English version
Koncem června se potvrdilo, že čtyři soukromé společnosti, India Power Corporation, maďarská energetická skupina MVM (Magyar Villamos Művek), německá energetická skupina E. ON a německá skupina finančních služeb Allianz jsou nejpravděpodobnější uchazeči, kteří budou soutěžit s rumunským státem kontrolovaným konsorciem Hidroelectrica – Electrica – SAPE o rumunská aktiva české skupiny ČEZ.
Podle deníku Ziarul Financiar toto rumunské konsorcium v červnu předložilo závaznou nabídku. Stejné zdroje odhadují, že obchod s elektřinou skupiny ČEZ v Rumunsku je oceněn na přibližně 500 milionů EUR. Největší rumunská větrná farma v majetku ČEZ, která vzbudila zájem společnosti Hidroelectrica, je ceněna na přibližně 400–500 milionů EUR, a část distribuční sítě ČEZ asi na 50 milionů EUR. Hidroelectrica předložila podle deníku svou nabídku 25. června jako součást konsorcia se společnostmi Electrica a SAPE. Společnost již ve své výroční zprávě za rok 2019 uvedla, že má zájem o veškerá rumunská aktiva české společnosti.
Na pozadí diskusí o prodeji resp. změně vlastnických práv a ústupu ČEZu z rumunského energetického trhu by nemělo uniknout pozornosti, že energetika stále patří mezi klíčové rumunské oborové příležitosti. Tento fakt je umocněn vládními plány hospodářské obnovy po pandemii covidu- 19, které zahrnují významné veřejné investice do energetické infrastruktury.
Pro české firmy tak může být velice perspektivní participace na výstavbě nových, nebo na rekonstrukcích a modernizacích stávajících energeticky neefektivních elektráren. V centru sledovanosti českých zájemců by měly být projekty na zvyšování energetické účinnosti, v Rumunsku sílí trend na využití smart technologií. Příležitosti se rovněž naskytují např. v segmentu OZE, malých vodních elektrárnách a rozvodných energetických páteřních sítích.
Z pohledu českého důrazu na jadernou energetiku je a bude zajímavé sledovat turbulence při chystané dostavbě 3. a 4. bloku v jaderné elektrárně Cernavoda. V roce 2015 podepsala rumunská Nuclearelectrica memorandum o dostavbě 3. a 4. bloku se společností CGN – China General Nuclear Power.
Nicméně v lednu 2020 premiér Orban prohlásil, že vláda bude chtít od memoranda odstoupit. Jako důvod poněkud překvapivě uvedl European Green New Deal a nikoliv bezpečnostní důvody, nebo obavy z financování, které provázely rozhodnutí o spolupráci s Čínou od počátku.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bukurešti (Rumunsko). Autor: Rudolf Opatřil, ekonomický rada.
