Patent představuje majetek

Již před sto lety průmyslníci a vědci věděli, že bez právní ochrany nových řešení neuspějí.

Každé úsilí o inovace, každá inovační strategie, má-li být úspěšná, musí využít systému ochrany průmyslového vlastnictví. Ten inspiruje zveřejněnými nápady, přináší zisk z produkce a licencí a chrání nápady proti kopírování. 

Potvrzují to i údaje Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Podle nich v současnosti vzniká v Evropské unii 42 procent HDP v odvětvích, která aktivně využívají ochranu duševního vlastnictví, tedy patenty, průmyslové vzory, ochranné známky a práva autorská.  

„Evropa potřebuje robustní patentový systém, protože 38 procent pracovních míst, 42 procent HDP a 90 procent externího obchodu představují obory využívající ochrany duševního vlastnictví. Patentový systém pomáhá budovat silné technologické portfolio a urychlovat ekonomický růst,“ říká António Campinos, prezident Evropského patentového úřadu (EPO). 

„Existuje přímý vztah mezi právy duševního vlastnictví a rychlým růstem firem. Patenty, ochranné známky a další nástroje zde hrají důležitou roli,“ dodává Christian Archambeau, ředitel Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví. „Například malé a střední podniky, které registrovaly alespoň jednu ochrannou známku, mají o 13 procent větší pravděpodobnost, že v budoucnosti rychle porostou.“

Nevynalézat vynalezené

Česká republika zatím nedosahuje aktivit vyspělých států zejména v přihlašování do zahraničí s využitím Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Coopeartion Treaty, PCT). Příznivější vývoj lze spatřit v počtech technických řešení, která čeští původci chrání evropským patentem či v USA. V České republice je patenty chráněno zhruba 45 tisíc technických řešení.

 „Abychom se mohli začít srovnávat s vyspělými inovativními státy, musíme se naučit využívat systém ochrany průmyslových práv, zejména patentů, ve svůj prospěch,“ říká Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).

Miliony inovací jsou zdarma a volně dostupné v patentových databázích, jako je například Espacenet.  ÚPV se přitom stále setkává s případy, kdy vynálezci podávají přihlášky již známých řešení.

„Český průmysl, výzkum a vývoj se musí prostřednictvím patentových informací seznamovat se špičkou v oboru, nevynalézat vynalezené a vynalezené řádně chránit,“ doplňuje Josef Kratochvíl. „Existující systém patentové ochrany nabízí nepřeberné množství inspirace a pro skutečné inovátory je extrémně silným nástrojem, jak nápady ochránit a hlavně zpeněžit. Zisky z výroby zboží chráněného patenty nebo z patentových licencí jsou silným motorem dalšího rozvoje.“

Vláda České republiky přijala Inovační strategii České republiky na léta 2019–2030. Vzniká Koncepce ochrany duševního vlastnictví, která zdůrazní především nutnost poučeného využívání existujících nápadů zahraniční konkurence, dobrou patentovou ochranu a zavedení výuky základů ochrany duševního vlastnictví ve školách.

Zdroj: ČSÚ

Rekordní investice

Investice českého státu do výzkumu a vývoje setrvale rostou, od roku 2005 do roku 2017 se zvýšily téměř na dvojnásobek (z 16,4 miliardy korun na 30,7 miliardy korun). Současné výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj tvoří 2,4 procenta výdajů státního rozpočtu. Na financování domácího výzkumu a vývoje se český stát v posledních letech podílí přibližně z jedné třetiny. 

Na konci roku 2018 se u nás výzkumem a vývojem zabývalo 113,5 tisíce osob, které se této činnosti věnovaly na plný či částečný úvazek. Za posledních pět let jejich počet vzrostl přibližně o 20 tisíc.

S růstem investic do vývoje rostou též příjmy z licenčních poplatků za patenty a užitné vzory. Od roku 2004 do roku 2016 vzrostly tyto příjmy téměř osmkrát, ze 428 milionů korun na 3,356 miliardy korun.

Předpokladem příjmů z licenčních poplatků je řádná patentová ochrana u Úřadu průmyslového vlastnictví a jeho prostřednictvím i u evropských a světových patentových organizací.

„Investice do výzkumu a vývoje mají mimořádnou důležitost pro úspěch a stabilitu české ekonomiky, pro úspěch výzkumu má však mimořádnou důležitost jeho patentová ochrana,“ poznamenal Josef Kratochvíl, předseda ÚPV. „Je to právě patentová ochrana, která zamezuje nelegálnímu kopírování nápadů a která přináší profit z poskytnutých licencí.“

Při posuzování efektu výdajů státního rozpočtu do výzkumu a vývoje je třeba brát v potaz dlouhodobý charakter procesu. Výzkum a vývoj vyžaduje roky nebo i desetiletí úsilí, další jeden až tři roky trvá patentové řízení a případné zobchodování licence.

Organizace pro ochranu duševního vlastnictví

Úřad průmyslového vlastnictví – ústřední orgán státní správy Česka na ochranu průmyslového vlastnictví. Historie úřadu sahá až do roku 1919, kdy byl založen Patentový úřad. 

Světová organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO) – organizace OSN založená v roce 1967 Úmluvou o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví. Sídlo má v Ženevě. V současnosti je členem WIPO 191 států.

Evropský patentový úřad (European Patent Office, EPO) – zkoumá evropské přihlášky patentů a umožňuje získat ochranu vynálezů ve 44 zemích. EPO byl založen v roce 1973.

Evropský úřad ochrany duševního vlastnictví (European Union Intellectual Property Office, EUIPO) – decentralizovaná agentura EU; byla založena v roce 1994 a sídlí v Alicante. Ročně zaregistruje 135 tisíc ochranných známek a 100 tisíc designů (průmyslových vzorů).

Další informace k problematice patentů na www.businessinfo.cz/patenty

Střežte nápady! Aneb abeceda ochrany duševního vlastnictví

Patent 

Zákonná ochrana vynálezů zaručující vlastníkovi patentu výhradní právo k průmyslovému využití vynálezu. V České republice udělování patentů upravuje zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích.

Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lze nejen nové výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i biotechnologické postupy a produkty získané jejich pomocí. Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie, programy pro počítače, nové odrůdy rostlin a plemena zvířat a způsoby léčení lidí a zvířat.

Patent udělený v České republice platí 20 let od podání přihlášky a jeho základní účinek spočívá v tom, že bez souhlasu jeho majitele jej nikdo nesmí využívat. Souhlas k využití patentu se uděluje licenční smlouvou. Patent lze rovněž prodat. V případě porušení patentu je založena plná občanskoprávní a trestní odpovědnost.

Průmyslový vzor

Způsob právní ochrany designu výrobku. Podle vymezení zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, se jedná o vzhled výrobku nebo jeho části, zejména se jedná o linie, obrysy, barvy, tvar, strukturu, materiál nebo zdobení výrobku.

Ne každý průmyslový vzor je možné chránit. Průmyslový vzor lze chránit, je-li nový a má-li individuální povahu. Nový je, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor.

Užitný vzor

Ochrana, která je na základě zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, poskytována technickým řešením, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a která jsou průmyslově využitelná. Novost technického řešení se přitom posuzuje podle aktuálního stavu techniky a průmyslová využitelnost zase podle toho, zda může být dané řešení opakovaně využíváno v hospodářské činnost. Podmínky ochrany užitného vzoru se od ochrany patentem liší jen požadavkem na úroveň řešení. Z možnosti ochrany užitným vzorem jsou však vyloučeny všechny způsoby výroby nebo pracovní činnosti a biologické reproduktivní materiály.

Ochranná známka je jakékoliv označení tvořené zejména slovy, včetně osobních jmen, barvou, kresbou, písmeny, číslicemi nebo tvarem výrobku či jeho obalu nebo zvuky, pokud je způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby a je schopno být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. 

Zápisem do rejstříku získává vlastník ochranné známky výlučné právo na její užívání. Platnost ochranné známky je deset let od data podání přihlášky ochranné známky. Platnost lze prodlužovat vždy o dalších deset let na základě žádosti o obnovu ochranné známky podané v zákonné lhůtě.

Označení původu 

Název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen „území“) používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení.

Zeměpisné označení 

Zvláštní typ označení původu, název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území.

Převzato z časopisu Profit.

Pravidelné novinky e-mailem