Především díky úspěšně rozvíjené těžbě mědi a relativně příznivému podnikatelskému prostředí v předchozích dvou dekádách ekonomika rychle rostla.

Vyspělost země dle HDP na hlavu po zohlednění kupní síly je však stále zhruba 3,5krát nižší než ta naše. Potenciál dalšího rozvoje v mnoha oblastech je značný. Brzdit ho občas mohou přírodní katastrofy. Největší rizika ovšem spočívají ve špatně nastaveném politickém systému, charakteristickém polarizací, populismem, byrokracií a korupcí.

Politická situace v Peru je relativně turbulentní a v prosinci 2022 se dostala i do hledáčku českých médií. Tehdejší prezident Pedro Castillo, jehož tvrdě levicová politika se často střetávala se soukromým sektorem, předtím přežil dva pokusy o odvolání (v prosinci 2021 a v březnu 2022). Castillo měl v prosinci 2022 čelit dalšímu pokusu o odvolání, kterému se snažil předejít specifickým převratem.

Dne 7. prosince vyhlásil založení krizové vlády vládnoucí pomocí dekretů (nelegálně; zároveň se jmenoval do jejího čela), dočasné rozpuštění parlamentu, reorganizaci soudů a výjimečný stav po celé zemi. Přitom si stěžoval na předchozí obstrukce Kongresu při prosazování jeho politiky a údajné spojenectví mezi Kongresem a oligopolními podniky, na jejichž stranu se přidal i ústavní soud.

Řada členů vlády svého prezidenta nepodpořila, stejně jako armádní složky. Ústavní soud zamítl jeho rozpuštění Kongresu. Ještě ten samý den byl prezident Castillo převážně opozičně obsazeným Kongresem odvolán (aktuálně čelí až 34 letům vězení za rebelství) a hned poté složila přísahu nová prezidentka Dina Boluarte. Byla do té doby vice-prezidentkou Castilla, ale v posledních týdnech jeho vlády se od něj veřejně distancovala. Ve volbách v roce 2021 přitom kandidovala za stejnou stranu. Není přímo podporována žádnou stranou, protože její vlastní strana ji vyloučila již v lednu 2022 za to, že nedostatečně reprezentovala její ideologii (sama se označuje za umírněně levicovou).

Zpět na začátek

Hluboká politická krize

Nová prezidentka nejdříve směřovala k předčasným volbám, které požadovali obyvatelé v celonárodních demonstracích v rámci cca dvouměsíční nejhorší politické a společenské krizi za několik dekád. Její návrhy ale Kongres opakovaně odmítl (předčasné volby znamenají změnu ústavy, vyžadují dvou třetinovou většinu Kongresu 87/130 nebo prostou většinu 66/130 s následným referendem). Prezidentka nakonec získala neformální podporu konzervativců v Kongresu, spoléhá především na středo-pravicové strany. To bylo deklarováno nejsilněji v dubnu 2023, říjnu 2023 a březnu 2024 v rámci neúspěšných pokusů opozice o vyslovení nedůvěry prezidentce.

Navzdory malým zkušenostem s vysokou politikou (pozice vice-prezidentky byla její první volenou funkcí) pak v červnu 2023 oznámila, že plánuje aktuální mandát do července 2026 dokončit. Stojí za tím mimo jiné specifikum místního volebního systému a aktuálně platnou ústavou daná nemožnost znovuzvolení. To platí i o členech Kongresu – v případě odvolání prezidentky by došlo k vypsání předčasných voleb, což by znamenalo ztrátu i jejich stávajících křesel v Kongresu. Obava kongresmanů ze ztráty vlastních křesel tak drží prezidentku u moci, i když její oblíbenost je jedna z nejnižších v Latinské Americe a dlouhodoběji nepřesahuje 20 %.

Peru je formálně stále prezidentskou demokracií, ale politika se v Peru stále více polarizuje, populismus a přeběhlictví jsou běžné. Problémem je i korupce. Prorůstání organizovaného zločinu do politiky se děje zcela otevřeně, např. loni zvolený předseda Kongresu má prokazatelné vazby na nelegální těžaře. Nelegální těžba začíná být závažným problémem, který není vládou prakticky řešen. Odhaduje se, že roční zisky z této činnosti činí 8,5 mld. USD, což je více než z obchodu s drogami. Těžební průmysl je přitom nejdůležitějším odvětvím národního hospodářství.

Zpět na začátek

Ústavní reformy

Zákonodárci se alespoň formálně snaží o zvýšení důvěry obyvatel v místní politický systém. V březnu 2024 schválili více než požadovanou 2/3 většinou v Kongresu změnu ústavy. Ta obsahuje dvě klíčové změny s účinností až po volbách v dubnu 2026. První změnou je povolení možnosti znovuzvolení zákonodárců a budoucích senátorů.

ExportMag.cz: Dohoda mezi EU a Kolumbií, Peru a Ekvádorem je příležitostí pro exportéry

Oficiálně má tento krok omezit sklony zákonodárců ke korupci a zvýšit jejich odpovědnost tím, že se budou snažit o znovuzvolení. Na druhou stranu může dojít k opačnému efektu – řada již zkorumpovaných zákonodárců bude znovuzvolena a budou mít na upřednostňování spřízněných subjektů či zneužívání veřejných zdrojů více času a klidu. Pozitivní hodnocení tohoto kroku by proto nyní bylo předčasné.

Podobně rozporuplná je druhá změna, která se týká znovuzavedení Senátu. Většina obyvatel je přesvědčena, že znovuzavedení Senátu neposílí stranický systém, ale dále zvýší vliv populistické moci zákonodárné na úkor výkonné, tj. celkově spíše další komplikace a riziko pro přiřazení odpovědnosti v demokratickém systému. Optimisté naopak hodnotí zavedení Senátu pozitivně, měl by omezit vliv Kongresu.

I optimisté ovšem připouštějí veřejnou kritiku, že existence Senátu zvýší legislativní byrokracii, jež je v Peru známá zneužíváním systému, korupcí a plýtváním veřejnými prostředky. V roce 2023 nevěřilo v průzkumech tomuto zákonodárnému sboru 90 % veřejnosti. Podobně již v roce 2018 odmítlo znovuzavedení Senátu v referendu 90,5 % voličů. K znovuzavedení Senátu dochází po více než 30 letech.

Zpět na začátek

Nadcházející volby

Politické prostředí plné polarizace, populismu a korupce podkopává víru obyvatel v demokracii. Tu může v Peru zachránit pozitivní praktická implementace zmíněných ústavních reforem po volbách v dubnu 2026. Včetně další reformy – v současném systému může kongres odvolat prezidenta na základě vágního pojmu „slabé morální kapacity“, což vedlo k tomu, že Peru mělo za posledních sedm let sedm prezidentů.

Velké riziko ovšem představuje vysoký počet menších stran (aktuálně jich je v kongresu 13) s běžnou praxí přeběhlictví k jiné straně. Kongres tak bývá fragmentovaný a vítězná strana v menšině. K volbám v dubnu 2026 bylo již letos v lednu zaregistrováno 39 stran a dalších více jak 30 stran registraci dokončovalo. Tento strukturální nedostatek, společně s rostoucí politickou polarizací společnosti, zvyšuje riziko střetů mezi vládou tvrdé represe vlády prezidentky proti demonstrujícím (začátkem roku 2023 největší počet mrtvých při jednom demonstračním hnutí od dob vlády Fujimoriho) a související nedostatek odpovědnosti za tyto činy.

Problémem jsou i časté korupční skandály; od roku 1990 všichni prezidenti čelili vyšetřování z korupce, stávající prezidentku nevyjímaje. Vyšetřování z korupce čelí i většina zákonodárců a aktivní boj s korupcí od stávajících politických elit čekat nelze.

V roce 2023 byla dle nezávislých průzkumů spokojenost obyvatel s demokracií nejnižší v regionu. Značným rizikem je možnost využití neoblíbenosti stávajících politických institucí silným autoritativním populistou v příštích volbách. Např. dcera dřívějšího kontroverzního prezidenta Fujimoriho vede pravicovou stranu Fuerza Popular, která V roce 2024 šlo 34 % peruánského exportu do Číny, přičemž do USA jen 13 %.

Peru je druhým největším těžařem mědi globálně, čínské firmy participují 25 % v daném sektoru a zároveň jsou hlavním odběratelem těžené mědi. Čína v posledních dvou dekádách silně investovala do sektorů těžby minerálů, ropy a plynu, přístavů a dopravní infrastruktury. Od roku 2009 mají obě země podepsanou Dohodu o volném obchodu. Peru z Číny dováží především textil a oblečení. Na druhé straně Peruánci neradi vidí čínské rybářské lodě operující na hranici peruánských námořních vod, či dokonce za ní.

Peru se potvrzuje jako světová špička v těžbě mědi

Peru má podepsanou Dohodu o volném obchodu s USA, tj. Peruánci využívají zvýhodněného přístupu na americký trh. Díky tomu museli např. zlepšit pracovní či environmentální politiku. Peru hrálo klíčovou úlohu ve zformování Skupiny Lima, která zahrnovala země LA chtějící mírovou cestou svrhnout prezidenta Madura ve Venezuele.

Peru a USA spolupracují v rámci potírání výroby a obchodu s drogami a boje proti nadnárodním kriminálním skupinám; USA chválí Peru za boj proti drogám navzdory dlouhodobému umístění Peru mezi Top 2 zeměmi z hlediska objemu výroby drog. USA uznaly změnu vlády Peru v prosinci 2022, na druhé straně vyjádřily znepokojení nad mírou represí, kterých se vláda prezidentky Boluarte dopustila vůči protestujícím lidem.

Nový prezident Trump dal jasně najevo svůj postoj k nelegální migraci z Latinské Ameriky. V únoru 2025 pozastavil vymáhání zákona proti korupci v zahraničí, který doposud významně zlepšoval podnikatelské prostředí v celé Latinské Americe. Politika vůči Peru zatím nebyla specifikována. Nicméně s ohledem na razantní přístup Trumpu po znovuzvolení lze očekávat různé tlaky na zvýšení spolupráce a omezení vlivu Číny.

Po tvrdém přístupu Trumpa v Panamě může být jedním z cílů Trumpovi agresivní politiky peruánský megapřístav Chancay, jehož první fáze byla slavnostně otevřena v listopadu 2024 za účasti čínského prezidenta. Přístav ležící jen 80 km severně od hlavního města Lima byl spolufinancován a je z 60 % vlastněn čínskou Cosco Shipping, která má také 50letou koncesi na jeho provozování.

Nový přístav může obsluhovat i velké námořní lodě a ty už nemusejí na cestách z Asie do střední či jižní Ameriky nejprve zajíždět do doků v přístavech USA či Mexiku a překládat tam náklad menší lodě. To nejenže uspoří dopravní náklady, ale také zkrátí cestu zboží z Číny o cca 10 dní. Jeden člen Trumpova týmu se již nechal slyšet, že by uvalil na veškeré zboží exportované z tohoto přístavu do USA 60% clo.

Zpět na začátek

Ekonomický růst zeslábl

V letech 2010–2019 ekonomika rostla v průměru o 4,5 % ročně díky investicím v prostředí stabilního a predikovatelného makro ekono mického prostředí. Díky silnému sektoru těžby se mluvilo o Peru jako o rychle rostoucí dvourychlostní ekonomice, která umí využívat své nerostné bohatství k rozvoji země.

Ekonomický růst však v poslední necelé dekádě výrazně zeslábl, a to vlivem řady klimatických i hospodářskopolitických faktorů: Devastující El Niňo (v roce 2017), různé korupční skandály a pozastavené veřejné investice (2017-2019), strukturálních omezení (byrokracie, vysoce neflexibilní pracovní trh atd.). V šedé ekonomice jsou stále zaměstnány téměř 3/4 pracovníků. Pod hranicí chudoby žije cca 20 % obyvatel. Velké rozdíly přetrvávají mezi regiony, zvláště mezi bohatým pobřežím a chudým, řídce osídleným vnitrozemím.

Růstový potenciál ekonomiky se tak snížil z cca 4 % ročně pod 3 % ročně. Velký propad ekonomiky ve výši 11 % v pandemickém roce 2020 byl kompenzován růstem přes 13 % v roce 2021. Politika minulého prezidenta Castillo zvýšila podnikatelskou nedůvěru a zastavila většinu soukromých investic v zemi. Celonárodní protesty po jeho odvolání na přelomu let 2022–2023, včetně blokád silnic, těžby atd., měly zásadní dopady na –0,6 % HDP propad ekonomiky v roce 2023 (navíc v roce, kdy se navyšovala těžba mědi ve velkém dole Quellaveco).

Negativně byl ovlivněn také turismus. Cyklón Yaku v březnu 2023 a silné deště zničily na suchém severu tisíce domů a zanechaly bez přístřeší 49 tisíc lidí. Následoval od května 2023 pobřežní El Niňo, který přinesl intenzivní záplavy na větší rozloze severu (s podobnými dopady jako silná verze v roce 2017).

Zpět na začátek

Struktura ekonomiky

Rok 2024 byl z hlediska klimatu a produkce zemědělství příznivější. Země se během posledních dvou dekád stala jedním z globálně důležitých exportérů ovoce a zeleniny. Tyto netradiční plodiny vynesly za leden–listopad 2024 skoro USD 10 mld. a jejich produkce meziročně vzrostla o 21 %.

Zemědělství by mělo zůstat mezi hlavními tahouny ekonomického růstu, protože má Peru výhodné klimatické podmínky, stále levnou pracovní sílu a dohody o volném obchodu s hlavními světovými ekonomikami USA, EU (a Spojeným královstvím) i Čínou. Naopak rizikem mohou být extrémní výkyvy počasí.

Těžba zůstává nejkonkurenceschopnějším odvětvím peruánské ekonomiky. Za leden–listopad 2024 přinesl export těžených nerostů USD 43 mld. deviz, resp. skoro 2/3 celkového exportu. Stále vysoké ceny základních kovů (především mědi, ale i zlata) a silná globální poptávka nahrávají těžbě kovů, které jsou třeba k výrobě energie z obnovitelných zdrojů a elektrifikaci (především elektrická vozidla). Ve střednědobém výhledu však politická nestabilita, nejistota ohledně hosp. politiky a sociální nepokoje mohou ovlivnit rozvoj sektoru.

Hospodářská politika současné prezidentky je sice podnikatelsky příznvější než u předchozího prezidenta, ale regulatorní překážky a sociální rozpory omezí investice do nových větších dolů (místní obyvatelé často místo profitu z těžby čelí znečištění živ. prostředí apod.). Turismus se zotavuje, čemuž pomůže i expanze a modernizace letiště v Limě a výstavba moderního letiště v Cusco, které nabídne lepší přístup k hlavním místním turistickým atrakcím.

Pozitivem pro ekonomiku jsou dlouhodobě dobré makroekonomické politiky a institucionální rámec, které pomohly překonat sociální nepokoje a přírodní katastrofy. K oživení ekonomického růstu je zapotřebí reforma daní a pracovního trhu (většina obyvatel se živí v rámci šedé ekonomiky).

Sektor stavebnictví v Peru je na vzestupu

Velmi rozdílné jsou v Peru instituce. Na jedné straně země disponuje velmi silnými ekonomickými institucemi zajišťujícími makroekonomickou stabilitu, podnikatelsky příznivé prostředí a obezřetnou fiskální politiku (nezávislá centrální banka, zákon o fiskální zodpovědnosti, dobrý bankovní dohled a regulace, mnoho dohod o volném obchodu, v klíčových funkcích odborníci). Na druhé straně Peru trpí velmi slabými politickými institucemi, které jsou plné korupce, politických střetů, a neefektivní byrokracie (především na regionální a obecní úrovni). Soudní systém je slabý, stejně jako vzdělávací.

Zpět na začátek

Energetika

V roce 2002 Peru vyrábělo 80 % elektrické energie z vodních zdrojů. Hydroelektrárny mají díky vysokým Andám značný potenciál. Přes neustálý růst kapacity hydroelektráren se podíl vodní energie v energetickém mixu Peru významně snížil a bude se snižovat i nadále, i když z jiných důvodů než doposud. Stabilitě dodávek el. energie výrazně pomohla těžba plynu, většina nových elektráren spaluje zemní plyn. Podíl plynu v energetickém mixu mezi lety 2002 a 2023 vzrostl z pouhých 5 % v roce 2002 na 34 % v roce 2010 a 42 % v roce 2023. Tento podíl si plyn výhledově udrží.

Podíl hydroelektráren postupně klesal na aktuálních cca 50 % a (navzdory jejich dalšímu rozvoji a nárůstu výrobní kapacity o cca pětinu v příští dekádě) bude v energetickém mixu nadále klesat k cca 43 % v roce 2033, především díky rychlejšímu rozvoji větrných a solárních zdrojů. Značné investice do větrné a solární energetiky budou znamenat budoucí nárůst podílu větru a slunce při výrobě el. energie z necelých 5 % v roce 2022 na téměř 15 % v roce 2033.

Peru má značné zásoby ropy a plynu. Plyn už dlouhodobě těží, úspěšně využívá v energetice a dokáže jej také zkapalnit a od roku 2010 vyvážet LNG. Klíčový je v tomto ohledu projekt Camisea na jihovýchodě země, který se postaral v první polovině 2024 o 95 % produkce plynu. Výhled v odvětví zemního plynu je pozitivní. Dnes se větší polovina těženého plynu spotřebovává v Peru a menší polovina se může exportovat.

Jelikož v příští dekádě stoupne tuzemská spotřeba plynu jen o cca 1/3, ale produkce plynu se téměř zdvojnásobí, bude Peru po roce 2030 moci vyvážet téměř 2/3 své produkce zemního plynu. Na vzdory velkým zásobám ropy Peru 75 % své spotřeby dováží a zatím to nevypadá, že by mělo v blízké budoucnosti k rapidnímu rozvoji ropného sektoru dojít.

Zpět na začátek

Stabilní finanční situace

Výhodou Peru je tradičně obezřetná fiskální politika, díky níž se veřejný dluh k HDP pohybuje od roku 2020 okolo relativně nízkých 34 %. Fiskální bilance je silná. Deficity státního rozpočtu bývají okolo 2–3 %, což při mírně rostoucí ekonomice udržuje vládní zadlužení na stabilní úrovni. Vládě se dařilo vybírat více daní a zvýšila poměř rozp. příjmů k HDP z 18 % v roce 2017 na 20 % v 2023–2024.

Placené úroky vůči rozp. příjmům se pohybují v letech 2023–2024 okolo nízkých 8 % a zásadně nezatěžují výdajovou stranu státního rozpočtu. Přesto bude potřeba razantněji zvyšovat rozpočtové příjmy s ohledem na střednědobý plán fiskální konsolidace. Zlepšit by se měl i fiskální rámec (měly by se přehodnocovat střednědobé fiskální cíle, dluhové stropy, likviditní rezervy, posílit efektivitu Fiskální rady) a z dl. pohledu je důležitá penzijní reforma.

Běžný účet platební bilance byl v letech 2023–24 v mírném přebytku 1 % HDP. Pozitivní bylo saldo obchodní bilance díky nárůstu exportované těžby, i když snižované vyššími cenami ropy (Peru je čistý dovozce ropy). Značné devizové rezervy by měly zabránit případné krizi platební bilance. Bankovní aktiva činila koncem roku 2023 skoro 58 % HDP a v relaci k relativně dobrým externím ratingům země není bankovní sektor velký.

Banky jsou likviditně a kapitálově dobře vybavené, finanční sektor je zdravý a země má přístup na mezinárodní finanční trhy. Regulatorní prostředí je dobré. Dolarizace průměrná. Návazně na snižující se inflaci zahájila centrální banka v září 2023 proces snižování úrokových sazeb. Inflace je již pod kontrolou, aktuálně kolem 2 až 3 %.

Převzato z Magazínu ze světa exportu (39/2025). Autor: Jiří Nakládal, specialista teritoriálních analýz EGAP

Zpět na začátek