English version
Poslechněte si první část rozhovoru s Martinou Tauberovou, náměstkyní ministra průmyslu a obchodu pověřenou řízením sekce Evropské unie a zahraniční obchod, v rámci kterého hledá odpovědi nejen na výše uvedené otázky.
Ve druhé části rozhovoru se Martina Tauberová vyjadřuje k aktuálnímu stavu a budoucnosti vnitřního trhu Evropské unie.
Obsah videa
Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.
- 01:00 – Hodnocení nových podmínek pro obchod ve Velké Británii pět měsíců po brexitu
- 02:35 – Největší problémy českých exportérů v nové situaci
- 07:40 – Vývoj vzájemného obchodu mezi ČR a Británií po brexitu a předpoklad do budoucna
- 10:25 – Problém narušení dodavatelských řetězců v důsledku pandemie
- 14:15 – Budou firmy častěji hledat dodavatele v Evropě na úkor Asie?
- 15:45 – Potenciální příležitosti pro české exportéry v důsledku této „obměny“
- 16:40 – Budoucnost Dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Velkou Británií
To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo
Rozhovor byl natočen na konci května 2021.
Brexit
Na hodnocení toho, jak se projevují nová pravidla vzájemného obchodu EU s Velkou Británií, je podle Martiny Tauberové, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pověřenou řízením sekce Evropské unie a zahraniční obchod, ještě brzy. „Odstup je zatím malý, přechodné období skončilo na konci minulého roku. Exportéři jsou vystaveni nové situace teprve od prvního ledna. Zavádění nových opatření je poměrně pozvolné, ne na všechno byli britští úředníci připraveni.“
Ke zpomalení vzájemného obchodu došlo i přes to, že se hodně exportérů připravovalo dopředu. Své udělala i pandemie. Některé firmy si najaly externí síly, které veškerá celní prohlášení a deklarace vyřizovaly za ně. Naopak jiné firmy zvolily strategii vyčkávání a návratu k obchodu, až se situace vytříbí.
Podle Martiny Tauberové se exportéři nejvíce potýkali nedostatečným přístupem k aktuálním informacím. Pokud firma narazila na místě na zásadní překážky, které měly co dočinění například s kolonami kamionů a nepropustností hranic, neměla je s kým řešit. Aktuální žhavá linka byla zřízena až po požadavku na sjednání nápravy.
Data o tom, kolik firem kvůli brexitu omezilo obchod nebo jej úplně ukončilo zatím nejsou. „Velmi záleží, jestli se bavíme o střední nebo větší firmě nebo o zkušeném exportérovi, který před brexitem obchodoval se třetími zeměmi. Taková společnost se na nové podmínky nastavila snadněji než firma, která doposud vyvážela jenom na vnitřní trh. Přes 80 procent českého exportu směřuje na vnitřní trh EU, kde máte svobodu pohybu, služeb, zboží, kapitálu a osob, takže nemají zkušenost s celními procedurami, jako je tomu u třetích zemí,“ říká Martina Tauberová.
Další vývoj vzájemného obchodu mezi ČR a Velkou Británií
Jak uvádí Martina Tauberová, i přes počáteční zpomalení jsou hodnoty vzájemného obchodu stejné jako v prvním kvartálu roku 2020. Doufá také, že se exportéři nenechali počátečními překážkami odradit, najali si kvalitní spediční služby a přenastavili se na nové podmínky. Díky dohodě s Velkou Británií nebudou muset exportéři platit cla a nebudou vystaveni kvótám.
Obě strany se zavázaly k tomu, že budou o zpřesňování nové dohody jednat. Evropský trh není pro Velkou Británii nevýznamný. Přestože Británie uzavírá nové dohody s globálními partnery, evropský trh je pro ni zásadním odbytištěm. V tuto chvíli například nebyly dojednány finanční služby, jakožto segment obchodování. Času na projednání bylo málo a zkomplikovala jej i pandemie.
„Máme zájem na tom, aby se posílila vzájmená jednání mezi Velkou Británií a EU v oblasti regulací, a aby se ty nůžky mezi oběma stranami nerozevíraly až příliš. Je pádná obava českých exportérů, že regulatorní předpisy budou odlišné, a že budou muset přecertifikovávat své výrobky, a že se britské předpisy budou vyvíjet odlišným směrem,“ doplňuje Martina Tauberová.
Britský trh je pro Českou republiku sedmý největší partner. „Vyvážíme tam velkou přidanou hodnotu a inovativní výrobky. Doufáme, že s hospodářským rozvojem a postpandemickou obnovou se podaří i nadále rozvíjet česko-britský obchod,“ zdůrazňuje Martina Tauberová.
Narušení dodavatelských řetězců
Kvůli pandemii koronaviru byla celá řada firem nucena reagovat na odhalenou zranitelnost svých dodavatelských řetězců. Spoustu výrobků, ale i výrobních vstupů, surovin dováží české firmy z několika asijských zemí nebo jenom z jedné a vlivem pandemie došlo k zásadnímu zpomalení dodávek. Pandemie měla velký dopad na logistiku, přepravu, na leteckou a lodní přepravu. Také se navýšily ceny za kontejnery. Přepravní náklady tak významně narostly. Řada firem zaznamenala zásadní zpoždění v dodávkách, které se přenášelo i na koncové zákazníky.
To podle Martiny Tauberové vede firmy k nutnosti podívat se, zda nemohou své dodavatelské vztahy více diverzifikovat. „S touto situací je konfrontována celá řada firem i naši obchodní partneři na vnitřním trhu EU. Všichni jsme na tom velmi podobně. V rámci EU se snažíme o diverzifikaci obchodních partnerů, aby se EU neuzavírala, aby to nesměrovalo k relokalizování výroby zpátky na vnitřní trh ve všech komponentech bez rozdílu.“
Je patrné, že u strategických komponent a produktů jako jsou farmaceturické prostředky, výroba vakcín, klíčové technologie, mikročipy, vodík nebo baterie musí EU posílit svoji strategickou odolnost. Podle průzkumu u 130 strategických výrobků a komponent je EU závislá na jednom nebo dvou dodavatelích. U takových, je podle Martiny Tauberové potřeba prověřit další možné dodavatele a divezifikovat obchodní vztahy. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný.
Tím zároveň vzniká prostor pro zvýšení zahraničních investic v České republice. „Máme celou řadu firem, které jsou uprostřed dodavatelského řetězce. Potřebují vstupy do výroby, aby tady zkompletovaly určitou část produkce. Tu potom vyvážejí dál, nejčastěji do Německa. Máme zájem na tom vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou a v dodavatelském řetězci se posouvat výš s pomocí zahraničních investorů,“ uzavírá Martina Tauberová.
