Petr Jonák (SP ČR): Udržitelnost mění byznys, EU to nesmí přehnat s regulací

Od začátku roku vedete na Svazu expertní tým pro udržitelnost. Co všechno se pod slovem udržitelnost skrývá?

V dílčích oblastech se udržitelný přístup již léta úspěšně prosazuje. Historicky je známý koncept CSR. Dění v posledních letech ale posouvá udržitelnost a její měření na úplně novou úroveň. Koncept ESG v podstatě znamená, že firmy vedle finančních údajů musí reportovat i nefinanční ukazatele, které měří odolnost jejich byznysu i z pohledu dopadů na životní prostředí, sociální oblast nebo z pohledu corporate governance.

A podle toho je hodnotí i finanční trhy. Najednou se vám může stát, že úvěr v bance bude dražší, protože trhy budou skeptické k tomu, že váš byznys zvládne nadcházející ekologickou legislativu. Zároveň je to ale obrovská příležitost – společnosti s dobrým skóre ESG jsou investorsky atraktivnější a celkově odolnější.

Z konceptu ESG je asi nejvíce srozumitelné E –⁠ environment. Co si mají firmy představit pod S –⁠ social a G –⁠ governance?

Pilíř E je nejen nejvíce srozumitelný, ale také v posledních letech zcela převládl ve veřejné diskusi o chystané legislativě. Patří sem samozřejmě klimatická neutralita, snižování emisí CO₂ nebo zvyšování energetické účinnosti, ale také třeba cirkulární ekonomika. Do pilíře S patří chování firem vůči zaměstnancům, podpora zdraví a bezpečnosti, podpora vzdělávání, programy pro ohrožené skupiny obyvatel, work-life balance, diverzita nebo respektování menšin. Posledním písmenem skládačky je písmeno G, tedy governance, kde najdeme kritéria odpovědného řízení společnosti. Hledí se zde na faktor odměňování manažerů, rozmanitost složení představenstva a jeho nezávislost, boj proti korupci nebo daňovou politiku.

Co vše expertní tým Svazu pro udržitelnost řeší?

Vidím základní dva pilíře, které chceme firmám poskytovat. Ten první je legislativní. Projednáváme a připravujeme stanoviska k oblastem legislativy souvisejících s udržitelností a ESG, které ovlivňují byznys. Příkladem je chystaná unijní směrnice o podávání zpráv ze strany podniků o udržitelnosti (CSRD). Musíme bojovat za to, aby legislativa neohrozila konkurenceschopnost našich členů.

Přečtěte si také Zkratka ESG je pro malé firmy zatím trochu záhadná. Od roku 2026 pro ně má být povinná

Druhým pilířem je informování našich členů –⁠ chceme jim pomáhat adaptovat se na nové trendy a povinnosti, včetně chystané směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive nebo cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs). Zavedení GDPR nám ukázalo, jak důležité je nepodcenit nadcházející legislativu, a v oblasti ESG toho firmy čeká hodně.

Mohou se do těchto aktivit zapojit firmy, které už mají zkušenosti s ESG?

Určitě. Chceme zajistit výměnu zkušeností – příklady dobré praxe od našich firem, které si už udržitelnost vzaly za svou nebo které mají náskok díky zahraničním matkám nebo kotování na burze. Budeme připravovat také odborné semináře, školení a programy pro členskou základnu.

Evropská komise navrhuje, aby se nefinanční ESG reporting týkal nově až 50 tisíc především velkých evropských firem. Dotkne se zprostředkovaně i středních a menších podniků?

Předně je potřeba říci, že ESG není výmysl Bruselu. Žije tím severní Amerika i Asie. V některých věcech jsou dokonce proti Evropě napřed. Celý koncept si vzaly za své finanční trhy, správci aktiv typu BlackRock a v podstatě všechny banky. Tlak na poskytování nefinančních dat roste i v rámci B2B vztahů.

Mnoho velkých firem požaduje jejich reportování ve svých dodavatelských řetězcích a mnohé z nich tato data i auditují. To znamená, že i firmy, které nebudou spadat do reportovací povinnosti definované novou směrnicí, budou muset nefinanční data měřit a poskytovat obchodním partnerům. Povinnost pro veřejně obchodované malé a střední podniky bude mít o tři roky opožděnou účinnost oproti těm velkým.

S čím musí firmy v reportování počítat?

Musí se naučit sbírat data týkající se udržitelnosti a řídit rizika ve všech 3 pilířích ESG. Vedle reportování dat za minulé období je podstatné nastavení budoucích cílů a jejich měřitelnost. Podniky také musí počítat s vykazováním s ohledem na celý hodnotový řetězec. Mimochodem metodiky reportingu jsou celosvětově „work in progress“. Jako Svaz průmyslu odmítáme, aby české podniky zahltila komplikovaná reportingová administrativa, která by udržitelnost učinila velmi neudržitelnou.

Přečtěte si také článek Průzkum SP ČR: Udržitelnost se stává nedílnou součástí byznysu

Jsou české firmy, jak velké, tak i ty menší, připravené na poskytování informací a prokazování skutečností, které se týkají plnění cílů udržitelnosti?

Firmy budou muset vydávat informace o udržitelnosti v jednotné výroční zprávě a tato zpráva bude ve strojově čitelném formátu, aby se mohla zařadit do evropské databáze. Tím se i proces příprav výročních zpráv stane na jednu stranu komplikovanější, ale bude pak více odrážet skutečný stav a situaci firmy. Dát dohromady všechny podklady může být ale náročné. Firmy by tedy měly začít s přípravou na tento druh reportování co nejdříve.

Mohou firmy narazit na problémy u svých obchodních partnerů nebo financujících bank, pokud se udržitelnosti a ESG nebudou dostatečně věnovat?

Započatý proces transformace už nikdo nezastaví a na jeho konci budou vítězové i poražení. Pokud se firmy aktivně nebudou o tato témata zajímat, rozhodně musí počítat s tím, že je to bude brzdit v jejich dalším rozvoji. Prokázání odolnosti byznysu z pohledu udržitelnosti bude zásadním faktorem při získávání zakázek, klientů, dotací a úvěrů.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (3Q/2022). Autorka: Kateřina Jungbauerová