English version
Platíte daty
„Překlopit“ chce do Česka svůj obchodní model, který zatím úspěšně praktikuje v africké Nigérii. Tam Lidya za poslední tři roky poskytla 12 tisíc úvěrů dohromady za 30 milionů dolarů (680 milionů korun). „Chceme vybudovat globální firmu. Naši mateřskou společnost jsme proto vytvořili ve Spojených státech. A nyní se chceme soustředit na rychle rostoucí ekonomiky, jako je ta vaše,“ nastiňuje svůj plán Eksin, který se společně s Kehindem podílel i na vzestupu africké e-commerce platformy Jumia, která se stala prvním africkým jednorožcem, tedy startupem, jenž přesáhl hodnotu miliardy dolarů.
V Česku si Lidya najala bankéře Libora Vaníčka, který pracoval dvě dekády v nizozemské finanční skupině ING. „Máme tým lidí, kteří aktivně oslovují malé a střední firmy. Soustředíme se na ty, u nichž není pravděpodobné, že ihned dostanou od banky krátkodobý provozní úvěr,“ říká Vaníček. Typicky to jsou firmy s vysokoobrátkovým zbožím, jako jsou restaurace, lékárny, supermarkety či hotely. Ty sice mohou už mít úvěr od banky, ale jedná se hlavně o investiční úvěry, které jsou zajištěné majetkem. Restaurace například nakoupí nové zařízení nebo obchod pronajme novou pobočku. Lidya jim však chce poskytovat peníze na to, aby restaurace mohla nakoupit suroviny, z nichž bude vařit, nebo obchody naplnily své regály zbožím. „Sušenky či pečivo totiž nelze použít jako zástavu pro banku, ale pro nás je to dostatečná záruka na udělení úvěru,“ doplňuje Eksin.
Počítá s tím, že dnes malí podnikatelé nemají mnoho levnějších příležitostí, kde si na financování provozu své firmy půjčit. Například nebankovní firma Ferratum nabízí nezajištěnou půjčku pro podnikatele ve výši 80 tisíc korun s roční procentní sazbou nákladů (RPSN, což je celková cena úvěru včetně poplatků) za 97,43 procenta. U ostatních konkurentů, jako jsou Profi Credit Davida Berana či firma Acema, je to podobné a půjčit si pod 40 procent ročně není příliš reálné.
Eksin přitom tvrdí, že Lidya bude nabízet nezajištěné úvěry už se sazbou od 30 procent RPSN. Důvodem je automatizovaný proces ohodnocení klienta, který bude probíhat na základě zhruba stovky kritérií, například informací z úvěrových registrů, od úřadů, ale především na základě cash flow jednotlivých firem, které budou muset poskytnout své výpisy z bankovních účtů. Malí podnikatelé musejí nechat Lidyi nahlédnout do své firmy, aby dokázala ohodnotit, jak budou splácet.
Nervozita z Afričanů
Živnostníci a firmy si mohou jít pro peníze ještě k fintechovým službám, jako jsou Roger či Cashbot, které jsou sice výrazně levnější, ale požadují do zástavy fakturu, což je pro řadu firem problém, jelikož na fakturu neprodávají.
Nejbližším konkurentem tak pro Lidyi bude obyčejná kreditní karta, případně kontokorent, kde banky půjčují za úrok od 15 do 25 procent. Na ně ale taky nedosáhne každý.
Eksin se nebojí ani toho, že jim podnikatelé nebudou splácet. Kvůli propracovanému modelu ohodnocování klientů mají podle něho v Nigérii jen 0,6 procenta nesplácených úvěrů, což je velmi malé číslo. V Česku tak chtějí půjčovat 200 tisíc až 300 tisíc korun.
Kromě online nabídky úvěrů shání Lidya své zákazníky i přímým kontaktováním. Vaníček už se svým týmem obchází vytipované klienty. „V prvních minutách jsou možná nervózní, kdo jsme a proč jsme z Nigérie, ale to se pak změní. A mluvíme věcně o byznysu,“ říká Vaníček, který se snaží kontaktovat i velké výrobce. „Protože výrobce typu Coca Cola má zájem prodat víc zboží, a když restaurace dostane financování, je to pro ně dobře,“ říká Vaníček, který by považoval za úspěch, kdyby se mu letos podařilo v tuzemsku rozpůjčovat aspoň půl miliardy korun. Jestli se mu to nepodaří, jeho židle v nigerijském startupu se pod ním zcela jistě rozhoupe.
Převzato z týdeníku Euro, Autor: Jiří Zatloukal
