidační balík omezil také příjemce slevy na vyživovanou manželku/manžela. Nově na ni dosáhnou jen ti, již mají partnera pečujícího o dítě do tří let věku. Všechny tyto slevy mohli uplatnit i “ výdajoví paušalisté“ na rozdíl od těch, kteří fungují v režimu paušální daně.

 V Česku přesto i v roce 2024 využívá výdajové paušály více než 300 tisíc podnikatelů (fyzických osob). Obecně jsou dnes nejvýhodnější pro řemeslníky a další skupiny OSVČ, které z příjmu odečítají ročně 80 procent, a s relativně nižšími příjmy (do milionu korun ročně)

Proti evidenci nižší byrokracie, táhne ale paušální daň

Podnikatelé, kteří se stále nepřihlásili k paušální dani, mají jako plátci daně z příjmů fyzických osob v podstatě dvě možnosti: Buď vedou klasickou evidenci, kdy od svých příjmů odečítají reálné výdaje, nebo v daňovém přiznání uplatňují výdaje paušální, což je administrativně jednodušší.

Živnostníků, kteří je využívají, ubylo po zavedení paušální daně (o více než sto tisíc). K té se mohou přihlásit všechny OSVČ s ročními příjmy (nově) do dvou milionu korun a je administrativně nejvýhodnější.

Podnikatel totiž nemusí vyplňovat daňové přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ. A ve většině případů přináší paušální daň ušetřené peníze.

 Výdajové paušály využívá víc lidí než paušální daň

 Paušální daň sice považují živnostníci za správný a vstřícný krok, přesto ji využívá zatím pouze o něco více než deset procent. Někteří se k ní nemohou přihlásit vzhledem k tomu, že mají příliš vysoké příjmy.

Zbytek váhajících se domnívá, že se jim paušální daň nevyplatí, nebo není nastavena správně, případně podnikatelé nesplňují další podmínky, za nichž je možné do tohoto režimu vstoupit. Vyplývá to z ankety, kterou pro Asociaci malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR (AMSP ČR) uskutečnila loni agentura IPSOS.

„Pokud je podnikatel přihlášen k paušální dani, nemusí odevzdávat daňové přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny,“ připomíná daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Na druhou stranu ale nemůže využívat žádné daňové slevy a odpočty a mírně se mu v tomto režimu zvyšují i zálohy na sociální pojištění. Paušální daň se navíc zvyšuje s rostoucími příjmy (aktuálně existují tři pásma s rozdílnou výši odvodu).

SPECIÁL: Daně z příjmů 2023

 Příklad 1

Řemeslníkovi Janu Dvořákovi, který za rok 2023 vydělal 600 tisíc korun, se výdajové paušály ve srovnání s paušální daní finančně vyplatí. Od svého příjmu si totiž může odečíst na výdaje 80 procent (viz přehled níže). Daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy 600 000 – 480 000 korun) je 120 000 Kč. Daň ve výši 15 procent pak vychází na 18 000 korun. Po odečtení základní slevy na poplatníka 30 840 korun, nezaplatí pan Dvořák na dani z příjmu za celý rok ani korunu. V případě přihlášení k paušální dani by platil ročně 1200 korun na dani a k minimální záloze na sociálním pojištění by ještě připlácel 15 procent měsíčně.

Příklad 2

Daňový poradce Jiří Novák, který za rok 2023 vydělal 900 tisíc korun a využít by mohl pouze slevu na poplatníka, naopak ocení paušální daň. Letos totiž zaplatí pouze zmíněných 1200 korun ročně (za zdaňovací období 2023) a na dalších odvodech hradí pouze 6 298 korun měsíčně, což odpovídá minimální záloze na zdravotní pojištění plus minimálnímu odvodu na pojištění důchodové zvýšenému o 15 procent. V případě, že by využil výdajový paušál, který je pro zástupce jeho profese pouze ve výši 40 procent, bude mít vypočtenou daň daleko vyšší, a to 81 000 korun za rok – tj. 15 procent z 540 000 korun (900 000 – 360 000). Po odečtení slevy na poplatníka tak bude dlužit státu jen na dani z příjmu 50 160 korun. Placení minimálních záloh na povinné pojistné by se ho samozřejmě týkalo také.

 Co vlastně jsou paušální výdaje?

Výdaje paušálem představují formu výdajů, která spočívá v odečtení fixní části od reálných ročních příjmů (od 30 do 80 procent). Paušál lze aktuálně uplatnit až do příjmů ve výši dvou milionů korun.

Tato varianta má velkou výhodu v tom, že OSVČ nemusejí evidovat účtenky ani přijaté faktury. Výdajové paušály navíc zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Až do roku 2010 se postupně navyšovaly.

Komu se vyplatí paušální daň? Přihlásit se k ní můžete každoročně do ledna

 I proto jsou dnes nástrojem, s jehož pomocí může řada OSVČ výrazně ušetřit na dani z příjmu i sociálním a zdravotním pojištění. Výhodou oproti daňové evidenci je také administrativní jednoduchost a úspora času při vyplňování přiznání.

 „Aniž by živnostníci museli složitě prokazovat, jaké výdaje je možné odečíst, mohou si jedním tahem pera snížit daňový základ – tedy příjmy, ze kterých odvádí státu daň, a to až o osmdesát procent. Místo komplikovaných výpočtů při uplatňování různých odpočtů a slev stačí v přiznání vyplnit jako „dílčí základ daně podle paragrafu 7 zákona“ částku odpovídající rozdílu příjmu a paušálních výdajů,” doplňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

Kolik procent paušálních výdajů můžete uplatnit?

  •  80 procent – příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z řemeslných živností; nejvýše výdaje do částky 1 600 000 Kč
  •  60 procent – příjmy z ostatních živností (živnostenského podnikání); nejvýše výdaje do částky 1 200 000 Kč
  •  40 procent – příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním, příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce nebo příjmy z činnosti insolvenčního správce; nejvýše výdaje do částky 800 000 Kč.
  • 30 procent – příjmy z pronájmu zařazeného v obchodním majetku a příjmy z pronájmu (§ 9 zákona o dani z příjmu), nejvýše výdaje do částky 600 000 korun.

 Výše paušálů pro jednotlivé živnosti zůstává už několik let stejná. Před pěti lety se nicméně zvýšila hranice ročních příjmu, u které lze tuto výhodu využít (z jednoho na dva miliony).

Maximální výši osmdesátiprocentního paušálu nyní řemeslníci či zemědělci příští rok uplatní v případě, že mají roční příjmy do dvou milionů korun. Maximálně si tak od daňového základu odečtou 1,6 milionu korun. Stejná pravidla platí i u živnostníků, kterých se týká šedesátiprocentní paušál. Ti odečtou nejvíce 1,2 milionu korun.

Pro ty, kdo působí ve svobodném povolání a odečítají si paušálně čtyřicet procent, platí rovněž dvoumilionový limit. Mohou si tedy odečíst maximálně 800 tisíc korun. A konečně: kdo má příjmy z pronájmů, uplatňuje třicetiprocentní výdajový paušál. Také zde platí limit dvou milionů. Maximálně odečtete 600 tisíc korun.

Kdo má smůlu?

Uplatnit výdaje prostřednictvím paušálů nemohou všichni. Zákon to neumožnuje členům sdružení bez právní subjektivity, v nichž si členové nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem. Totéž platí pro živnostníky, kteří mají příjmy ze spoluvlastnictví majetku, přičemž příjmy a výdaje nejsou rozděleny podle spoluvlastnických podílů.

 Co vše zahrnují paušály?

Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Živnostník si tedy od svých ročních příjmů odečte procento výdajů, které odpovídá činnosti jeho podnikání, a navíc už nemůže odepsat nic, například ani náklady na auto.

 Pokud podnikáte ve dvou oborech a na vaše činnosti se vztahují různá procenta paušální výdajů, můžete při vyplňování daňového přiznání uplatnit oba paušály. Máte-li tedy například příjmy jako řemeslník na jedné a finanční poradce na druhé straně, odečtete si od jednoho příjmu 80 a od druhého 60 procent.

 A jak v takovém případě postupovat v praxi? V příloze č.1 daňového přiznání existuje oddíl 2 Doplňující údaje (§ 7 zákona). V něm vyplníte název hlavní převažující činnosti a název činností vedlejších, a to i s příjmy a procenty výdajů u obou živností. Celkový součet příjmů i výdajů pak už přepíšete tradičně do políček „příjmy podle paragrafu 7 zákona“ a „výdaje související s příjmy podle paragrafu 7“. Pokud vyplňujete interaktivní formulář, dopočítá celkový součet příjmů i výdajů za vás.

 Ještě doplňme, že není možné uplatnit u jedné činnosti paušály a u druhé reálné výdaje, postup musí být u obou živností stejný.

Jakub Procházka

• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme